Je to trochu paradox - ačkoli mi západní medicína několikrát zachránila život, k lékařům rád nechodím. Důvodem není nedůvěra k nim, ale naopak důvěra ve schopnosti vlastního těla k překonání slabosti.
V dětství jsem byl trochu hypochondr, přiznávám se. Měl jsem k tomu ale dobrý důvod. Jednak jsem několik let trpěl obtížemi s ledvinami, a navíc jsem kdysi trpěl jednou záhadnou chorobou, o které dodnes nevím, co to bylo. Měl jsem mokvavé boule na hlavě, čtyřicítky horečky a za krkem tvrdou bouli, která mi fixovala hlavu do jedné polohy - br, hrozná vzpomínka.
A tak jsem při každém píchnutí hned běžel za maminkou. Bylo to jistě i trochu vypočítavé, ježto jako nemocný jsem nemusel do školy, ale byl v tom i strach o „kejhák“.
Taktéž jsem si hlídal zdraví svých blízkých. K mistrovským kouskům řadím svůj výstup, při kterém jsem maminku přesvědčil, že jí kouření škodí a že může přijít i o nohu. Cigaretu pak nevzala do úst několik let.
Zvláštní ale je, jakou směsici jsem si přenesl do dospělosti. Samozřejmě jsem (jako snad každý) přičichl k přírodní léčbě a považuji ji za tělu bližší. Navíc doufám ve schopnosti vlastního těla a v jeho pud sebezáchovy. Jeden můj známý je v tomto ohledu ještě drsnější a vyhýbá se jakékoli lékařské chemii, to nečiním, protože žiji ve společnosti, ve které žiji, a občas je potřeba „zlou“ chemii (například z potravin) vyhnat tou „dobrou“ chemií z léků. Svízel je v tom, že i „dobrá“ chemie se umí proměnit ve „zlou“, a tak se jí vyhýbám, kdykoli to jen jde.
Teď se ale asi neudržíte úsměvu: Přes tenhle svůj přístup, kdykoli onemocní někdo z mých blízkých, ženu ho k doktorovi...
Téma dne 28. 6. 2012: Lékaři vs. samoléčba
- Věříte lékařům?
- Když jste nemocná, léčíte se raději sama, nebo jdete k doktorovi?
- Dáváte přednost západní medicíně, nebo východní?
Své příspěvky k tomuto tématu formou příběhů či zkušeností mi zasílejte do redakční e-mailové schránky (viz níže). Pokud však chcete mít šanci na uveřejnění, a tedy i šanci na získání jednoho ze dvou dárků k tomuto tématu, nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu a dorazí do naší e-mailové schránky nejpozději 28. 6. 2012 v 15.00 hodin. Dárky jsou tentokrát dva - pro jednu z vyznavaček západní medicíny tu mám připraveny dva balíčky výživového doplňku Omega-3 Max od firmy Noventis a jedné z vyznavaček východní medicíny a samoléčby zašlu knížku Léčivé rostliny od Ursel Bühringové (Knižní klub, 2010).
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): LEKARI VS SAMOLECBA
Nový komentář
Komentáře
tajnostii — #29 to ja take pomalu kdyz nesu si hlavu pod pazi
k lékaři jdu až je hodně zle
peetrax — #21
Přesně. Když prochladnu a cítím, že na mě něco leze, zázvorový čaj je fajn, krásně prohřeje organismus a zažehná nachlazení, než se ještě rozjede. Ale spoléhat jen na bylinky, to ne. Nehledě na jejich kontraindikaci s některými léky. Pak se maminky na diskuzích diví, že se dětem chřipky a angíny táhnou měsíce.
Já si také beru prášek jen občas a raději nějaké ty bolístky (hlavy nebo menstruační) přecházím bez léků. Ale pokud se jedná o nějaké zlé viry, je třeba ten prášek vzít.
Já chodím k lékaři a bylinky používám jako doplněk. Vesměs pěstuji na zahrádce.
Když cítím, že na mě něco leze, začnu pít bylinkové čaje, jako chřipka a nachlazení, průdušky, nebo máta. V tom horším pak horký nápoj, třeba Coldrex. Jinak Paralen a nic víc. K doktorům chodím jen na preventivky a doufám, že tak to i ještě hodně dlouho zůstane.
Eva_Fl — #23 souhlas
Nejlepsi bylinka je marihuana. Kdyz uz se nevylecis, aspon se zasmejes.
Manžel se stále léčí bylinkami, ale nevidím, že by to nějak moc pomáhalo. Ale věř a víra tvá tě uzdraví.
Bylinkám neholduju, pokud se léčím sama, tak nějakými volně dostupnými prostředky z lékárny. Sama už poznám, kdy je zle a je čas vyrazit k doktorovi, ono navíc zanedbat některé příznaky nebo je jakože "léčit" bylinkami může být cesta rovnou do hrobu. Inu, kdo chce kam, ať si tam jde sám.
cilani — #12 No s každým" píchnutím" určitě ne
Lékařům příliš nevěřím - i lékař je jen člověk a ten je omylný. Jenže co mám jiného dělat? Šamanům a léčitelům věřím ještě míň, tedy téměř vůbec a bylinky taky nepomůžou vždycky.
LudPa — #5 No jo,dneska jsou všichni "domácí šamani",ordinují si bylinky jako by se nechumelilo,ale i těmi je možné se předávkovat.Já myslím,že na nemoci je tu lékař a nějaké to nastydnutí,nebo virózu zvládne tělo za týden samo,zrovna tak jako s doktorem.
No, jen si hrejte...
No a co se týče záležitosti "radši bylinky než chemii", jak je teď módní říkat. Ono, co jiného v těle ty bylinky spouští, než zase chemické reakce?
Tak já k lékaři musím...
Přírodní léčbu mám jako doplněk
Protože mám vysoký krevní tlak,tak chodím pravidelně k paní doktorce.Jinak nedám dopustin na bylinky.
V naší rodině je v poslední době oblíbený ostropestřec a manželovi opravdu hodně pomohl při lupénce, čistí játra a to se pozitivně u této nemoci osvědčilo.
Jsem "profesionální samoléčitelka", až se rodina bojí ochořet s čímkoliv, abych na nich nepraktikovala svoje vyčtené samoléčitelské postupy
Hanice — #11 Děda nedá momentálně dopustit na rakytník řešetlákový (lichořeřišnici už má za sebou - on si vždycky něco oblíbí..)
LudPa — #5 ty drobné věci si každý přece léčí sám podle svých zkušeností. Na některé věci doktora nepotřebuješ. Kdyby se mělo lítat s každým píchnutím, tak u doktora není k hnutí..
Trefa — #1 to máš připravené ty příspěvky dopředu a podle názvu článku je sem mastíš, či co?
Léčím se sama, hlavně bylinkami, ale na pravidelné prohlídky chodím poctivě. Svojí lékařce věřím. Člověk by měl poslouchat vlastní tělo a trochu si ho hýčkat. Nedám dopustit na čerstvý zázvorový čaj, česnek, med, lichořeřišnici a v létě nacpu čerstvé bylinky do čeho se dá.