O zdraví je nutné pečovat, chránit ho a všemožně podporovat. A tak je člověk od narození vystaven tlaku a nutnosti zdravě jíst, zdravě spát, zdravě se pohybovat, ale ne vždy je tohle všechno úplně samozřejmé a snadné. Výživa je takovým příkladem toho, co všechno nemusí dopadnout podle našich přání, i když si právě myslíme, že pro sebe děláme jen to nejlepší.

Člověk si na talíř nedává vědomě vápník, železo, draslík a hořčík spolu s vitamíny A, C a E, nýbrž jí pokrmy a pije nápoje jako chléb, ovoce, zeleninu, jogurt, brambory nebo maso či mléko. Proto je často obtížné mít pod kontrolou svoji celkovou zkonzumovanou denní energii, jednotlivé živiny, minerální látky a vitamíny. Například na hořčíku, významné minerální látce, vidíme, kvůli kolika různým funkcím v organizmu je pro člověka nezbytný a jaké problémy mohou vznikat při jeho nesprávném (nedostatečném) příjmu. 
5b166bce39bebobrazek.png

Hořčík je druhý nejvíce zastoupený prvek uvnitř všech buněk (hned po draslíku). Účastní se jako kofaktor (jakýsi partner) stovek enzymatických procesů v lidském těle, z nichž mnoho ovlivňuje energetický metabolizmus či syntézu bílkovin a nukleových kyselin, ale také metabolizmus jiných minerálních látek, jako jsou vápník nebo draslík. Více než polovina celkového obsahu hořčíku v těle je v kostech, zbytek se nachází ve svalech, v tukové tkáni, v červených krvinkách a v krevním séru.

Nedostatek hořčíku

Výsledky studií prováděných na velkých počtech osob ukazují, že dlouhodobý nedostatek hořčíku může vést k častějšímu výskytu vysokého krevního tlaku (hypertenze), poruchám srdečního rytmu a infarktům myokardu. Některé odborné práce vyzdvihují význam hořčíku při léčbě právě vysokého krevního tlaku – pacienti s adekvátním příjmem hořčíku mají podle výzkumů celkově nižší spotřebu antihypertenzních léků při dosaženém stejném léčebném účinku.
 
Hořčík je také důležitý v prevenci i v průběhu onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus II. typu), protože zlepšuje citlivost buněk k inzulínu. Teorie z posledních let hovoří hodně o protizánětlivém vlivu hořčíku – jeho byť mírný nedostatek může přispívat k výskytu nemocí, které vznikají při chronickém zánětlivém stresu, jako je například ateroskleróza, diabetes mellitus II. typu a spekuluje se i o některých nádorech. Mezinárodní šetření zaměřená na úmrtnost na nádory vaječníků, prostaty a prsu ukazují na možný ochranný vliv adekvátního příjmu hořčíku.

Vzhledem k mechanizmům, kterými se vzájemně ovlivňují vápník a hořčík v buňce, dochází při nedostatku hořčíku k častějšímu výskytu křečí, a to jak hladkého, tak i příčně pruhovaného svalstva. První příznaky nedostatku hořčíku se často projeví nechtěnými záškuby očních víček, později také nočními spasmy – křečemi dolních končetin. Dlouhodobý nedostatek hořčíku vede dokonce i k většímu riziku osteoporózy, zvláště u žen. Osoby s nedostatečným příjmem hořčíku trpí často zvýšenou tvorbou kamenů močových cest (původem ze šťavelanu vápenatého).

Tak akorát hořčíku

Jako u většiny živin může i u hořčíku existovat riziko příliš vysokého příjmu. Ze stravy toto nebezpečí nehrozí, ale připadá v úvahu například po excesivním užití doplňků stravy obsahujících hořčík nebo samozřejmě při nitrožilním podání. Při předávkování suplementy s hořčíkem je prvním varovným příznakem průjem, poté mohou následovat bolestivé křeče v břiše a nevolnost.

Evropskou legislativou je dána doporučená denní dávka 375 mg hořčíku. Počítá se s tím, že při dodržení výživových doporučení by měl být veškerý hořčík dodán potravou včetně nápojů – při denní konzumaci:

  • 3–6 porcí některé potraviny ze skupiny obilovin, těstovin, pečiva či rýže
  • 3–5 porcí (po 100 g) zeleniny
  • 2–4 porcí (po 100 g) ovoce
  • 2–3 porcí ze skupiny mléka a mléčných výrobky
  • 1–3 porcí (po 80 g) ze skupiny masa, drůbeže, ryb, luštěnin a vajec
  • 1,5–2 l pitné a minerální vody (pitná voda pochází z různých zdrojů, má různý obsah hořčíku, a to většinou nízký, proto je jako zdroj hořčíku nedostačující))

Problém samozřejmě zůstává u všech, kteří se podle výživových doporučení nestravují, speciálně u těch, kterým v jídelníčku dlouhodobě chybí listová zelenina, ořechy, celozrnné obiloviny včetně ovesných vloček a jiné zdroje bohaté na hořčík. A problém mají i ti, kteří jsou odkázáni na pití kohoutkové vody v oblastech s nízkým obsahem hořčíku.

Jakkoli je hořčík nezbytnou minerální látkou pro lidský organizmus, nelze jeho potřebu posuzovat výlučně a odděleně od ostatních minerálních látek a dalších živin. Současně s hořčíkem by neměly být konzumovány ve velkém množství látky, které snižují jeho využitelnost – například fytáty (v obilovinách a sóje), oxaláty (šťavelany) či tuky. Celkové množství hořčíku v těle se snižuje i při zvýšeném vylučování močí u osob, které nadměrně pijí kávu a kofeinové nápoje, v nadbytku konzumují kuchyňskou sůl a často pijí alkoholické nápoje. Někteří jedinci mají zvýšenou potřebu hořčíku, patří mezi ně zejména těhotné a kojící ženy, lidé s vysokou intenzitou fyzické aktivity, osoby pociťující častý stres nebo lidé v dlouhodobé psychické zátěži.

Biologická dostupnost hořčíku (vstřebatelnost a využitelnost v organizmu) je ovlivněna formou příjmu. Běžný člověk využije zhruba 35–55 % celkového přijatého množství, přičemž platí zásada, že je vhodnější hořčík konzumovat častěji v menších dávkách, protože při vyšších nárazových množstvích jeho využitelnost klesá. To je další důvod, proč vybírat především přirozené zdroje hořčíku z potravy a nápojů. Mezi velmi bohaté zdroje hořčíku patří pochopitelně i některé minerální vody – pokud zároveň neobsahují zvýšené množství sodíku, bezesporu patří k vhodné a doporučované součásti pitného režimu.

Nepočetné studie provedené v populaci České republiky ukazují, že nedostatečný příjem hořčíku stravou je obecným jevem a že většina lidí přijímá jen asi 80 % doporučené denní dávky. Z toho pohledu se hledání a využívání dalších přirozených zdrojů hořčíku jeví jako nezbytné.

V minulém roce probíhala v Ústavu ochrany a podpory zdraví (Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno) pod vedením Mgr. Martina Forejta, Ph.D. velmi zajímavá studie »Vliv konzumace minerální vody z přírodního léčivého zdroje Magnesia Extra na vnímání stresu a soustředění«.

Účastníci studie byli mladí studenti, pracující lidé v produktivním věku i nepracující v důchodovém věku. Na základě zvolené metodiky bylo vybráno 106 účastníků studie ve věku 18–78 let (ženy tvořily 72,6 %, muži 27,4 %), u nichž byl zjištěn psychický stres a kteří minimálně týden před začátkem konzumace minerální vody Magnesia Extra nepili žádnou minerální vodu s vyšším obsahem hořčíku ani neužívali žádný doplněk stravy obsahující hořčík.

Magnesia Extra má unikátní poměr hořčíku a sodíku, proto je vhodným řešením pravidelného doplňování hořčíku do těla.

Celkové výsledky studie ukazují, že účinky minerální vody z přírodního léčivého zdroje Magnesia Extra na přítomnost stresu a jeho vnímání, stejně tak i na soustředění a pozornost jsou pro ženy i muže pozitivní a statisticky významné. Magnesia Extra proto představuje účinného přirozeného ochránce organizmu před stresem.

Více infornací najdete na stránkách www.pijtezdravouvodu.cz

Čtěte naše články

Uložit

Uložit