Je skoro deset hodin večer a venku je pořád ještě světlo. Krucinál, dneska se snad nikdy nesetmí! Sedíme ve fastfoodu jménem Quick (o něco levnější a sympatičtější než McDonald) a oknem z prvního patra shlížíme přímo na ulici Pigalle, proslulé to centrum rozkoše a sexuální turistiky. Už jsme si prohlédly „zmrzlinový pohár“ Sacré Coeur, prolezly uličky Montmartru a ze všech možných úhlů nafotily Moulin Rouge (ve skutečnosti nic moc), příšerně nás bolí nohy a nejraději bychom skočily na metro a jely do hotýlku do postýlky... místo toho ale pijeme jedno kafe za druhým, jíme opečené brambůrky a čekáme na tmu.

Abyste rozuměli - moje dospívající dcery chtějí vidět opravdový noční život. Naháněče a prostitutky ve dveřích pochybných klubů, které jsme odpoledne viděly zavřené. Marně je přesvědčuju, že když si vyrazí v Praze do Perlovky, budou mít srovnatelný zážitek (Perlovkou, pravda, kámošky neohromí). Jejich představivost je vybičovaná výlohami se sado-maso výbavičkou a s žertovnými upomínkovými předměty. Chtějí si užít hnízdo neřesti, samozřejmě jenom zvenčí a v maminčině doprovodu. Jenže smůla, nějak se pořád nic neděje. Asi je pořád ještě moc brzy. A tak to pomalu vzdáváme a směřujeme k náměstí Clichy. Zrovna když míjíme jeden z těch tajuplných podniků, u fotografií ve vývěsce před vchodem se zastavuje starší pán. A vida! Skoro vzápětí se pohne sametový závěs, kryjící zdánlivě mrtvý vchod. Z přítmí zasvítí ženská tvář, na chlápka se usměje a něco zaševelí. Než stačí odpovědět, vynoří se ruka a jemně ho vtáhne dovnitř. Jako když se zavře voda.

A my tři naivky z Česka tam stojíme s pusou dokořán. „Tý jo, to byl fofr,“ pronese obdivně jedna z mých dcer. Máme splněno a můžeme jít spát.

 

Nevím, jestli jsem divná, ale mít s sebou chlapa a ne dvě -náctky, docela bych měla chuť do některého z těch podniků vlézt. Nemůžou být přece všechny jen pro mužské! Přestože už jsem, jak to nedávno roztomile formulovala jedna z mých berušek, „za zenitem“, zvědavost mnou lomcuje stejně jako v patnácti. Co se za těmi sametovými závěsy asi tak odehrává? Moje znalost nočních podniků je skromná a informace o vykřičených domech se omezují na zdroje typu Četnické humoresky. Je tam bar, okolo kterého je malebně rozložená momentální nabídka krasavic? Klient si při drinku vybere, a pak si jednu odvede „dozadu“ nebo „nahoru“… Nebo se to dneska dělá nějak rafinovaněji?

Před pár lety jsem měla možnost navštívit představení v Moulin Rouge, a řeknu vám, byla to fakt nuda. Přestože bylo pódium plné naprosto stejných krásných děvčat s nekonečnýma nohama a v kostýmech tvořených skoro výhradně peřím, nebylo to ani trochu sexy. Žádní rozvášnění pánové, žádné erotické dusno, jen evidentně drahá výprava a sterilní taneční výkony. Člověk musel myslet spíš na to, jak je na těch jehlách musí bolet nohy a kolik hodin denně trénují, aby je zvedly tak vysoko.

 

Ne ne, nic takového. Chtěla bych zažít striptýzovou show, při které bych se styděla a vzrušila současně. Kde by si přišli na své páni i dámy. Kde by se hvízdalo, jásalo a řádilo. Možná bych utekla hned v první polovině, možná bych se válela smíchy, ale aspoň bych už věděla, jaké to je. Plánuju to už několik let, nějak mi ale momentálně chybí vhodný člověk, se kterým takový zážitek absolvovat. Jediná kamarádka, která připadala v úvahu, se mi odstěhovala do Rakouska, ty ostatní jsou těhotné, věřící nebo mimopražské. A manžel? No tak ten, duší skaut, už vůbec nepřipadá v úvahu…

Jo, už to mám. Což takhle můj dlouholetý přítel gay? Víme o sobě všechno, on navíc vypadá velmi mužně, takže bych se s ním nemusela bát žádného otravování. A na nějakou tu strip show by se mnou určitě šel. Poradíte mi, kam? :-)

 

Byla jste někdy v nočním podniku s erotickým programem?

Zažila jste dámský či pánský striptýz?

A bylo to rajcovní, nebo spíš srandovní?

Lákalo by vás to, nebo byste do takového podniku nevlezla ani za nic?

Reklama