Jsem veliký filmový fanda našich českých komedií. Miluji hlavně ty komedie z 60. a 70. let, kde exelovali herci jako Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Iva Janžurová apod.

Vzpomínám si, že jako 13 letá jsem viděla v televizi komedii o novodobém Faustovi Kam čert nemůže s Miroslavem Horníčkem a debutující Janou Hlaváčovou. Moc mě pobavil, a to jsem netušila, že toho roku v létě se s panerm Horníčkem setkám osobně.

Bylo to v Mariánských Lázní, kam jsem přijela jako pacientka dětské léčebny. Každé ráno před snídaní jsme chodili pít ozdravnou vodu do Úšovic. A zde jsme na jedné z laviček zahlédli právě pana Horníčka. Také popíjel svůj ranní doušek zdraví.

Jako lavina jsme se k němu hrnuli. Trochu ho zarazil náš zájem. To víte puberťáci.

Ale za chvíli už byl s námi jeden hlas. Asi po půl hodině jsme se loučili jako nejlepší kamarádi. Dovolili jsme si ho pozvat k nám do léčebny, aby si s námi dále povídal. Mysleli jsme, že to odmítne, ale ne. Přislíbil, že druhý den navečer se určitě staví. A taky ano.

Byl vlahý teplý večer a na hřišti před léčebnou vyrosto provizorní studio. A zde se konaly HOVORY H, tehdy velmi populární pořad v televizi, který právě pan Horníček uváděl. Všechny lavičky, židličky ba i stoly byly obsazeny, pan Horníček si sedl do okna, aby na nás všechny viděl a my na něho.

A začal večer otázek a odpovědí. Myslím, že tehdy byl asi dost umluvený z odpovědí a zájmu. Asi po dvou hodinách, kdy byla večerka, jsme se s ním rozloučili a pozvali ho na závěrečný maškarní průvod, který byl tradicí dětské léčebny. Tento průvod procházel celými Mariánkami a bavil kolemjdoucí.

Pan Horníček se našeho průvodu zúčastnil a dokonce přivedl svého hereckého kolegu pana Ladislava Peška, který zde také dlel na léčení. Prošli s nám celým městem. Na tento zážitek se nedá nikdy zapomenout.
Januše.
Januše,
skromnost je vzácná, zvlášť mezi herci. A věřím, že je příjemné zjistit, že herecké hvězdy, mezi které určitě patřil Miroslav Horníček, jsou v soukromí velice příjemní lidé bez móresů.
Reklama