Husté, řídké, krátké, dlouhé, kvalitní, zničené, ale co když o ně přijdeme?
Dokážeme si to vůbec představit?
Moje kamarádka prodělala chemoterapii. Nechtěla čekat, až jí vlasy budou samy po chuchvalcích slézat, ale vzala strojek a požádala přítele, aby jí je rovnou oholil. Už to je obdivuhodné. Pak prohrabala zásoby různých šátků a naučila se motat několik variant turbanů. K tomu se namalovala a vzala si barevně ladící náušnice. Vypadala skvěle a sebevědomě.
Samozřejmě, že za totáče byla taková „ozdoba" hlavy dost neobvyklá a lehce výstřední, ale i s patřičnými poznámkami se dokázala vždycky s grácií sobě vlastní vyrovnat.
A možná právě její statečnost a nepřipouštění si vážné nemoci jí dalo sílu k úplnému vyléčení.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Taky jsem přišla o všechny vlasy. Bylo to během měsíce. 1.ledna jsem objevila flek - v únoru mi dcera ve vaně odstřihávala zbytek vlasů. Hrozný brečely jsme jak želvy. Po různých vyšetření, při kterých se na nic nepřišlo a doktoři mi řekli že by to mohlo být z nervů, a že mi nezaručujou že vlasy ještě někdy narostou jsem se s tím začala smiřovat. Pořídila jsem si paruku. Naštěstí už to bylo v době kdy paruky se daly sehnat už slušný a né ty chemlonový hrůzy co byly za dob našich maminek a babiček. Většině mých známých, kolegů a samozřejmě kamarádů to vědělo. Řekla jsem jim to hlavně z toho důvodu, že jsem se bála, že paruka sklouzne a budu se pak cítit ještě hůř. Naštěstí vlasy rostou. Bohužel kdykoli mám jakej koli stres, nervy a podobné lahůdky, začnou opět vypadávat. Jasně, že v tom okamžiku se začnu sledovat - jestli fleky nerostou, jak dlouho mi vlasy vydrží, atd. Ale uklidnuju se tím, že paruku mám furt ve skříni. A chcete vědět proč jsem se s tou holou lebkou smířila. Řekla jsem si "holka jsou horší věci" a je to pravda - můžete přijít o oči, o ruce, o nohy. Nevíte jestli vás nekousne klíště a vy nezůstanete invalidní. Můžete mít rakovinu. Tak proč se zabejvat takovou kravinou. Je fakt, že v tu dobu mě podržel i můj přítel, který mi neustále říkal že mi to sluší i s tou pleší a to bylo hrozně fajn.
Věrulinka: Já jí to vyřídím, snad je už z toho venku. Přejme si zdraví navzájem, tahle nemoc je mrcha.
Je to strašné když někdo přijde o vlasy. I když je mám tvrdé a rovné, nechtějí mi držet kudrliny, po kterých strašně toužím, tak jsem ráda že je mám.
Hodně
kamarádce přeji,hodně zdraví
