740c17d9c46a1-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Někteří na ni koukají skrz prsty, jiní ji rovnou odsuzují, ale pořád ještě se najde plno těch, co jí nepokrytě závidí. Michaela se totiž před nikým netají faktem, že je ve dvaatřiceti letech bez partnera, zato s „plnou stájí hřebců“, kteří jsou ochotni kdykoli udělat svou službu. Tak alespoň nazývá pětici mužů, kteří jsou jejími pravidelnými milenci. Ne že by ji navštěvovali všichni naráz. Randí s nimi jednotlivě, podle nálady.

Když má chuť zajít do kina, na výstavu nebo přednášku, napíše intelektuálovi Pavlovi. Chce se jí hrát tenis nebo jít na kolo? Ozve se sportovci Tomášovi. Dlouhé procházky nebo výpravy do přírody zase podniká s dobrodruhem Zbyňkem. Má chuť zajít na večeři, do baru nebo někam tančit? Je jí k dispozici Michal. A pokud chce mít jistotu, že celý víkend nevyleze z peřin, ozve se Ondrovi. Příležitostně ale spí se všemi, nespravedlivá v tomto směru rozhodně není.

„Jsou to všechno chlapi, které jsem potkala ve svém seznamovacím se období. Všichni se mi tak nějak líbili, jenže problém byl v tom, že ani u jednoho z nich jsem necítila, že by to byl ten pravý partner pro život. Takový, který by mi dával všechno, co od chlapa potřebuji. A tak mě postupně napadl tento model vztahu. No, on to tedy žádná vztah ani není. Jsme spíš kamarádi s výhodami, jak se říká. A u každého jsou ty výhody jinde,“ usmívá se Michaela, které tento způsob života vyhovuje. Užívá si ve správný okamžik s tím správným mužem.

„Zase abych to nechválila až moc, taky se stane, že dotyčný schůzku odmítne. Tři z těch kluků jsou zadaní – dva mají přítelkyni, jeden manželku. Takže s těmi si randíčka musím celkem plánovat podle jejich volna. Zbylí dva nejsou moc na vztahy, takže to mají podobně jako já. Taky se nevážou a jen si užívají. U těch je to snazší,“ popisuje Michaela a prohlašuje, že problém nevidí ani v tom, že tři zadané pány odvádí od jejich drahých poloviček. „Jen si je půjčuji, nemám zájem odvést je od rodiny. Když bych to nebyla já, tak by měli jinou bokovku. Takže ve finále můžou být rády, že si to ti jejich rozdávají právě se mnou, která je nemůžu ohrozit. Protože prostě nechci,“ dušuje se.

Za nos přitom netahá ani samotné milence. Každý z nich ví, že není jediným mužem v jejím životě. A problém v tom nevidí. „Jsem takhle fakt spokojená. Až na pár slabších chvilek, kdy se mi po někom na gauči vedle mě zasteskne. Ale to vždy rychle přejde při představě, jak se s ním vzápětí o něco dohaduji. Nevadí mi ani fakt, že nebudu mít děti. Tak si zkrátka postavím život na jiných prioritách,“ s úsměvem krčí rameny Michaela.

O vyjádření jsme požádali terapeutku Kristínu Pelikánovou:

Pokud jsou všichni – včetně partnerek Michaeliných milenců, pak se samozřejmě vše v pořádku. Všichni o všem vědí, vztahy mají nějaká pravidla a ty se dodržují. Z vyprávění to zní, že to takto úplně není, a to sebou může přinést nechtěné a nepříjemné situace, ale to dost předbíhám. Michaela nezní, že by situaci chtěla nějak měnit. Její myšlenka spojit si vícero mužů, aby jí naplnili její potřeby a přání je v pořádku. Může být těžké a pro někoho možná i nereálné dostat od jednoho člověka – našeho partnera, vše, co potřebujeme - že nám splní všechny naše očekávání, touhy a potřeby. Proto lidi volí všemožné nemonogamní vztahy. Ale jak bylo zmíněno, i tyto vztahy mají svá pravidla a jedno z nich je, že je zde souhlas všech (konsensuální nemonogamie). Předmětem terapeutického setkání by mohlo být třeba to, že Michaela vnímá nějaké hodnocení od lidí - jak se v tom cítí. Nebo jaké jsou její priority, o kterých mluví v závěru. 

57ed378a1019c-obrazek.jpgKristína Pelikánová je jednou ze zakladatelek platformy Feministické terapie, pracuje jako terapeutka, psychoterapeutická poradkyně a lektorka. Má vystudovanou Pražskou vysokou školu psychosociálních studií a absolvovaný psychodynamický psychoterapeutický výcvik. Během sezení se často s klienty vrací do minulosti, do důležitých a často traumatických momentů, které ovlivňují klientovu přítomnost i budoucnost.

Do terapií zahrnuje i feministický aspekt, a to tak, že poukazuje, že naše životy ovlivňuje kromě nás samotných i společnost, od které se nelze oddělit. Zabývá se tématy duševního zdraví, zotavení s duševních onemocnění a provázení během procesu zotavování, vztahy, vyhořením, prokrastinací.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.