Velmi často se na mnoha místech hovoří o jakémsi dělení magie na bílou a černou. To vyvolává dojem, že se jedná o něco, co lze jaksi mechanicky oddělit na dva na sobě nezávislé celky. To je ale čirý nesmysl!

Ten, kdo se kdy magii věnoval více, než že se pokusil pomocí jména vyrytého na svíci a následného tance kolem ní přimět osobu opačného pohlaví, aby sezněho roztetelila blahem, či si prostřednictvím máty a vanilky snažil naplnit peněženku, mi určitě dá za pravdu, že o tom magie není.

Maséři ega

Znám spoustu lidí, kteří se jednou ráno probudí spocitem, že teď by měli něco udělat, aby jejich život nabral nějakou formu.
A tak si pověsí na krk půlkilový pentagram, hupnou do černého oděvu, nasadí tajemný výraz černě podmalovaných očí a hází do éteru těžko rozklíčovatelná moudra a hlášky vhebrejštině. Tváří se jako mistři světa a pro dokreslení té „pocitovky“ se otřásají či rovnou omdlívají při pohledu na kostel. Někdy tomu i věří.

Ještě větší průšvih je, když takovýhle masér založí vlastní web, kam bezduše kopíruje zaklínadla, kde šermuje frázemi, kterým vlepším případě jen z poloviny rozumí. To celé podtrženo obrázky kouřících kotlíků nebo dívek, všeru působivě sedících na náhrobcích polorozpadlých rovů. Nechybí citáty a moudra, mezi kterými běhají hvězdičky. Všechno je černé nebo černo-červené. Bezduchý kýč a cesta komylu.

Úplně největší průšvih nastává, když pak takový „mistr“ najde obdivovatele a úměrně srůstem vlastního neduživého ega blbne například mládež, která doslova zbožňuje všechno, co se odlišuje a voní napětím.

To se pak nedivím, že rozumně myslící pozorovatel se přinejmenším shovívavě pousměje.

Tenhle člověk totiž pojal termín magie tak, aby vyvolal pocit tajemna, temna, nejistoty a možná i strachu. Celé to prakticky, strochou nadsázky, směruje ktomu, aby on byl ten vyšší, temný, zajímavý a zároveň trochu obávaný. Aby to byla jeho schopnost ovlivňovat realitu, co může druhé buď zničit, nebo zachránit. Respektujte mě, protože nevíte, čeho jsem schopen. Kde je temnota, je i nejistota. Cílem je on, jeho osoba a její umělá hodnota.
Následovníci zřad slabších osobností se jen pohrnou. Tady je magie chudinka, napasovaná do role bubáka. Jen kabát.


Magie nežije, to my

Jde o jedno a totéž. Když vezmu do ruky šutr, praštím sním druhého do hlavy a tím mu uškodím, kdo je vinen? Asi málokdo uvěří tomu, že jsem vzala zlý, černý kámen, který druhým způsobuje boule. Že kdybych byla vzala do ruky vedle ležící hodný bílý kámen, tento bych hned přiložila sousedovi na skalku sjasným úmyslem mu zkrášlit zahradu.

To takový mineralog se asi těžko bude zabývat tím, jestli se dá kusem opálu někdo majznout. Vidí víc než těžký předmět.
Jestli si magor pořídí silný vůz, je jedno, jestli je to Subaru, nebo Audi – je to auto vrukách hlupáka, který možná ani neví, kde má svíčky. Zná jen volant a plyn.To takový konstruktér…

Magie je jen jedna

Byla by škoda chodit po světě, zdvihat kameny a házet jimi nazdařbůh před sebe. Byla by škoda pořídit si kvalitní auto a nikoho vněm nesvézt, nebo ho túrovat před domem, aby soused se škodovkou záviděl.
Věci jsou vždy jen takové, jací jsme my.

Magie není způsob, jak si zajistit obdiv či respekt. Nebo by neměla být. Každopádně není černá, nebo bílá. Je jedna.
Není to nic, co by mohlo samostatně existovat bez nás. Bez našich pohnutek a přání.

Magie nežije, ale lze ji žít

Magie je o životě a hluboké úctě k němu.Ne o likvidaci a strachu. Není temná, nebo světlá.
Je to jen úhel, jakým se lze dívat. Prostředek, jenž může pomoci kpoznání a pochopení. Je všude kolem nás. Není nic jiného než jednou zcest, jejíž kvalita a cíl vychází z naší zodpovědnosti, ochoty vidět, cítit, přijímat a naslouchat.

Ten, kdo pojal magii tak, že si zakoupil mariášové karty a jen vybírá vstupné za okno do budoucna, kdo má dojem, že může zlikvidovat konkurenci zaklínadly, kdo má vůbec tu potřebu, kdo pojal pocit, že je díky tomu něco víc než druhý, ten je na tom stejně jako výrostek se silným autem. Nemá vruce nic víc než zmíněný kámen.

Už vás někdy napadlo sehnout se a pozorovat brouka, kam jde?
Nebo jste propadli nádheře květy obsypaného stromu?
Cítíte tu vůni, když se zjara budí země?
Jste schopni vedle zvuku motorů rozeznat ráno zpěv ptáků?
Uchvacuje vás pohled na západ slunce?
Jste schopni jen tak vylovit včelu zbazénku, aby se neutopila, protože je živá?
Napadlo vás, kam pak poletí?
Přemýšlíte, jak vás vidí váš pes?
Co cítí, jak vnímá svět kolem sebe?
Myslíte někdy na to, že váš polední salát na talíři je vlastně květina?
Že to, po čem tak samozřejmě jdete vnových botách, je Země, která dává žít všemu, i vám?


To je cesta k pochopení základů Magie. Je vnás. Čím víc toho dokážeme cítit, tím lépe pochopíme souvislosti. A čím více pochopíme a poznáme, tím více toho pak dokážeme změnit. Magie není nic jiného než nástroj kživotu, k jeho podpořea k větší radosti ztoho, že ho můžemesdílet.