V šedesátých letech 19. století vyměnila císařovna přidělené dvorní dámy za ženy z Uher. Jaký důvod uvedla? Prý si chce rozšířit vědomosti o této zemi. Záminka! Ve skutečnosti si chtěla se svými důvěrnicemi povídat v jazyce, který ve Vídni kromě císaře málokdo ovládal. Největší oblibě se u Sissi těšila Ida Ferenczy, který přišla k císařovně jako jedna z prvních a vlastně ani neměla pro službu u dvora předpoklady. Pocházela totiž jen z nižší šlechty. Jenže právě toto Sissi lákalo! Poctít níže postavenou osobu privilegovaným místem a pozorovat, jak na to reagují lidé u dvora. Ida si velice rychle získala císařovninu absolutní důvěru, a dokonce se jí dostalo privilegia, že si směla se Sissi tykat! I další maďarské dvorní dámy brala císařovna spíše jako přítelkyně a spojenkyně a velmi těžce nesla, když se měly vdát. Z dochované korespondence je patrné, že jim sňatky rozmlouvala. Nerada si zvykala na někoho jiného. Egoisticky se domnívala, že pokud už někoho poctila svou přízní, je povinen jí zachovat věrnost! Nesmírně poctěna se cítila i Irma Sztáray (1864 – 1940), když k ní dostala pozvání.

Irma se narodila jako páté dítě do uherské šlechtické rodiny Sztáray v zemplínském městečku Stará, v oblasti dnešního Slovenska. Podle jména tohoto městečka vlastně vznikl název tohoto šlechtického rodu Sztáray. Irmě se dostalo patřičného všeobecného vzdělání, naučila se kromě maďarštiny hovořit i německy a francouzsky a osvojila si dovednosti dívky ze šlechtické rodiny.

Když dostala coby třicetiletá v roce 1894 od císařovny pozvání do lázeňského městečka Bad Ischl, byla překvapena i polichocena. Císařovna hledala novou dvorní dámu, zatím jen na zkoušku. Všechny předchozí uherské šlechtičny už postupně přestaly stačit císařovniným nárokům, případně důvodem jejich odchodu byl sňatek. Tak to bylo i v případě hraběnky Janky Mikes, která v roce 1894 doporučila císařovně právě Irmu Sztáray.

Ono vyhovět Alžbětiným nárokům nebylo snadné. Od smrti syna Rudolfa ji už nic netěšilo, dokonce ani její milovaný palác Achilleion na ostrově Korfu. Nová dvorní dáma musela být fyzicky zdatná, aby udržela s hyperaktivní císařovnou krok. Nepotřebovala žádné nákladné toalety, ale dobré nohy, pořádné boty a sportovní oblečení do větru a deště. A protože císařovna téměř nejedla, od dvorní dámy se očekávalo, že ani ona jídlu „příliš nedá“, že se spokojí s nějakou drobností.

První velká cesta Irmy ve službách císařovny Sissi po evropských letoviscích začala 1. prosince 1894 na zámku Miramare a trvala pět měsíců. Pak ji Alžběta propustila, takže se Irma domnívala, že to byla jen jednorázová záležitost a že se loučí navždy. Jaké bylo její překvapení, když ji o pár měsíců později Sissi požádala o doprovod na několikatýdenním pobytu ve Francii. A protože byla Sissi s Irmou spokojená, jmenovala ji v listopadu 1895 svou oficiální dvorní dámou. Jedním z důvodů bylo i to, že Irma Sztárayová byla téměř o třicet let mladší než císařovna, takže stačila jejímu svižnému tempu. Byla to velice empatická dáma, císařovna si ji velice oblíbila a důvěřovala jí.

Doprovázela Sissi i na její poslední cestě v září 1898 k Ženevskému jezeru. Tento pobyt se stal císařovně osudným. Italský anarchista Luigi Lucheni, který se netajil nenávistí vůči aristokracii, měl v plánu provést „něco velkého“. Rozhodl se spáchat atentát na francouzského prince Jindřicha Orleánského. Jenže ten svůj plán změnil, a tak si jako náhradní oběť vyhlédl císařovnu Sissi, také aristokratku.

Ta sice v posledních letech cestovala inkognito například jako hraběnka Hohenembs a pod tímto jménem se ubytovala v ženevském hotelu Beau Rivage, nicméně hned tři ženevské listy odhalily její identitu, a tím byl osud císařovny zpečetěn.

Atentát na císařovnu Alžbětu – dobová kresba

Právě Irmě vděčíme za nevšední a určitě nejautentičtější svědectví o tragické události, jež se odehrála na břehu Ženevského jezera 10. září 1898. Císařovna vydechla v jejím náručí hodinu po atentátu. 17. září 1898, v den pohřbu císařovny Sissi, založil císař na její  památku Alžbětin řád a jako první jím vyznamenal hraběnku Irmu Sztáray. Ta se po atentátu stáhla z veřejného života a vrátila se na rodinné panství.

V roce 1909 napsala o císařovně Alžbětě knihu Aus den letzten Jahren der Kaiserin Elisabeth, která vyšla i v češtině pod názvem Poslední léta císařovny Alžběty. Líčí v ní období, které prožila po boku císařovny, která ji brala víc jako přítelkyni než dvorní dámu. Kniha císařovnu pochopitelně idealizuje, podobně jako slavná rakouská trilogie z padesátých let 20. století s Romy Schneiderovou v hlavní roli.
Hraběnka Irma Sztáray se nikdy neprovdala a zemřela v roce 1940 ve věku 76 let na svém panství v Uhrách…


Foto: Wikipedia, youtube.com

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama