homeopatie

Homeopatie je jeden z nejznámějších oborů alternativní léčby, v roce 1810 ji sestavil a popsal německý lékař Samuel Hahnemann. Název je odvozený od dvou řeckých slov: homoios (stejný, podobný) a pathos (nemoc). A jak z překladu vyplývá, tato terapeutická metoda je založena na principu podobnosti. V praxi to znamená, že látky, které vyvolají u zdravého jedince nějaký soubor příznaků, jsou použity k léčbě nemocného, který právě těmito příznaky trpí. Dalo by se to přirovnat k hadímu jedu, který může být nejen smrtelným jeden, ale v jisté formě zároveň i sérem proti uštknutí.

Ten správný lék a také vhodné ředění pro nemocného hledá homeopat nejen na základě příznaků nemoci, ale přihlíží i k povaze pacienta. Dostává se mu tedy léku přesně na míru. Na rozdíl od běžných léků předepisovaných lékaři nemají homeopatika prý žádné vedlejší účinky a k organismu jsou maximálně šetrná.

Homeopatické přípravky jsou podávány ve velmi slabých dávkách, velmi často jen jednorázově. Jde především o léky ve formě granulí, tablet či dražé. V klasické homeopatii se využívá rostlin, minerálů či zvířat, která jsou v jakési rezonanci s nemocným. Existují však další různá odvětví homeopatie, z nichž za zmínku stojí alespoň autopatie.

Podstata autopatie tkví ve výrobě léků pro nemocného z jeho vlastních výměšků, nejčastěji slin, ale také moči, krve či výkalů. Systematicky ji poprvé popsal český homeopat Jiří Čehovský.

Kdy pomůže?

Rozsah působnosti homeopatie je skutečně široký. Od dětských ekzémů přes chřipku, migrény, úpaly, všelijaké úrazy až po rakovinu. Léčitelé či lékaři praktikující homeopatii občas popisují až skoro zázračné účinky této metody.

Například v časopise Meduňka již zmíněný autor Jiří Čehovský píše o zdravotních potížích tříletého chlapce: „Občas mívá akutní horečnaté onemocnění s velmi rychlým nástupem potíží. Ekzém se objevuje zejména na pravé straně těla. Pečlivým rozborem všech jeho vlastností jsme dospěli k léku Pulsatilla, který mu byl podán rodiči krátce nato. Na společný seminář přišel chlapec s maminkou za dva měsíce. Dozvěděli jsme se, že se brzy po jednorázovém podání léku ekzém poněkud zhoršil a za pár dní nato začal mizet. V době této druhé návštěvy už prakticky nebyl. Za rok na to mi jeho babička řekla, že chlapec je dlouhodobě zdravý a neměl ani žádnou dříve obvyklou horečku. Správně zvolený konstituční homeopatický lék nevyřešil jen hlavní potíž, ale zlepšil celkové zdraví i odolnost, a to dlouhodobě.“

Co na to skeptici?

Jako každá alternativní metoda i tato má své odpůrce. A není jich málo. V homeopatii platí jedno důležité pravidlo: Čím větší je podobnost mezi příznaky pacienta a příznaky, které vyvolává daná látka, tím vyšší ředění musí být použito. Tedy čím méně účinné látky lék obsahuje, tím má být účinnější.

Kritici oponují, že při tak vysoké ředění, které se nejčastěji využívá, je nepravděpodobné, že by v lahvičce byla alespoň jedna molekula účinné látky. „Pacient pak dostává jen čistou vodu či cukr,“ tvrdí známý skeptik Derren Brown.  

Homeopatická společnost se stala členem České lékařské společnosti (ČLS) v roce 1991, o pět let později ale byla vyloučena, protože podle stanov ČLS sdružuje výhradně zástupce těch medicínských oborů, které vykonávají vědecky uznávané postupy. V roce 2005 se Česká lékařská společnost od homeopatické léčby distancovala. Dvojice britských odborníků dokonce veřejně nabídla 10 000 liber tomu, kdo v řádně uspořádané klinické studii dokáže, že homeopatie funguje.

V letech 1984, 1989 a 1997 proběhla série pokusů, které měly jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit účinnost homeopatické léčby. Žádný z dosud provedených výzkumů ani testů však nepotvrdil, že by účinnost této metody přesahovala efekt placebo.

Máte s homeopatií nějakou zkušenost? Myslíte, že je to více než placebo, nebo se k ní stavíte skepticky?

Reklama