Když Inga studovala v Londýně, dostali s bratrem Narkem nápad, že by mohli otevřít vlastní kavárnu v Praze. On se zajímal o kávu a ona studovala výtvarné umění a bavil jí design. Během života v hlavním městě Velké Británie nabrali spoustu inspirace. Pak už zbývalo jen sehnat prostory a vymyslet koncept, který bude nevšední. Hlavní myšlenkou bylo zaujmout a potěšit. S Ingou jsem se sešla chvíli poté, co se její růžová kavárna Chloé přestěhovala z Vinohrad do nových prostorů v centru Prahy. Rozpovídala se o začátcích, prvotních plánech i inspiracích, které ji a jejího bratra k nevšednímu konceptu kavárny vedly.


Jak vás napadlo otevřít zrovna takhle růžovou kavárnu?
Hodně jsme se inspirovali v Londýně. Původně jsme ale nikdy nechtěli mít kavárnu. Pak se ale bratr začal zajímat o kávu a učit se o ní. Nakonec přišel s tím, že by chtěl mít kavárnu. A proč růžová? Je to zkrátka moje oblíbená barva. Růžové věci mě baví, dělají mi radost. Někdo si možná myslí, že je to až moc růžové, ale mně se to líbí.

Na vaší kavárně je hodně specifická květinová stěna. Žádná jiná kavárna ji u nás nemá. Nebo alespoň zatím. Tu jste také viděla v Londýně?
Ano, v Londýně je taková kavárna, kde mají podobnou stěnu. Tam jsme občas chodila. Ale my tady máme vlastně každou věc inspirovanou odjinud. Třeba když jsme navrhovali dorty, tak já jsem sama ručně malovala jejich návrhy. Tady jsme se hodně inspirovali třeba z Jižní Koreje. Pak máme sakuru, která je inspirací z Japonska. Všechno, co se nám někde líbilo, jsme dali dohromady. Co se týče té květinové stěny, nedávno jsem ale objevila svůj výtvor ze školy. V roce 2015 jsme měli udělat výtvor na téma „sebereflexe“ a já jsem dělala takovou cedulku z 3D růžemi. Takže ta myšlenka už byla vlastně ukrytá někde v mém nitru.

 

Jsou tady teda i některé věci, které jste přímo sama vyráběla?
Dělala jsem talířky, které jsou pod šálky. Chtěla jsem něco originálního, a tak jsem sehnala hlínu a vyrobila je. Sami jsme si tu však museli upravit i jiné věci, aby byly přesně tak, jak to bylo v úmyslu. Dobarvovali jsme si květinovou stěnu nebo natírali nohy u křesílek zlatou barvou. Také jsem vyráběla zrcadla. V Ikei jsem koupila nalepovací čtverhranná zrcadla a doma jsme měla jeden časopis, který se mi moc líbil, ale už nebyl k ničemu. A tak jsem na desku nalepila jeho stránky a na to nalepila zrcadla. Takže teď mají takový novinový rám. A jsou originální.
 

Na zdech máte hezký citát: „Miluji být naživu“. Kdo je jeho autorem?
Ten jsem vymyslela sama. Na stránce Pinterest jsem jednou našla zajímavý citát, který mě inspiroval. Zní: „Doufám, že existují dny, kdy vaše káva chutná magicky, váš playlist vás roztančí, cizinci vám vykouzlí úsměv na tváři a noční obloha se dotýká vaší duše. Doufám, že jsou dny, kdy jste zamilovaní do života.“ Ke mně to hodně promlouvá. Občas bývám unavená, protože pracujeme několik dní v kuse bez přestávek. A potom si tím připomínám, že ten život ale za to stojí a mám ho ráda.


Taky se tady asi hodně lidí fotí, je to tak?
Většinou si každý myslí, že je ten koncept navržený tak, aby se tady lidi fotili, ale tak to není. My chceme, aby to tu bylo hezké a lidem to dělalo radost. Samozřejmě, že když jsme otevírali kavárnu, tak jsme ji chtěli vymyslet tak, aby nám to nezkrachovalo, protože jde o velký risk. Samozřejmě jsme se chtěli něčím odlišit a být výjimeční. Když vymýšlíme nový drink, dbáme nejen na jeho chuti, ale i na vzhledu. Není to však proto, aby si to lidi fotili, ale proto, aby měli radost, když jim to doneseme na stůl. A my máme radost, když vidíme, že jsou spokojení.


Každopádně, když už se tu někdo fotí, nebo chce od nás vyfotit, často mám tendenci jim radit, jak a kam si mají stoupnout nebo sednout, aby ta fotka vypadala dobře. Nám to nevadí. Chceme, aby měli lidi radost z toho, co tu děláme. A pokud mají radost, tak nás to těší. Dokonce už u naší květinové zdi fotili profesionálové do módních časopsů.

 

Vaše kavárna působí tak, že je určena především ženám. Jak to je?
To vůbec ne. Otevření kavárny bylo hodně rychlé. Jednoho dne mi zavolal bratr, že sehnal prostory a už to jelo. Já jsem v Londýně rychle namalovala návrh interiéru, poslala jsem to do Čech a oni to tu začali tvořit. Bylo to celé tak rychlé, že jsme o tom vůbec nepřemýšlela. Prostě jsme to udělala tak, jak se mi to líbilo. Původně jsme chtěli mít obchod pro kosmetiku, v kterém by byla navíc i ta kavárna. Nakonec to ale dopadlo naopak. Teď máme kavárnu, v které je možnost koupit i naši kosmetiku.

A chodí sem tedy i muži?
Spíše jako doprovod. Jednou se nám stala dokonce taková vtipná příhoda. Pán stál venku a byl naštvaný. Paní se tam s ním dohadovala a pak vešla k nám a říká, abychom mu vysvětlili, že sem mohou i muži. Pán si myslel, že je to kavárna jen pro ženy a muži mají vstup zakázán. Potom jsme museli alespoň na Instagram přidat pár fotek s muži, aby věděli, že sem mohou.

Hodně často měníte nabídku. Vždycky ale přijdete s něčím neotřelým a originálním.
Hodně věcí z původní nabídky jsme zrušili a zase jsme přišli s novými. Teď ale máme více možností a možná některé položky vrátíme zpátky. Mívali jsme například dort, který byl poměrně velký, ale měl v sobě jen 7 gramů cukru. Byl dobrý, ale zároveň dietní. Některé věci jsme ale nakonec museli zrušit, protože jejich příprava trvala dlouho a lidi by čekali. Pak měníme meníčka také podle sezóny.

 
Co máte z nabídky vy osobně nejradši?
Můj nejoblíbenější kávový drink je Iced Coconut Cappuccino. Je to směs vynikajícího kokosového mléka a šot naší kávy. Vždycky, když si to dám, tak z toho mám ohromnou radost. Z limonád mám nejraději Passion Fruit. Marakuja je teď docela moderní a oblíbená. Ten recept na limonádu jsme ale ladili docela dlouho. My máme váhy a všechno, co děláme, měříme na gramy a mililitry, aby to mělo přesně tu chuť, co chceme. A aby každý dostal tu nejlepší kvalitu. Máme teď zajímavou limonádu s nanukem. Tu jsem vymyslela sama. Všichni říkají, že jim to chutná. Problém ale je, že jsem alergická na jahody, a tak si to nemohu dát.


A co plánujete do budoucna? Máte už teď nějaké nové nápady?

V oknech si chceme pěstovat vlastní bylinky a květiny, s kterými budeme nápoje a pokrmy zdobit. Samozřejmě jedlé. Na léto také budeme otevírat zahrádku ve vnitrobloku. Tu chci taky mít hezkou a zajímavou. Možná tam uděláme nějaké graffiti nebo malby na zdi. Mně baví i různé nápisy, ale uvidíme, co nám tady dovolí.

FOTO: Café Chloé & Marta Kratochvílová

Reklama