5ae4554c4fa67image.png

Co jste o roztočích nevěděli? Jsou oboupohlavní, požírají lidské zbytky kůže a nejlépe je jim v naší posteli, kde je hřeje naše tělo. A pokud často nepřevlékáte povlečení, jste stvořitelem jejich ráje!

Neviditelní škodiči

Roztoči jsou cizopasníci, se kterými žijeme v našich domovech. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Mají velikost 0.3 mm a pouhým okem je neuvidíte. Jejich tělo je tenké, lehce bílé až průsvitné. Dokáží pěkně „zatopit“ alergikům, jejich exkrementy pro ně představují zdravotní riziko. Řekne-li vám tedy lékař, že máte alergii na „bytový prach“ máte alergii na roztoče bytového prachu.

Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. Za svůj život vyprodukují až 200 krát více exkrementů než sami váží. Ideální pro jejich zdárný rozvoj je teplota 22–26°C, tma, vlhkost 70–80 %.

Nejvíce roztočů je v ložnici, na lůžku, a to v matraci.  Najdeme je ale i v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách Na jedné matraci je až několik milionů roztočů (jeden gram prachu odebraný z těchto míst může obsahovat 2000 až 15000 jedinců), dále jsou pak hojně v polštářích a přikrývkách. Roztočům se daří i ve výplních dutých vláken, pokud nemají speciální antiroztočovou úpravu, stejně tak jako v peří, vlně a bavlně. Průměrně 85 % roztočových alergenů v bytě pochází z postelí.

image.png

„Horor“ v našich postelích, zatímco my si klidně spíme

Co se vlastně odehrává  za „ triller“ v našich postelích, zatímco my si klidně spíme? Naše tělo lůžko vytápí. Dá se říci, že lůžko, kde spí muž je vytápěno na teplotu 36–37 °C a lůžko ženy pak na nižší teplotu 34–36 °C. Dýcháním, pocením a odpařováním zvyšujeme vlhkost a také každou noc zanecháváme v posteli určité množství částeček oloupané pokožky. Dle údajů odborníků údajně vypotíme 500 ml/noc a ztratíme několik mg kůže. Speciální mikroklima našich lůžek, které se tak zásadně odlišuje od ostatního okolí a dostatek potravy zajišťuje roztočům nejlepší podmínky pro jejich růst, vývoj a množení.

Jarní a podzimní „nájezdy“

Roztoči jsou tzv. celoročními alergeny, přesto je jejich koncentrace nejvyšší na podzim a v zimě. V tomto období je zapnuté topení, méně se větrá a je zvýšená cirkulace vzduchu uvnitř místností. Alergické příznaky jsou nejsilnější v noci, kdy jsme vystaveni přímému kontaktu roztočům po řadu hodin.
Zeptali jsme se Martiny Jelínkové, odbornice na zdravého spaní, na několik zajímavých otázek:

Jak často bychom měli měnit povlečení?
Rozumná doba je cca 2 týdny. Při nemoci, vyšší potivosti, atd. i častěji.

Čím déle máme jedno povlečení, tím více je v posteli roztočů? Převlékáním tedy můžeme regulovat jejich výskyt?
Roztoči se nedrží jen v povlečení, ale i na ploše matrace, v matraci a také v přikrývkách a především v polštářích. Proto je důležitá údržba celého lůžka, a nikoli jen povlečení. Základem je pořídit takové vybavení lůžka, které umožní dobrou údržbu. Tj. polštář a přikrývka, které se dají prát. Ohledně povlečení je ideální tzv. „protiroztočové“ –  tj. vyrobené z látky s velmi hustou strukturou mikrovláken nebo se speciální paropropustnou membránou, které zajistí co největší neprostupnost látky pro roztoče a jejich exkrementy a tím zabrání pronikání alergenů ke spáči.

5ae455a625564image.pngNa jaké teploty bychom měli povlečení prát?
Ideálně na 60 °C.

Má vliv na roztoče i teplota a vzduch – například když ve slunném počasí vyndáme peřiny na sluníčko? Co se pak s nimi děje?
Určitě ano, roztoči sice mají rádi teplo a vlhko, ale nemají rádi ani mráz, ani horko. Takže určitě pomůže vyslunit peřiny, nebo naopak např. plyšové hračky dát třeba „zmrazit“ do mrazáku. Zabíjí je mráz, teploty nad 55°C, sluneční svit a sucho, pod 50 % vlhkosti.

Co s matrací – tam se také roztoči množí, jak ji vyčistit? Máme ji občas obracet? Luxovat? Pomůže to?
Základem je kvalita matrace – tj. z čeho je vyrobena, i její konstrukce. Ideální je matrace ze speciální PUR pěny, která obsahuje celulózu – ta na sebe váže vodu a rychle ji odpaří. V matraci se tak drží méně vlhkosti, a tím se vytváří prostředí, které je méně příznivé pro život roztočů a dalších mikroorganizmů. Také potah matrace by měl být vyroben z materiálů, které dobře odvádějí vlhkost. Větrání a luxování matrace má určitě smysl, stejně tak i občasné praní jejího potahu – na 60 °C. Potah tedy musí být snímatelný a ideálně se zipem po obvodu matrace, aby se potah dal rozdělit na dvě poloviny a vešel se i do běžné pračky.  Ochraně matrace velmi pomohou i speciální chrániče matrací, které obsahují prodyšnou membránu, která podobně jako u povlečení omezí „prostup“ nečistot a alergenů do matrace.

Roztoči zamořují matrace svými exkremety. Zvyšuje se tedy váha matrace, pokud matraci pravidelně nevysáváme?
Je to tak. Po cca pěti letech, pokud matraci nijak neudržujeme nebo nechráníme, může jádro matrace obsahovat až 2 kilogramy nečistot – organických zbytků (olupující se kůže, vlasy chlupy, roztoči a jejich exkrementy). Podobně jsou na tom i polštáře – po šesti až sedmi letech užívání mohou až desetinu váhy polštáře tvořit nečistoty. Pokud tedy nechceme spát v takovém nepořádku, ochrana a pravidelná údržba „výbavy“ pro spánek je velmi důležitá.

Děkujeme za odpovědi paní Jelínkové z JMP Studia zdravého spaní.

Reklama