,,Je to jako prokletí! Nárazy velmi silné až nesnesitelné bolesti často přicházející ve stejnou denní či spíše noční dobu.“ Prakticky každý nemocný popisuje své bolesti jako nejhorší, které kdy prožil. Po proběhlém záchvatu jsou postižení značně fyzicky i psychicky vyčerpaní.

I když první popis toho onemocnění je starý kolem 250 let, ještě donedávna nebylo často správně rozpoznáno. Z minulosti jsou známy i případy, že bylo diagnostikováno třeba až po letech nebo postiženým byly omylem extrahovány zcela zdravé zuby, což samozřejmě vedlo k jejich další fyzické a psychické traumatizaci.

Pro tento typ onemocnění dosud není český termín. Cluster v angličtině znamená trs, hrozen, kupa - vyjadřuje charakter výskytu této bolesti - nakupení do několika dní až týdnů v roce. Ve zbývající části roku je pacient zcela bez obtíží.

Zatímco migréna a tenzní bolest hlavy patří k častým onemocněním, cluster headache je onemocnění vzácné s výskytem 10x nižším než migréna. S výraznou převahou postihuje muže. Znepříjemňuje život asi jednomu z tisíce mužů a jedné z šesti tisíc žen. Většinou se objevuje po 20. roce života.

Záchvaty bolesti trvají v typických případech 6-12 týdnů a tato ,,nakupení“ se objevují jednou za rok nebo i jednou za dva roky. Silná bolest přichází jednou, ale i několikrát za den, nejčastěji v noci. Ataka může být vyprovokována požitím alkoholu nebo léků obsahujících nitroglycerin a histamin. Mnozí jsou kuřáci.

Průběh záchvatu bývá často dramatický: postižený je neklidný, nemůže vydržet v posteli, chodí po bytě, často ho i opouští. Tiskne si hlavu nebo se do ní tluče pěstmi, buší s ní o stěnu nebo o podlahu, pláče, křičí… Prudká bolest trvá 30-180 minut, pak zcela odezní.

Dle klasifikace IHS (International Headache Society) jde o přísně jednostrannou, vždy na téže straně se vyskytující bolest značné intenzity, s maximem kolem očí. Na straně postižené poloviny hlavy se vyskytuje alespoň jeden z těchto příznaků: překrvení spojivky, slzení z oka, pokles nebo otok víčka se zúženou zornicí, překrvení nosní sliznice provázené vodnatou sekrecí z nosu, pocení čela či obličeje.

U žen je častější chronická forma. Nedochází při ní k úplnému odeznění obtíží, postižený stále pociťuje mírnou bolest, na kterou nasedají záchvaty intenzivní bolesti. Takový stav může trvat i třicet let. 

Podobně jako u jiných tzv. primárních bolestí hlavy nejsou příčiny vzniku tohoto onemocnění přesně známy. Zajímavým poznatkem je, že se jednotlivé ataky bolesti vyskytují velmi často ve stejnou denní nebo spíše noční dobu, což svědčí o možnosti poruchy tzv. vnitřního pacemakeru v šedé hmotě hypotalamu – do této mozkové struktury se lokalizují tzv. vnitřní biologické hodiny.

Bolesti jsou sice děsivé, ale léčitelné. Léčba je úkolem odborníka. Nemocný by k němu měl být okamžitě poslán, jakmile se záchvat bolestí objeví.

Vedle akutní léčby, jejímž cílem je účinně ulevit postiženému od nesnesitelné bolesti, je důležitá  především léčba preventivní zabraňující vzniku další ataky nebo alespoň snižující její intenzitu.

Léčba je dlouhodobá a vysazuje se po vymizení bolestí velmi pozvolna. Mnozí pacienti léčbu vnímají jako vysvobození z mnohaletého ,,prokletí“. Malému počtu nemocných, u kterých byla dlouhodobá medikamentozní léčba neúčinná,  pomůže od těchto dramatických bolestí až terapie neurochirurgická, která spočívá v přerušení příslušných nervových vláken vedoucích bolest.

 

Použité zdroje:

www.W-H-A.org, (World headache alliance)

 

Nevšímalová S.: Neurologie, Galén 2002

Mumenthaler M., Avicenum 2001

Waberžinek G.: Bolesti hlavy, Triton 2000

TÉMATA:
ZDRAVÍ