Pan doktor nám hned v úvodu sdělil, že častější je opuštění rodiny ženou, v případě, že se zamiluje, protože ona do paralelního vztahu obvykle vkládá daleko více emocí než muž.
Proč si tedy muži hledají milenky, zeptali jsme se. Protože jsou unaveni, unaveni rodinou, unaveni diskusemi o financích, unaveni obědy u tchýně, unaveni stereotypními rodinnými problémy… Prostě mají toho plné zuby – a tu JI potkají, často je ošklivější, mnohdy i starší, skoro vždy hloupější než manželka, jinak by do toho nešla. ALE nic po něm nechce, stačí jí, že je vždycky, když za ní jednou týdně pravidelně ve středu přijde, pozorný a příjemný, polituje ho, jak je od té domácí satorie zase ztýrán, povíská mu vlasy a nenutí ho, aby dotáhl na mandl prádlo a deset kilo brambor ze zeleniny.
V dnešní době se bohužel množí případy, řekl nám pan doktor, kdy má velmi bohatý muž milenku a jeho zcela na něm závislá manželka sem chodí brečet, že muž chodí nepokrytě za jinou a ona na to musí koukat, protože je v domácnosti, má několik dětí a na manželovi je naprosto finančně závislá. Rozumná žena by se do takové situace neměla nechat zahnat, i žena v domácnosti se může nějakým způsobem dovzdělávat, třeba formou jazykových kursů apod., aby nebyla v případě opuštění manželem zcela na holičkách.(Mimochodem, pokud to nevíte, když jste v domácnosti s dětmi a muž opustí rodinu, má vyživovací povinnost nejen k dětem, ale i k vám.)
Co tedy dělat, když se provalí, že manžel má milenku. Především, pokud to ještě nevíte a máte pouze podezření, nešpízujte, nepátrejte – co oči nevidí, srdce nebolí. Jestliže se to však přece dozvíte, obyčejně formou přátelského pohovoru s kamarádkou, která toho vašeho někde načapala a je tak hodná, že vám to hned běží vyslepičit, pokuste se alespoň napoprvé dělat, jako by nic. Ono to chlapa obvykle samo přejde a scény, které kolem toho rozjedete, jej spíše poženou k té nové než do vaší náruče. Pravděpodobně to nevydržíte, řekněte mu tedy, že to víte, ale že chcete být velkorysá a buďte. On to ocení.
Pokud tedy chcete odpustit, udělejte to, dejte mu znát, že vám ublížil, ale nedávejte mu to znát moc dlouho, když odpustíte, nevyčítejte prohřešek dalších několik let, a hlavně – nevyhazujte ho, ať si za ní táhne, za tou courou! Mohl by to totiž opravdu udělat, přestože to původně neměl v úmyslu.
Myslím, že tímto článkem popudíme mnoho feministicky smýšlejících žen – ano, už zase ze sebe budou ženy dělat hlupačky a pipinky, které musí všechno vydržet, ale ruku na srdce: byla byste raději s dětmi sama, nebo odpustíte jednorázový prohřešek kajícníkovi, který pak v důsledku špatného svědomí bude třeba lepším manželem než dřív?
NAPIŠTE NÁM, CO SI O TÉTO PROBLEMATICE MYSLÍTE, JAKÉ JSOU VAŠE ZKUŠENOSTI S NĚVĚRNÍKY? JSTE MANŽELKOU, NEBO MILENKOU?