Kamila, 45 let
Mlč, z toho nemáš rozum, to je věta, kterou jsem slyšela pokaždé, když jsem s rodiči nesouhlasila. Bohužel mě to poznamenalo a naučila jsem se neříkat svůj názor. Myslím si svoje, ale neumím se prosadit. Poškodilo mě to i v kariéře.
Dagmar, 60 let
Mně máma spolu s babičkou vždycky tloukly do hlavy, že ženská má být zticha a má poslouchat svého chlapa, protože on je živitelem rodiny. Naštěstí jsem se tím nikdy neřídila. Jsem za rovnoprávnost ve vztahu a v dnešní době dokážou některé ženy vydělat víc peněz než jejich manželé.
Iveta, 55 let
Mně doma říkali, že když se nebudu dobře učit, budu leda utírat krávám zadky. Základkou jsem prolezla s odřenýma ušima, ale potom jsem šla jako milovnice zvířat na střední veterinářskou školu. Takže se zvířaty nakonec pracuju a neskutečně mě to baví. Kravám zadky ale neutírám.
Adéla, 30 let
Vždycky jsem doma slýchala, ať to neřeším, že se to nějak udělá. Kdybych si to vzala k srdci, tak by mě vážně zajímalo, jak by teď vypadal můj život. Někdy je sice fajn být trochu flegmatik, ale jinak tenhle přístup podle mě v životě člověka nikam nedovede.
Žofie, 53 let
Mně mamka dlouho nechtěla nikam pouštět a kladla mi na srdce, ať se nebavím s muži, protože jim jde jen o to jedno. Kvůli tomu jsem byla poslední panna ve třídě a dost možná mi někde mezi prsty proklouzla životní láska. Dneska jsem rozvedená a ten jeden vztah, co mám za sebou, nestojí ani za zmínku.
Nový komentář
Komentáře
Já nevím no, já jsem od své matky nikdy rady nedostávala a všechno jsem se prakticky musela učit buďto sama nebo to, co jsem nevěděla, jsem si zjistila tak různě z knížek nebo internetu. Třeba super stránka na rady je třeba https://www.bezvarady.eu/ , kde se toho můžete dozvědět opravdu spoustu. Tak se, vy neznalé, mrkněte :)
Myslím, že žádnou špatnou radu jsem nedostala, nebo si to nepamatuju.
Když jsem byla malá, cca tak 10 let, a chodily jsme s kamarádkama lítat po venku, říkala mi matka "s nikým cizím nikam nechoď". Což si myslím, že nebyla špatná rada. 
Mě mamka žádné takové rady nedala, byly ( jsme ) její holčičky a byla na nás pyšná. Dobře jsme se učily, byly jsme hezké, pomáhaly jsme a lumpačily v rámci možností. U nás byl náročný taťka, který nás před cizími lidmi vychvaloval a doma nám říkal, když jsi blbá, nebuď alespoň líná, teda sestře, když jí nešla matika a mě hra na housle. Docela často nám prošly lumpárny, ale lhaní nikdy.
Tak mě mama řikala jen o tě zadkách
Mě máma tvrdila, že když nejsem hubená jako ona, nejsem hezká. A velká prsa že musím schovávat a pomalu se za ně i stydět... Takže jsem od nějakých 14 nesundávala obrovskou mikinu. Až po nějakých 7 letech jsem se jí postupně zbavila, ale jakmile jsem ve stresu nebo v novém kolektivu, skončím zase v pytlovitém oblečení, než se mi to srovná v hlavě a já najdu pevnou půdu pod nohama... ale obávám se, že to bude problém už na vždycky...