Kdo jednou zavítal do Vídně, určitě se setkal s jeho jménem minimálně v souvislosti s Hundertwasserhausem na Löwengasse. Také si jistě povšiml nápadné siluety revitalizované vídeňské spalovny ve Spittelau s barevně rozjásaným komínem a zářícími pozlacenými koulemi. Ti kulturně zdatnější si jistě zašli i do Kunsthausu, kde je k vidění stálá výstava s jeho celoživotní tvorbou. Pokusím se vám přiblížit pár jeho staveb, s nimiž jsme se na našich cestách cíleně „potkali“.
Fridrich Stowasser, což bylo původní Hundertwasserovo jméno, byl rakouský umělec výtvarně velmi všestranný – malíř, grafik, designer a architekt – navíc s neobvyklým smyslem pro barvu a formu. Patřil mezi velmi kontroverzní umělce. Tento mimořádně excentrický člověk se snažil žít v těsné symbióze s přírodou. Celý život se věnoval ochraně životního prostředí, prosazoval ve všech oblastech života žití v souladu s přírodou, do architektury vnesl ducha tzv. lidské architektury a lidského obydlí.
Foto 1 - Hundertwasserhaus s 50 byty je jeho nejznámější stavbou. Byl zamýšlen jako sociální bydlení. Dnes tyto byty patří mezi nejdražší ve Vídni a bydlení zde je prestižní záležitostí.
Nenáviděl rovné čáry. Tvrdil, že rovná čára je bezbožná, jelikož se v přírodě nikde nevyskytuje. Své stavby navrhoval na bázi harmonických křivek a asymetrických spontánních dekoračních prvků. Nezbytnou součástí všech jeho staveb je příroda. Ve svém manifestu „Pryč od Loose“, který četl nahý ve Vídni, se zásadně ohrazoval proti moderní, tzv. racionální architektuře.
Foto 2 - Vinárna na okraji obce Untereisenheim blízko německého Würtzburgu
Své názory se nebál prezentovat ve svých manifestech, se kterými vystupoval na veřejnosti. Nejznámější je „Tvé právo na vlastní okno - Tvá povinnost zasadit strom“, kde se zaměřuje na zlepšení kvality bydlení. Za klíčové považuje dobře prosvětlený prostor, pestrou barevnost fasád a zejména střechy pokryté vegetací. Zásadním atributem jeho staveb je ochrana zeleně ve městech. Zeleň neroste jen na střechách, nýbrž vyrůstá i z balkonů, z oken a ze všech možných i nemožných míst.
Foto 3 – Darmstadt, obytný komplex Waldspirale. Na tomto objektu je cca 1000 oken a žádná nejsou stejná. Je brilantním příkladem splynutí stavby s přírodou. Záměrem bylo, aby stavbou neutrpěla městská zeleň. Na střechách rostou stromy, keře a mech.
Foto 4 - Darmstadt, obytný komplex Waldspirale. Zde se skutečně bydlí a hlavně žije, není to žádné muzeum. Jen tvary a barvy jsou jaksi jiné než na panelákových sídlištích.
Foto 5 - Darmstadt, obytný komplex Waldspirale
Hundertwasser byl velmi plodný i jako malíř. V již zmiňovaném vídeňském KunstHausu, který sám projektoval, je jeho muzeum se stálou retrospektivní výstavou umělcova díla. Jeho malířskou tvorbu ovlivňovali významní secesní umělci, zejména pak Klimt a Schiele. Jeho obrazy jsou plné přírodních motivů, barev a křivek. Nejvýznamnějším prvkem téměř každého díla je spirála. Tento akční umělec a světový aktivista si vytvořil svůj specifický a jedinečný tzv. „Hundertwasser-Stil“. Působil jak na vídeňské, tak hamburské Akademii výtvarných umění. Z jeho publikační činnosti je nejvýznamnější Gramatika vidění, kterou vydal v roce1957.
Foto 6 - KunstHausWien
Foto 6a – Hundertwasserovo muzeum v KunstHausu ve Vídni
Foto 7 - Obytný komplex se 105 byty, Bad Soden, Německo
Foto 8 - Mateřská škola ve Frankfurtu n. Mohanem
Životopisné minimum: Narodil se ve Vídni v roce 1928. Hodně cestoval, zejména po Itálii, Japonsku, Americe, vystavoval v Paříži, Miláně, Benátkách, kde kotvil se svou lodí Regentag, nakonec se usadil na Novém Zélandu. Zemřel ve věku 71 let v únoru 2000 na zaoceánském parníku Queen Elisabeth při cestě z Tichého oceánu. Je pochován na Novém Zélandu v souladu s jeho životním stylem nahý, bez rakve, aby lépe splynul s přírodou pod jeho oblíbeným stromem liliovníkem tulipánokvětým.
Foto 9 – Revitalizovaná budova Gymnázia Luther-Melanchton ve Wittenbergu.
Foto 10 – Poslední realizované dílo (dokončené v roce 2005, až po umělcově smrti) v Magdeburgu - Zelená citadela. Komplex s mnoha byty, obchody a komunálními službami je živoucím důkazem jeho nekonvenčnosti zejména v implantaci zeleně do budov.
Foto 11- Zelená citadela v Magdeburgu – nádvoří s obchody a galeriemi
Foto 12 – Na dálnici A2 směrem z Vídně na Graz můžete potkat na odpočivadle toto milé občerstvení. Stojí zato se zde určitě zastavit.
Foto 13 – Interiér Autogrilu na dálnici A2
Foto 14 – Asi nejrozsáhlejším dílem Hundertwassera je lázeňský komplex v Bad Blumau ve Štýrsku. Krásnější a originálnější lázně byste hledali jenom těžko. Odbočka z dálnice A2 není tak veliká, využijte příležitost toto místo navštívit při cestě na dovolenou do Itálie nebo Chorvatska.
Foto 15 – V malém městečku Bärnbach ve Štýrsku takto vylepšil místní kostelík.
Pevně věřím, že ve vás, kdo jste zatím Hundertwassera příliš neznali, jsem malinko probudila zájem se o něm dozvědět něco více. Tak jsme ho vlastně sami pro sebe objevili i my v minulých letech na našich cestách. Je to určitě typ umělce, který ve vás zanechá dojem. Není obyčejný, všední, běžný. Jedni ho milují, druzí zatracují. Inu, to už je úděl toho, kdo chce vyčnívat. Vyčnívat v dobrém, naučit nás vnímat věci kolem nás jinak, než nám velí konvence.
Pěkný den!
Nový komentář
Komentáře
Taky jsem na základě seznamu z http://jacestovatel.cz/media/kam-ve-vidni-co-videt-za-historicke-pamatky navštívil ve Vídni obytný dům Hunderwasserhaus. Moc se mi líbil, protože dokonale vybočuje z jakéhokoliv stereotypu a to já mám moc rád.
Opravdu zajímavý a poučný článek s fotografiemi.
Darmstadt, obytný komplex Waldspirale,bych ráda někdy viděla na vlastní oči.
Výborný článek a fotky, díky! Tak si říkám, že jsem Hundertwasserhaus už pěkně dlouho neviděla...
ToraToraTora — #18 Ano - souhlasím.
Každé jméno patřičně vysvětlil, nic nedělal nahodile.
Jana Ládyová — #17 Ale on to nedělal jen tak z plezíru. byl to celkem podivín a všechna jména měl pečlivě zdůvodněná, potřeboval, aby jméno mělo určitý obsah, počet písmen i význam. Jeden čas chodil oděn jen do oblečení, na které sám vypěstoval len...tedy byla to spíš hazuka. Jeho život je stejně zajímavý jako jeho dílo.
Žofie — #8 Taky by mě moc zajímalo, jestli měl Hundertwasser skutečně českého dědečka, rovněž jsem to jednou četla. Zas bychom měli být na co hrdí, ne?
Na nějaké relevantní vysvětlení či bližší informace jsem bohužel nenarazila, ale moc ráda bych v tom měla jasno.
Jinde jsem totiž zase četla, že měl Hundertwasser předky polské. Změna příjmení se vysvětluje tak, že se mu nelíbila ta první - slovanská - polovina jeho jména STO, tak si ji poněmčil na HUNDERT. Ale taky se mi to zdá tak trochu "na vodě" (tedy vlastně na "sto-vodě"), i když to zní skutečně věrohodně.
Jinak on si s oblibou jména měnil či přidával. V pozdním věku používal jméno Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser. A všechno zdůvodnil.
Hundertwasserhaus je fascinující stavba. V každém ohledu. Nejsem si jistá, jestli by se mi líbilo, kdyby tak vypadaly všechny domy, ale je to osvěžující a nezapomenutelné. Zvlášť ve srovnání s železobetonem a sklem, kterého je teď všude tolik, že se na to nedá koukat.
Trefa:ve Vidni jsem nikdy nebyla.kazdy mame jiny vkus.kdyz ma rad barevne,tak proc ne?
Ve Vídni jsem si měla jeho dům možnost prohlédnout a byl skutečně nádherný
Neznala jsem,ale líbí se mi všechno
líbí se mi všechny jeho věci
zajímavé domy..v BA je taky jeden takový
wich — #7 Přijede mi známá z USA a chce za každou cenu vidět Vídeň, navíc chce právě do divadla kvůli atmosféře "císařské" metropole. Já řeším rezervaci ubytování, ona lístky do divadla.
Škoda, že neuvedli, že jeho dědeček byl český pan Stovoda
macamala — #5
Taky chci do Vídně na jaře.
wich — #3 Dobrý nápad - zařadím do svých výukových lekcí
Moje milovaná Vídeň a nejen ona. Už se chystám, že na jaře vyrazím, tentokrát chci do divadla.
Jeden z mých oblíbených architektů. Povídání o něm na lekcích němčiny jsem vyloženě hltala
znám a fandím