music

Hudba doprovází lidstvo už od dob pravěkých. Tehdy ji naši předkové dokázali tvořit nejen primitivními nástroji, ale i svým vlastním tělem. Pomocí rituálů, jejichž nedílnou součástí byla hudba, se snažili přivolat déšť, zdar v lovu nebo zahnat nemoci. Nyní, tisíce let poté, hudba stále přetrvává, i když v docela jiné podobě, a stále má v životě člověka důležité místo. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Kolik byste na ulici napočítala lidí se sluchátky? Dnešní hudba je naštěstí natolik různorodá, že si každý přijde na své.

Hudba v nás probouzí různé pocity, ovlivňuje naší náladu. Může nás povzbudit, rozveselit, rozčílit, nebo dokonce uspat – stačí si vzpomenout na oblíbené ukolébavky. Různě rychlá a různě hlasitá hudba hraje v pozadí skoro všude. V čekárnách, v obchodních domech, v kadeřnických či kosmetických salonech, v naší kanceláři nebo dokonce v hotelovém výtahu či v autobuse. Obchodníci dobře vědí, že pustí-li do reproduktorů tichou, pomalou hudbu, lidé řítící se mezi regály zpomalí a je šance, že nakoupí víc, než původně chtěli. Ne každý však ví, že tady výčet účinků hudby zdaleka nekončí. Hudba se už zcela běžně používá jako lék. Léčení hudbou se nazývá muzikoterapie.

musicTato léčebná metoda se objevila už v 17. století. Tehdy se vycházelo z přesvědčení, že vibrace, jež hudba způsobovala, vypuzují z těla škodlivé látky. Nejstarší zmínky o spojení hudby a medicíny však sahají mnohem hlouběji. Už v Bibli je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Dnes se hudba používá především k léčbě psychických a psychosomatických potíží. Ukázalo se totiž, že se hudba dostává do mnohem hlubších vrstev osobnosti než mluvené slovo.

Pokud vejdete do ordinace lékaře nebo na operační sál, s velkou pravděpodobností tam uslyšíte hrát hudbu. A není to náhodou. Používá se totiž ke zmírnění bolesti, úzkosti a strachu (například před lékařským zákrokem). Z vlastní zkušenosti víme, že se hudba osvědčuje i u tatéra. Mírnou, převážně relaxační hudbu, uslyšíte hrát v solných jeskyních, masážním studiu nebo všude tam, kde se pracuje se zdravím člověka. Je to totiž podpůrný prostředek, který zvyšuje účinnost terapie. Hudba ovlivňuje vegetativní funkce - srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, svalový tonus, motoriku či termoregulaci. Muzikoterapie se osvědčila u poinfarktových stavů nebo při léčbě dlouhotrvajících chorob (tuberkulóza, rakovina).

Říká se, že pomocí hudby se z koktavosti vyléčil i Scatman, kterému jeho logoped nedával žádné šance. V psychoterapii se využívá nejen poslechu, ale také aktivního tvoření hudby, tance nebo různých her s hudbou spojených. Pomáhá při léčbě závislostí, neurotických poruch, komunikačních potíží. Dobré výsledky má u lidí, kteří špatně zvládají sebeovládání, slouží totiž jako emoční ventil. Pomáhá také znovunabýt jistotu a sebevědomí.

Neméně důležitou úlohu hraje hudba při učení. Jistě se vám vybaví tzv. Mozartův efekt. Poslech Mozartovy hudby může vést ke krátkodobému zlepšení schopnosti řešit určité úlohy, schopnosti učit se, a podle některých tvrzení dokonce zvyšuje IQ. Vědci z Hong Kongu nedávno zjistili, že děti podrobené hudební výchově mají mnohem lepší vizuální paměť. Vizuální paměť i muzikální vnímání jsou totiž lokalizovány do stejné části mozku – levého spánkového laloku. Více o účincích hudby na paměť si můžete přečíst zde.

musicV muzikoterapii se využívá hudby, která dokáže na člověka bezprostředně působit, která vyvolá emoční reakci. Na obsahovou stránku se příliš nehledí. Velmi často se jedná o klasickou hudbu (Beethoven, Chopin, Čajkovskij) nebo hudbu etnickou či lidové písně. V některých případech je dokonce žádoucí agresivní rytmická hudba.

V budoucnosti se možná bude hudba využívat k programování snů. Japonci už zkonstruovali zcela nový přístroj – tzv. snový programátor. Stačí do něj před spaním zadat dle libosti vůně, hudbu a nahrát do něj krátké fráze o žádaném snu (viz autosugesce).

Na počátku spacího programu, který trvá 8 hodin, se začne z přístroje linout měkké světlo a relaxační hudba. Během noci se z něj ozývá nejen hudba, ale i vámi nahrané fráze a vypouští se zadané vůně. I probouzení bude pomalé a příjemné. Opět bude dokola hrát relaxační hudba a světelné zařízení začne simulovat východ slunce. To je prý důležité proto, abyste si svůj sen zapamatovala. Podle posledních zpráv konstruktéři už jen dolaďují detaily, aby mohl být tento programátor vyslán na trh.

Účinků muzikoterapie, aniž si to uvědomujeme, užíváme takřka denně. Když v nákupním centru z reproduktorů uslyšíte svojí oblíbenou skladbu, zvedne se vám nálada. Když máte za sebou úspěšný den, prozpěvujete si. A když na vás padne nějaký splín, možná zalovíte ve starých deskách a vychutnáte si oblíbenou hudbu se sklenkou vína v ruce. Chcete-li relaxovat, pustíte si tóny, při nichž se dokážete uvolnit. Hudbu užíváme také k vyvolání vzpomínek, například na dávnou lásku. Určitě i vy si při poslechu starších songů někdy povzdechnete: „To byla naše písnička…“

Jakou hudbou se léčíte vy?