Zdálo se jí, že se ocitla v mlze.
Bílá tma ji obklopovala ze všech stran. Svazovala ji, dusila....
Pomalu otevřela oči a snažila se něco vidět. Prohlédnout skrz to podivné bílo, které bylo všude kolem.
Špatně se jí dýchalo, hlava jí třeštila k prasknutí.
Co to bylo za sen? Další odporná noční můra....
Myšlenkové pochody byly pomalé, zmatené.... jakoby její myšlenky cosi drželo v síti a bránilo jim uniknout, osamostatnit se.
Vzpomínky přicházely pomalu, vracely se jak letní bouře. Nejdříve se objevily jen vzdálené záblesky, za chvíli udeřil hrom v podobě „uvědomění“.
Touha, sex, bolest, znásilnění, sladké bezvědomí....
Mlha se jí rozpustila před očima ve chvíli, kdy si její mozek uvědomil, vzpomenul na vše, co se odehrálo.
Začala křičet. Řvala s nepříčetností zvířete, řvala jak cosi bez duše.
Bolest jí projížděla celým tělem a její vlastní řev jí připadal jako směšný zvuk, který přeci nevyhází z jejího hrdla.
Tohle není ona, tohle se nestalo... celé to přeci byla jen hra. Nic víc. Jen nevinná, obyčejná hra. Jen touha po dobrodružství, touha po sexu, o jakém snila.
"A máš co si chtěla...." Ta věta se jí objevila v hlavě stejně nečekaně, jako by uprostřed bouře vysvitlo slunce.
Ano, má co chtěla....
Pomalu se nadechla. Další, téměř zvířecí výkřik zadržela v hrdle a pomalu dýchala.
Nádech.
Výdech.
Nádech...
Tak je to správně.
Přivřela oči a silou vůle se nutila začít myslet.
Myslet!!!
Je tu svázaná, znásilněná, nikdo netuší, kde je....
Panika se jí opět dobývala do hlavy jak profesionální zloděj.
Myšlenky se jí opět v hlavě tříštily jak křehké sklo. Pokud se dá blížící se šílenství vycítit, pak ho právě v této chvíli Veronika cítila. Téměř se ho mohla dotknout, mohla mu otevřít svou mysl a pozvat ho dál.
Naprosté šílenství. Vysvobození.
Temnotu místnosti náhle proťalo nepatrné světlo. Podivný stín se rozlil po zdi jak inkoust.
Veronika otočila hlavu ke dveřím.
Je tu. Vrátil se.
Věděla co bude následovat. Další bolest, další znásilnění.... Tentokrát už zvířecí výkřik v hrdle nezadržela. Zoufalství, strach, bezmoc se z ní dralo ven v podobě křiku, v podobě hýkání, které nahánělo husí kůži....
„Buď zticha! Neřvi!“ Muž k ní přiskočil a dlaní ztlumil další výkřik, který si dral cestu ven z Veroničina hrdla. „Prosím tě, nekřič, nekřič....ššššš..... neublížím ti.....“
Muž stále držel dlaň na Veroničiných ústech a dokola opakoval to jedno jediné slovo NEKŘIČ.
Neovládala svůj křik, neovládala své myšlenky, neovládala sama sebe. Ale něco hluboko uvnitř jejího nitra – něco, co stále ještě dokázalo uvažovat, myslet – vyslalo signál.
Signál natolik silný, že ho i napůl šílená mysl dokázala rozeznat, zpracovat.
To není ON. To není hlas TOHO v masce...
Veronika zeširoka rozevřela oči a snažila se zaostřit pohled na tu tvář, která se nad ní skláněla....
Znáš ho... toho muže znáš!
„Už je vše v pořádku, už se nemusíš bát. Už se nemusíš bát....“ Pohladil ji po vlasech slepených potem a usmál se. „Je konec, pomůžu ti. Dostanu tě odsud.....“
Ta slova byla pro Veroničinu mysl jak zázračný lék. Lék na šílenství, lék na bolest, lék na beznaděj.
„Domů.... chci domů....“
________________________________________________________________________________
Hlasujte v anketě přímo zde v článku! Rozhodněte o tom, jak se děj bude dál odvíjet!
Hlasování bude ukončeno o půlnoci ze středy na čtvrtek.
Předchozí díly naleznete ZDE
Nový komentář
Komentáře
Michalo, zčervenáš tak, že o sobě vyplníš nějaké údaje do profilu.
A já náhodou oceňuju, když někdo umí uznat chybu a omluvit se, vážím si toho
Lillllly: Za sebe můžu říct, že takové vtipné příspěvky uvítám kdykoliv jako zpestření
Kaca, Susina: Mně hrubky trhaj oči furt, taky je lidem vytýkám a se zlou se táži (nebo potazuji?:o)) Dneska je to snad každýmu jedno! A nejhorší je to v tiskovinách. Dělala jsem dřív korektorku a byla to skvělá práce, bohužel mi připadá, že dneska se tato profese už nepoužívá Ale to jsem odbočila, omlouvám se.
Kaca: mně to trhá oči furt... zvlášť, když někdo (teď mluvím zcela obecně) chce něco ukázat rádoby z cizího jazyka, a napíše to blbě..
Michala: jen drobnůstka: tvar los pipkos není pro ženský rod, ale pro mužský, to, co jsi měla na mysli, by mělo znít "las pipkas"...
Michalo, beru, ruku na to:o)
Prostě mě nadzvedlo, jak ses tady do všech obula. Já totiž z duše nesnáším zevšeobecňování.
Michala, až na malé drobnosti se mi jeden líbil, jmenoval se myslim Obyčejná soulož. Tak teď to víš, co s tím uděláš?
Ty máš se mnou nějaký osobní problém? Škoda, že je mi to jedno
Nicméně, aby měla dušička pokoj, líbí se mi články o módě, o stylingu, pod nimi diskutuji. Účastnila jsem se se Ženou-in Nike dance, o kterém jsem se též pod aktuálními články vyjadřovala - pozitivně, podotýkám. Ještě něco bys o mě chtěla vědět?
Milá Michalko, mně se líbí poměrně dost článků, ale ty ty asi nečteš, že? Kritizuju totiž povětšině ty články erotické. Nicméně ač jsem skutečně poměrně kritická osoba, nikdy jsem tu nikoho nenazvala ani tou pipkou, to bych si totiž nedovolila.
Michala, on tady byl nějakej článek, kterej se nám líbil? Si nějak nevybavuju.
Další věc, napsala jsem, že ten článek je idiotský, a to ne proto, že by byl drsný (ha, ha), ale protože je skutečně špatně napsaný a autor/ka viděla SM asi někde z rychlíku.
Ty svoje pipky si strč někam, pipko!
Čím horší článek, tím víc reakcí... To je to, oč tu běží...
tento díl se nevyvedl, uvidíme co bude příště
Rybulka: Nemůžu posoudit, z "On je žena" jsem viděla jen upoutávky. Strážce duší vypadal ze začátku opravdu zajímavě, ale včerajsem na poslední díl koukala jen ze zvědavosti, jestli spolu aspoň nezačnou hlavní hrdinové
místo toho sladkobolného potácení se v mrákotách by to chtělo nějakou akci. Třebas: ozval se syrový praskot tříštícího se dřeva. Ohlušující rána! Rozraženými rozbitými dveřmi dovnitř naskáče rota rychlého nasazení, která dostala echo, že se v bytě utváří záškodnická špionážní odnož Al Kajdy. Když na místě zjistí trapný omyl a uvidí ušmudlanou uřvanou hrdinku, jeden z roty se do ní urychleně zamiluje a dohodne si s ní rychlé rande na svém zálesáckém působišti. A tam, mezi medvědy a polárními liškami dojde naše sexuální otrokyně pravého štěstí při štrikování teplých ponožek a stahování kožišin. Do toho všeho podmanivě zní Sukova Píseň lásky v provedení Šporclových houslí. Sakra, a nemohl by to být třebas Šporcl sám? Ten šátek...
Křeček: Strážce duší a On je žena! je naprosto nesrovnávatelný... I když první díly Strážce byly mnohem lepší než ty poslední, přesto to nelze srovnávat s tou nesmyslnou slátaninou
Amélie: Jo tak ze stejnýho důvodu jsem včera dokoukávala Strážce duší - ztráta času
Je to blbina , ale když už jsem tomu věnovala svou trpělivost, tak mě zajímá, jak to skončí. Asi jako seriál On je žena - to je nebetyčná slátanina , ale když už jsem skoukla prvních pár dílů v marné naději, že to vezme obrat k lepšímu, tak mi to nedá a už to asi dokoukám do konce.
Lillllly: nimueth: no tento happy and tomu ještě chyběl
Týjo to byl dějovej kotrmelec
Lillllly: