Bez dostatečného množství tekutin není možné správné fungování a dobrá kondice našeho organizmu. To platí za jakéhokoli počasí, v horkých dnech obzvlášť. Součást pitného režimu mají tvořit přírodní vody – minerální, pramenité nebo kojenecké. Jejich nabídka je v České republice velká a pestrá. Každý si tak dosud mohl dopřát vodu chráněnou přírodou a z přírody bez úprav pocházející, i když nebydlí v blízkosti zdrojů kvalitní vody. Každý mohl mít kvalitní vodu po ruce a dodržovat pitný režim.
„Aktuální vysoké teploty posledních měsíců podtrhují a zdůrazňují nutnost dbát na vhodný pitný režim a doplňovat tekutiny včetně případných funkčních prvků důležitých pro správné zajištění metabolických procesů organizmu. Proto zamýšlené zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z?15 % na 21 % u minerálních, pramenitých a kojeneckých vod nepovažuji za krok správným směrem. Lidem, kteří by měli ve svém vlastním zájmu odpovědně dodržovat zdravý pitný režim, bohužel vyšší DPH může zkomplikovat přístup k?těmto vodám. Přitom se často jedná například o seniory, kteří potřebují minerální vody ve svém pitném režimu včetně výtěžků z léčivých zdrojů. Bez kojeneckých vod se těžko obejdou rodiny s malými dětmi. Navíc ne vždy a všude mají lidé přístup k pitné vodě, balená voda se musí používat i v mnoha rekreačních sídlech,“ komentuje současnou situaci MUDr. Petr Tláskal, ústavní nutriční lékař z Oddělení léčebné výživy FN Motol Praha, předseda Společnosti pro výživu a současně i člen vědecké rady AquaLife Institutu. „Dle mého soudu by bylo lépe využitelné zvýšení daně na energeticky bohaté a jinak nutričně chudé potraviny, které podporují rozvoj obezity a tím i nemocnosti našich obyvatel. Pro stravování dětí ve školních zařízeních to umožňuje tzv. Pamlsková vyhláška. Jedná se i o regulaci cukrů v nápojích. Kojenecké a pramenité vody, přírodní minerálky i léčivky této vyhlášce vyhovují, a proto by měly mít nižší sazbu DPH, k širší využitelnosti nejen u dětí, ale i dospělých,“ dodává Tláskal.
Na vodě závisí většina metabolických pochodů v těle, od vstřebávání přijatých živin přes rozvod důležitých látek až po odstranění látek škodlivých. Nedostatek tekutin snižuje celkovou fyzickou i duševní výkonnost, může způsobovat únavu, bolesti hlavy, kloubů aj. Při jejich dlouhodobém nebo významném nedostatku mohou být zdravotní potíže ještě daleko závažnější. Přitom je poměrně vysoké procento osob ohroženo dehydratací – senioři, děti, osoby trpící častými průjmy nebo zvracením. Dostatečný pitný režim v čele s neochucenou vodou nebo ještě lépe balenými přírodními minerálkami, které dodají tělu navíc i důležité minerální látky, je zkrátka nezbytný.
„V horkých letních dnech se více potíme a ztrácíme tím i minerální látky, které je třeba doplnit. V opačném případě by mohlo dojít k nerovnováze mezi množstvím tekutin v buňkách a tekutin v jejich okolí, mezibuněčném prostoru. To může mít za následek otoky, zvýšení krevního tlaku i spousty dalších potíží,“ vysvětluje odborník AquaLife Institutu na výživu se specializací na sportovní výživu RNDr. Pavel Suchánek a dodává: „totéž platí při sportu, kdy dochází v kombinaci tepla a zátěže k rychlejším ztrátám vody i minerálních látek především rychlejším dýcháním (voda) a pocením (minerální látky, voda). Proto je dobré doplňovat tělu kromě vody i minerální látky. K tomu mohou dobře posloužit balené středně, případně silně mineralizované vody.“
Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé. U starších lidí mizí pocit žízně a s ním i potřeba doplňovat tekutiny, navíc jich ztrácejí více kůží i močí než lidé v produktivním věku. „Také u dětí dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně. Často v zápalu her, aktivit a okolních podnětů prostě pít nestíhají. Nedostatečným a nepravidelným pitím si však snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. A protože mají více mimobuněčných, ale méně cirkulujících tekutin, jsou náchylnější k jejich ztrátám a rychlé dehydrataci,“ varuje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka AquaLife Institutu se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění u dospělých i dětí.
Nový komentář