Možná si to pamatujete z dob školních let. Při jakési pracovní výchově jsme se v zájmu zájmu o přírodu pokoušeli hydroponicky pěstovat scindapsus. Tedy cokoliv vhodného, ale plazivci většinou vítězili. Některé děti si donesly i břečťan či voděnku.
Poté jsme za asistence učitelky propíchali kelímek od pomazánkového másla nebo jogurtu a vložili ho do skleničky tak, aby jakoby visel na hrdle a nepropadal se až na dno. Dole ve sklenici byla voda, nahoře rostlina, jejíž kořeny následně prorůstaly do spodní části. Vrchní část zůstala buď volná nebo zasypaná kamínky. Druhá možnost byla lepší kvůli stabilitě rostliny. Celé dílo bylo zakončené ruličkou z černého papíru, která stínila skleničku, a tím zabraňovala tvorbě nežádoucích řas.
Tolik jednoduchá hydroponie ze školních lavic.
A jak je to u profesionálů?
Jak známo, některé rostliny vydrží růst ve vodě velmi dlouho, právě již zmiňovaný scindapsus nebo voděnka.
I obyčejná voda má živiny…
…alespoň na čas. I pitná voda obsahuje malý podíl minerálních látek a dusičnanů, které po určitý čas splňují nároky rostlin k růstu.
Průhlednou či neprůhlednou nádobu?
Jako zásobník živného roztoku můžeme zvolit nádobu průhlednou či neprůhlednou. Oboje má své výhody i nevýhody. Nicméně pro neprůhledné nádoby mluví více důvodů. Nepřítomnost světla minimalizuje růst řas a kalení vody. Jenže u neprůhledných nádob zase dovnitř nevidíme, a pak tedy nemůžeme pravidelně pouhým okem kontrolovat čistotu vody a stav kořenů.
Při hydroponickém pěstování použijeme tedy vhodnou plastovou nádobu s otvorem na vodoznak, který je praktickou pomůckou. Tato plastová průhledná trubička s plovákem nám zjišťuje výšku živného roztoku. Ukazuje nám minimální a optimální hladinu. Nádoba je poté vložena do jiné vhodné vodotěsné keramické či plastové nádoby, která bude sloužit jako zásobník vody.
Živný roztok je složený z vody a plných hnojiv v tekutém nebo pevném stavu. Jeho koncentrace by měla být 0,2 - 0,3 %, tj. 2-3 g (2-3 ml) na jeden litr vody. Vysoká koncentrace roztoku může kořeny rostlin značně poškodit, proto dbáme na správné ředění. Živný roztok dáváme rostlinám při každé zálivce. Nejlépe je řídit se radami na konkrétním hnojivu.
Moderní hydroponická hnojiva
Hydroponicky pěstované rostliny se v průměru zalévají jednou za 2-3 týdny, záleží na ročním období a druhu rostliny. Pokud ukazatel klesne na minimum, počkáme ještě dva dny a poté zalijeme zhruba do optimální výšky. Na maximum zaléváme pouze před delší nepřítomností nebo za letních veder.
Je to ideální řešení, pokud často jezdíte na cesty nebo třeba jen jednou za rok na dovolenou.
Nejčastěji se jako substrát neboli inertní plnidlo používá keramzit, je levný a nebrání přístupu vzduchu ke kořenům rostlin. Vydrží mnoho let v nezměněné podobě, přesto je vhodné rostlinu jednou za několik let přesadit.
I to je ale pokrok oproti klasickému hliněnému pěstování, tam musíme přesazovat často i každý rok. Navíc hydroponicky pěstované rostliny jsou méně napadány škůdci
Ke keramzitu ale jednu malou poznámku. Vždy se při koupi ujistěte, že je opravdu vhodný pro pěstování rostlin ve vodě. Keramzit pro stavebnictví je nevhodný, protože obsahuje množství chemických látek, které rostlinám nesvědčí a časem je mohou i zahubit.
Pokud vám keramzit nepřipadá příliš dekorativní, lze rostlinu zasypat i skleněnými korálky, oblázky, štěrkem či jiným omytým a čistým dekoračním materiálem. A kytka rostoucí v průhledných skleněných kuličkách vypadá opravdu krásně.
Jaké rostliny jsou vhodné a jak na to?
Nejjednodušeji přejdeme na hydroponii u mladých, právě ve vodě zakořeněných rostlin. Pokud chcete ale začít nově s rostlinou, která již roste delší čas v klasickém květináči, pak musíme kořenový systém nejprve zbavit všech zbytků půdy i organických zbytků. To se nejlépe podaří ponořením rostliny
Poté rostlinu přesadíme do vrchní nádoby, kořeny protáhneme otvory v první nádobě a zasypeme keramzitem. Do spodního dílu nalijeme vodu asi do ¾ výšky. Platí pravidlo, že čtvrtina kořenů by měla mít stálý kontakt se vzduchem. V této počáteční fázi pěstujeme rostlinu jen v čisté vodě, nepřidáváme živiny. Hnojit začínáme až po této prvotní době, když se rostlina dobře zadaptuje. To poznáme podle tvorby nových kořenů, které mají typické bílé špičky. Zpočátku připravujeme roztok v poloviční koncentraci, až později v průběhu několika týdnů zvyšujeme koncentraci na plnou, doporučenou návodem.
Živný roztok přiléváme již naředěný a lijeme ho přímo do spodní nádoby, nikoliv přes vrchní vrstvu inertního materiálu. Vlhkost by lákala plísně a srážely by se tam soli obsažené ve výživě.
Vhodné adeptky pro pěstování:
Břečťan, filodendron, monstera, voskovka, voděnka, scindapsus, vepřinec, dračinec, žumen, kolopejka, azalky, begónie a ibišky, dokonce i kaktusy, ale s patřičnými zkušenostmi lze pěstovat prakticky cokoliv.
Doba květu i vegetačního klidu se u hydroponicky pěstovaných rostlin v ničem neliší od klasických.
Nový komentář
Komentáře
Dobrý den, super článek a děkuji i za tipy na květiny, které se pro hydroponii hodí. Monsteru mám klasicky v květináči a ta by mě teda asi možná ani nenapadla pro hydroponii. Je fakt, že ji používám u menších kytek anebo u bylinek. Možná bych tento článek doplnila ještě o to, co je základem úspěchu pro hydroponii, viz: https://www.ledmegrow.cz/obecne-poucky-pro-pestitele/co-je-to-hydroponie/
Měla jsem hydroponii papyrus. Dorostl do 2m výšky a překážel. Věnovala jsem ho kamarádce, která zahubí každou kytku do haly a roste dál.
Meander: já to považuju za zázrak přírody
Člověk, kdyby měl žít tak dlouho jen o vodě, tak chcípne. A ona se ještě množí
Ťapina: některým kytkám to i svědčí
Vivian: Tak to ta Tvoje kytka roste vážně "jako z vody" :-D
Meander: mně kupodivu za ten rok v té váze žádné řasy nevyrašily
Je úplně čistá, aniž bych ji jedinkrát vymyla
A voda taky.
, o hnojení se ani nepokouším
, já o žádnou hydroponii nestála, tak ať si ta kytka poradí jak umí
RenataP: měním vodu
Zalévání se zbavit nelze, ani v hydroponické kultuře se ta voda v květníku neobjeví sama o sobě. Je s tím pekelná práce, nejhorší je udržet na uzdě řasy a podobnou žoužel.
Vivian: Když zasadíš kytku do květináče a nepřesazuješ ji ani nepřihnojuješ (což se mi pravidelně moc nedaří), tak za chvíli taky žije jen z vody a ze vzduchu. A ono jim to docela jde
Vivian:S čistou vodou si nejlépe rozumí právě voděnka nebo scindapsus. Dobrý je tu vodu čas od času měnit, já mám tu zkušenost, že když se pokusím o hnojení, tak zajde, voda se zkalí...buď špatný hnojivo, nebo je ho moc
Ráda bych sehnala profihydroponické květináče nebo rostliny v nich už zasazené, ale věřte nebo ne....nejsou k sehnání.
Já teda nejsem žádnej expert na hydroponii, ale jednu kytku už takhle pěstuju asi rok, aniž bych věděla o hydroponii něco víc, než že se kytka prostě strčí do vody... Ani nevím, co to je za kytku
Loni na jaře jsem ji trochu prostříhávala a ty odstříhaný stonky mi bylo líto hned vyhodit, tak jsem si řekla, že si dám jeden do vázy a aspoň pár dnů bude ještě dělat parádu... Čekala jsem, že tak nejdýl po 1-2 týdnech odejde, jako každá řezaná kytka. Ale ona ne, ona pořád bují a prosperuje, dokonce hází další výhonky, přestože do tý vody nic nedávám, žádný živný roztok, absolutně nic, prostě jen čas od času vyměním vodu, když si vzpomenu. A ta voda je třeba i po měsíci úplně čistá, vůbec není špinavá ani nezahnívá
Možná je to voděnka, nevím, nevyznám se v tom moc, ale zajímalo by mě, z čeho žije... Je mi divný, že by si tak dlouho vystačila jen s čistou vodou a vzduchem, jako nějakej jogín
Máme dva velké fikusy, dva benjamíny, monsteru (to je tuším ten filodendron). Měli jsme i pandanus, ale jaksi ztratil barvu, tak šel do hlíny