Přečtěte si následující text a zamyslete se nad tím, zda právě vy nejste těmi hlučnými sousedy. Upřímnou soustrast Janinko.
Vaší čtenářku Ivanu naštval nepořádek na ulicích. My máme i jiný problém, hluk v bytě. Bydlíme v paneláku, v létě se k nám nastěhovali nový sousedé.
Trvalo to rok, než si předělali celý byt podle svých představ. Když vyzdívali koupelnu, nepořádek se sypal dolů k nám, odpadávaly kusy betonu, stoupačkou jsem viděla k nim nahoru. Prach od nich byl všude…
Přes týden tu nebyli, jezdili sem jen o víkendu, takže sobota a neděle byla pro nás utrpením.
Když už se konečně nastěhovali, začali jsme zakopávat o pytle s odpadky, zůstávaly na schodech, u dveří sousedů, ve sklepě. Usoudila jsem, že jejich malé dítko se bojí do popelnic, tudíž to odkládá kde může.
Až jsem se naštvala, jednou ten pytel vzala a vysypala u jejich dveří. A bylo po nepořádku… J To ale není všechno.
Zjistili jsme, že to je velice hudební rodina, do půlnoci hrají na kytaru, na klavír. Tak si říkám, to ještě vydržím, ale oni už hrají i na saxofon, nebo co já vím, jak se ten nástroj jmenuje J a máme zase po klidu.
Jestli si to naše sousedko právě čtete, třeba vám dojde, že tu nebydlíte sami…
Jana
Nový komentář
Komentáře
Já mám stejně hlučné sousedy pod ložnicí, Ti mívají pravidelně disko párty, druhé takové sousedy máme pod obývákem a Ti v pohodě z neděle na pondělí o půlnoci mají rockotéku nebo se ve 21,00 začnou hádat na nože až to slyší celý barák - padají tam slova na P, K, Č, řev jako by se měla konat za 5 minut vražda, sousedka vedle pracovny mívá pravidelně orgie když její manžel není doma, maskuje to hlasitou hudbou a myslí si, že to není slyšet a sousedi nad námi každý večer běhají v obýváku maraton nebo hážou činkami, protože takové rány se ničím jiným udělat nedají. Pomalu s manžele začínáme vymýšlet strategii, aby se o nás také dzvěděli, že nás mají, ale nějak nám to nejde - pustit si o půlnoci na celý byt Iron Maiden v rámci hodiny hudební výchovy pro sousedy
To nám paní bydlící pod náma co týden házela do schránky dopisy. Obsah byl asi tento: "Kdy už konečně zakážete dítěti chodit do všech pokojů? Slušné dítě je v dětském pokoji a nechodí po celém bytě". A když byla
nemocná a nešla do školky, tak nám psala o vrazích a teroristech... Podotýkám, že 
si doma s míčem smí jenom kutálet, vstává kolem půl osmé a spát chodí hned po večerníčku.... Když se k dané paní přistěhoval její syn, tak mne jednou večer potkal i Jájou před domem. A že jsme celý den nedali pokoj, že maminka už musí brát léky na uklinění a .... Tak jsem se ho zeptala, jestli ví, že jdu teprve z práce a Jája od dědy, kde byla od rána. A kdo asi tak mohl v našem bytě dělat virvajs, když náš kaktus chodit neumí? A on že neví, ale maminka.....
V létě mě potkali těhotnou. Do tří měsíců se odstěhovali. Prý by maminka nesnesla, celý den poslouchat kojence a já bych ho určitě nosila po celým bytě.....
Máme podobné sousedy, veselit se začínají po 23.00 nejdříve, kolem druhé raní pustí rádio na nejvyšší stupeň a snaží se svým opileckým zpěvem překřičet zpěváky. V panelákovém bytě mají plovoucí podlahu (na izolaci nezbyly peníze) takže slyšíme každý krok, každý pohyb dítěte, zakašlání, mluvení. Rovněž jsme museli přežít renovaci bytu, bourání nosných zdí a pod. Na upozornění reagují tím, že když jsme se nastěhovali do paneláku, museli jsme počítat se vším. Jsem přející, přeji si, aby vyhráli a odstěhovali se do domečku, kde mohou řádit podle libosti.
Už jsem se tam nachodila až až, nemá to cenu... připadám si pak já jako ten, co obtěžuje.
Jana: nejsi sama, ale radila bych to řešit než vám to přeroste přes hlavu. I když já to řešila a nakonec nám začali vyhrožovat žalobou za pomluvu
. Kdybych nečekala mimina, tak řeším dál, ale jaksi fakt nemám čas řešit takový věci, ale už se zas chystám "děti" upozornit, že tu nebydlí sami.
jiti: Doufej, že v létě nebudou každé sobotní ráno pouštět cirkulárku. To mám taky za sebou
joo mít kretény sousedy to znám, ani nemusím bydlet v panekáku. Ještě že jsem se už přestěhovala. Nejbližší dům je od nás 80 metrů. Jediné co mi vadí, naproti maj čokla co věčně blafe. Nesnáším psy
Já těm šmejdům nade mnou vytloukala do stoupaček kladívkem Internacionálu
Mne búchala suseda pod nami, keď som chodila na Gympel každý november. To sme mali v škole nácvik ruskej piesnie - večor tichoj tuman nad rikoj plujet...a pretože Ruštinár bol pekná
, vyvolával schválne hviezdnu rotu. Já poctivec som trénovala všade aj na záchode, kde šachta na odpoad . rúry bola priam zosilovač. 
Ja som si na oplátku raz vypočula, ako nadávala svojmu jedinému synovi o 10 rokov staršiu frajerku (rozvedenú s deťmi) so slovami...ty sa s ňou nekamarátiš, ty ju priam je...š. ....Čož moja konzervatívna matka s kľudom angličana okomentovala..no snáď si nebudú čítať Byrona.
Mahara: Ač to zní divně, bydlím v paneláku a mám tam svatý klid. Dřív jsem bydlela v cihlovém činžáku, kde by měl být dostatečný klid, ale sousedka vedla třískala nádobím a haranti seshora dělali takový randál, že to vypadalo, jako by jezdili na hranatém kole a skákali šipky se skříní. Přestěhovala jsem se do paneláku, očekávala ještě horší kravál - a ono nic. Fakt se mi ulevilo
Už jsme si i promluvili... ale když sami nepochopí, že můžou rušit ostatní, tak to nemá cenu...
tak to mám teda štěstí, bydlíme ve starém domě s hrubýma stěnama, kde není nic slyšet... I když už půl roku se pořád něco opravuje a rekonstruuje tak je každý víkend slyšet rámus, ale nikdy ne v noci ani brzo ráno, no ale s pracovníkama je aspoň sranda, tak to moc nevadí...
To jsem nebyla já
Možná jsem na ně už ALERGICKÁ
Samozřejmě děti mi nevadí, bydlí pod námi i nad námi, jde jen o ten jejich nástroj, kdy neslyšíte ani televizi. V létě jsme měli otevřené okno a venku stále něco vrzalo, byla noc, asi kolem jedné.Nás to probudilo a tak jsme si s manželem říkali, nějakej blbec na kole a píská mu šlapka.Pískání jsme slyšeli stále častěji:).Nakonec jsme zjistili, že sousedi si pořídili houpačku, kterou zavěsili na strop.:):):) Ach ty paneláky!!!
Fiona: to já taky :-))) Asi takhle - ještě nikdy jsem si nešla nikomu stěžovat na jeho hlučné děti, ani jsem žádné dítě takhle neseřvala, jak ty píšeš. Chápu, že děti brečej v noci, a někdy se s tím prostě nedá nic dělat. Ale štvou mě lidi, co sami pro sebe žádají maximální pochopení a toleranci, a druhým ji přitom neposkytujou, a jsou schopni dělat ostatním peklo, a na ty děti se přitom jenom vymlouvají.
Děvčata, boucháním do topení nic nenapravíte, jenom probudíte a naštvete i všechny ostatní lidičky z domu.Lidé na sebe neberou ohled.Když pláče malé dítě, je to omluvitelné, ovšem když nechá maminka řádit již větší děti tak, že padá dům, to není dobré pro jejich výchovu,k řádění má být využívána příroda, kde to jde dětem k duhu.Takže, když nepomůže vzájemná dohoda o slušnosti, nezbývá nic jiného, než se obrátit na majitele domu a ten musí (mimo jiné)podle občan.zák. učinit nápravu .
martisa: tak snad můžeš svoje vlastní dítě zabavit nějakou tišší hrou, když je večer, a ne ho nechat běhat s tím, že je od přírody hlučné. Nebo si nechat udělat ty izolace. Nebo aspoň přestat remcat, že sousedi koukají skrz prsty.
Ještě jsem zapomněla připsat, že když si dělali podlahu, začínali už od půl šesté od rána, bylo jedno, že děti spí.
Ivana.: boucháme do topení, stejně nepřestanou
Martisa: chápu, že si chce každý upravit byt podle svých představ, ale proto nemusím každý víkend otravovat lidi, jde to stihnout i za týden, nebo 14 dní, ale oni si to chtěli udělat sami... bordel by k nám nepadal, kdyby si tu díru (skoro metr) u stoupaček zadělali, to udělali až když jsme je požádali, že všechen bordel padá k nám.