...řeknou zkušení „domácí“ restaurátoři, kterých není mezi chalupáři a milovníky starého nábytku málo. Hrdě se hlásím mezi ně. Zvláště mám slabost pro „babičkovské“ kredence, skříně, moučnice a podobné kousky z měkkého smrkového dřeva.
A právě fládr je pěkně tvrdým oříškem. Doslova a do písmene. Pod barvou je dřevo ošetřené podkladovým šepsem, který houževnatě odolává běžným barvožroutům. Dá se sice odstranit v louhové lázni, ale to obnáší odvézt nábytek do specializované firmy, zaplatit nemalé peníze, čekat a pak si ho zase odvézt. A na to nemám trpělivost, chci všechno hned, a navíc mě hra na restaurátora baví.
Tak jsem se do toho pustila sama. Koneckonců, takových skříní, kredencí a komod jsem odbarvila už spousty a radost z výsledku určitě stála za to.
Koupila jsem vodou smyvatelný odstraňovač starých nátěrů, se kterým mám bohaté zkušenosti.
Nejprve jsem se dala do prosklené kuchyňské skříňky. Tam těch ploch tolik není, alespoň si to vyzkouším. Vytáhla jsem skříňku ven a natřela ji barvožroutem. Nechala ho pěkně působit, a když se zdálo, že barva povolila, smyla jsem ji hadicí. Což o to, fládr šel jedna báseň, ale působení odstraňovače nátěrů se zakouslo na šepsovém podkladě. A do háje! Chytrolíni měli pravdu, že to mám nechat odborně vylouhovat.
Ale přece to nevzdám! Natřela jsem další vrstvu a nechala působit ještě déle. Trpělivost růže přináší, a na některých místech se začalo konečně objevovat dřevo. Krásné, žluťoučké, bez suků a tmelů. Už jsem viděla, jak skříňku za víkend „zmáknu“. Ale bohužel, boj s fládrem je běh na dlouhou trať a musela jsem to odložit na příště.
V týdnu jsem si koupila časopis o bydlení a narazila na článek o patinovaném nábytku. A tam opěvovali právě onu nedokonalost. Trochu prosvítajícího dřeva, trochu barvy, otlučené rohy. Přiznám se, že mě pěkně zviklali. Mám to tak nechat?
Nový komentář
Komentáře
Asi před rokem jsme si s manželem našli na internetovém bazaru https://nabytek.biginzerce.cz/ nějaký starší nábytek, na kterém bylo vidět, že je jen zanedbán. Dali jsme mu trochu péče, nalakovali a vypadá přímo úžasně, jsem si jistá, že by podobný nábytek v obchodě stál hodně přes 10 tisíc, my jsme ho sehnali za pár korun a stálo nás to trochu úsilí ;-)
Eva_Fl — #7 Staré věci nepovažuju za krámy k vyhození.Mám ráda práci poctivých řemeslnických rukou.Stačí se podívat na obyčejný hrnek,poličku,záclonku.....a nestačím se divit,proč to asi kdysi někdo tak pracně zdobil,proč i obyčejný hrnek na kafe je krásný i po tolika letech,což se o těch dnešních "výtvorech" říct nedá.Dokážu si takové práce vážit a je mi to milejší,než nějaká studená moderna,ve které bych ani neuměla žít.
Mám známého restauratéra a ten nikdy neodstraňuje starý lak nějakou chemií. Pro nás je to asi nepředstavitelné, ale systematicky a trpělivě staré barvy sundavá mechanicky. Různými nástroji vyškrabuje i ve složitých záhybech...
Tvrdí, že se jinak poškodí dřevo. Ale to se asi týká opravdu cenných kousků.
Ja nemam rada stary kramy. Ani starozitnosti, pokud to nejsou vyjimecne krasne umelecke kusy. Ja bych to vyhodila.
Když já jsem zabejčená palice a musím to dotáhnout do konce. Pak se to napustí včelím voskem a dřevo dostane nádhernou medovou barvu.
Skříňku pověsíme na zeď k jídelnímu stolu na chalupě. Padne tam jako zadel na hrnec
Heather — #1 Ten vodou ředitelný odstraňovač se jmenuje Lacostan a mají ho v každé větší drogerii. Jenomže jich prodávají víc druhů, takže musíte vědět, jaké povahy je nátěr, který chcete odstranit.
Nechala bych tak, jak to je, vyhladila a použila kvalitní matný lak. Vůbec by mi nevadilo, že tento kus nábytku bude vyčnívat flekatostí, pokud je zbytek místnosti dobře sladěný barevně i materiálem. Jako solitér bude krásně nepřehlédnutelný :-) a nepochybuju, že Dana ví kam s ním. Barvu určitě ne.
doma mám nábytek ze dřeva
Hezké
I když pro mě jsou tyhle kusy nepoužitelné (nevěděla bych kam s nimi a co do nich
), je to moc hezký nábytek 
Díky za tip na odstraňovač, taky bych ráda něco menšího doma "zrestaurovala", takže se do toho asi brzy pustím 