Celý život žiji v paneláku, v šestém patře z dvanácti, a většinou sousedů znám a zdravím každý den. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych chtěla žít v domečku, protože si myslím, že na sídlišti mají děti větší možnost se skamarádit.
Můj bratr se před mnoha lety přiženil na malé město, vlastně vesnici, do domu rodičů své ženy. Dnes mají dvě děti, které když musí zůstat třeba kvůli nemoci doma, nemají si s kým hrát, žádné kamarády v okolí. A navíc ani se svým bydlení není bratr se ženou spokojený, chtěli by do bytu nebo domku, hlavně pryč od rodičů. Ale to je o něčem jiném.
I já jsem se nedávno vdala, bydlíme zatím s manželem u mých rodičům v tom starém panelákovém 3+1. A když s mužem mluvíme o společném bydlení, on chce domek a já byt. Nejraději bych podkrovní byt s šikmou střechou, manžel by chtěl domeček se zahradou a velkým hafanem.
Oba ale víme, že nám zatím bude stačit malý byt 1+1, protože oba moc toužíme po miminku, a to bychom si s hypotékou už dovolit nemohli. Snad se nám oběma naše přání brzo splní.
Ono stejně není tak důležité, kde a v jak velkém prostoru bydlíte, ale s kým tam bydlíte. K čemu vám bude domek se zahradou a pěti pokoji, dvěma koupelnami a bazénem, když v tom luxusu budete úplně sami.
Hezký den všem
slonbidlo
Slonbidlo,
nepíšete náhodou o mé situaci...přítel touží po tom stejném jako ten váš a já po tom, co vy. Jen toho psa chceme oba :-). Máte pravdu, že není důležité, kde bydlíte, ale s kým. Jen je strašné, že člověk ve chvíli, kdy chce dítě, musí se vzdát svého snu o bydlení...protože v Česku nemá šanci financovat obojí.
Jak jste na tom vy? Zadlužili jste se kvůli bytu na mnoho let dopředu?
Řešili jste také dilema, zda miminko nebo bydlení?
napište na: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
renike: a ostatní. Pořád stavíte do protikaldu "byt v panláku na sídlišti" a "domeček/dům". Nějak vám tam vypadávají byt yv estarých činžovních domech, rozdělených vilách atd. V takovém bydlím a jinam bych nechtěla ani za nic - je to podle ěm ta nejlepší varianta. A když už, tak možná radši do paneláku, než do rodinného domu.
Svý rodiče miluju, jsou zlatí, ale pokud by mi nehrozilo bydlení pod mostem, nikdy bych s nimi nebydlela. A i v té situaci jen přechodně - max.měsíc.
Tercie: Takhle se dohodnout, tak tu stavbu budu průběžně sabotovat
My jsme se dohodli tak, že nejdřív postavíme dům, a pak bude miminko. Už máme základy, takže snad už to nebude dlouho trvat
Tak nevím. Mně je někdy malý i můj 1+1.
slonbidlo: tak hezky den..ja jdu na
slonbidlo: docetla jsem diskuse..torchu jste se odbocily
tak drzim palce at to vyresite
na to ja nejsem
)
(ja bych se nevdavala za muze kdo je tak malo se mnou
slonbidlo: a kdo si stezuje??ja jsem napsala jen svuj nazor
proto je clanek ne?
slonbidlo: no discusi jsem jeste kompletne nedocetla,ale taky jsem resila nejdriv bydleni(1+1,pak 2+kk,3+1 a ted domek konecne) a taky jsme se museli z vlastni finance(kdyz nemas bohatich rodicu jinak to nejde)...ale verim,ze miminko a hypoteku si da resit a zvladat najednou (alespon na mensi byt)
slonbidlo: máš pravdu, je to 1300. Já jsem nereagovala přímo na článek s tím docela souhlasím, ale spíš na tvé reakce pod ním - 26., 37. a 43.
.
Jinak - nic ve zlém, neber si to osobně, to je odvěký boj mezi podnikateli a zaměstnanci
jo a 2.vec: bych uz vubec nechtela bydlet s rodicu v 1 byte(ani v dvougeneracni)..nejdriv bych resila bydleni(soukromi)a pak planovat deti a spolecni zivot
slonbidlo:sama sobe protirecite:
1.mit domek neni luxus..kdo vi jaky je rozdil bydlet v byte na ubohem sidlisti a v domecku v hezke prirode-tak nenusi 2x rozmyslet co bude chtit
1.nac domek,kdyz tam budete bydlet sami?vzdyt prave pisete,ze chcete mit mimi(a mozna ne jenom 1 dite)
2."Snad se nám oběma naše přání brzo splní"..jak si to predstavujete,kdyz mate obe jine plany a sny?meli by jste se nejdriv dohodnout a udelat kompromis,protoze pak vas zivot bude peklo-bud vy nebo vas manzel bude nestastnej:vy v domecku nebo on v byte
tot je muj nazor
Ťapina: U mě to bohužel zařídit nešlo
Nic jiného nezbývalo. Ale myslela jsem si, že to budu špatně snášet v pubertě, ta proběhla v pohodě, až když jsem cítila, že už chci mít vlastní život a nechci poslouchat rodiče, tak pak to byl teprv mazec
Dása: Já jenom párkrát, když si mysleli, že jsem ještě malá a spím tvrdě. O to to bylo horší, protože jsem poprvý sotva matně tušila, co tam vlastně provádí
No a zařídila jsem si to tak, abych po škole už u rodičů nebydlela, motivace byla převeliká 
On byt fakt pro dvě generace dospělých lidí není.
slonbidlo: To si asi teď
, že jsi vůbec něco psala, viď?
Ale dnešní doba v tomhle mladým nepřeje. Souhlasím s Tebou.
slonbidlo: a nevyplatil by se vám spíš paušální odečet než čarování s nákladama?
dasal: Minimální zdravotní + sociální vyjde asi na 2500, a každý samozřejmě neplatí minimální. To platím teď já, protože jsem ještě neměla ani korunu zisku a hned tak mít nebudu.
Ťapina: No já taky v 18 vypadla na kolej, o to to bylo horší, když jsem se po 3 letech vrátila
Nic spešl uspořádanýho jsme neměli, bylo to u nás stejný jako u vás. Ale člověče, já co se sexu týče nikdy nic neslyšela, neviděla. Do dneška nechápu, jak a kde to ty naši dělali
Bridgetj: tady šlo spíš o to, že slonbidlo píše, že (chudák) živnostník si nemůže vzít hypotéku, protože na rozdíl od zaměstnance platí vysoké daně. Tak se snažím dokázat, že to tak není.
dasal: ježiši článek je přece o něčem jiným