Tyto i další otázky nám zodpověděl prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., mimo jiné ředitel České iniciativy pro astma. Pan profesor dlouhodobě působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici Motol, jeho odborností je dětská pneumologie.

Jaké jsou příčiny astmatu?

Astma je zánětlivá reakce v dýchacích cestách, která je daná určitou genetickou dispozicí a vlivem životního prostředí. Vliv prostředí se může projevovat různě, můžou to být alergeny, které působí na pacienta, ale i jiné nespecifické dráždivé podněty jako jsou třeba změny počasí, znečištěné ovzduší atd.

Jak poznám, že mám astma, že to není jen pouhý kašel?

Základní charakteristikou astmatu je, že při této zánětlivé reakci dochází k vyplavování různých působků, které způsobují stažení průdušek, stah hladké svaloviny ve stěně průdušek, a to potom pacient cítí jako dušnost. Někdy se tyto reakce mohou projevovat jen jako kašel, ale většinou se rozvinou do větších potíží, kdy je při dýchání například slyšet pískot, sípání, pacient má pocit, že je zhoršen průchod vzduchu dovnitř i ven. Jakmile se tyto potíže objeví, mělo by se to hlásit lékaři a nechat se podrobněji vyšetřit.

Jakým způsobem se astma diagnostikuje? Co mě čeká u lékaře?

Lékař by si měl pacienta řádně vyšetřit včetně poslechu, ale pravdou je, že u astmatu je zúžení průdušek proměnlivé, jednou je, jednou není. Pokud tedy pacient nepřijde přímo v době potíží, nemusí lékař zrovna nic najít. Měl by tedy navrhnout další, podrobnější vyšetření. Jedním ze základních je vyšetření funkce plic, tzv. spirometrie. Při té se objektivně změří velikost plic i průchodnost dýchacích cest a zúžení dýchacích cest se dá najít i u pacienta, který zrovna nemá žádné příznaky. Obvykle se při spirometrii testuje i odpověď na některé léky, které mohou pomoci ty dýchací cesty znovu roztáhnout.

Je nějaká prevence, jak předcházet astmatu, i když víme, že velkou roli hraje dědičnost?

Prevence je obtížná právě proto, že důležitou roli hraje genetická dispozice, takže u toho, kdo má tuto vlohu, je velká pravděpodobnost, že se astma rozvine. Není to ale samozřejmě stoprocentní, velký vliv má prostředí. Hlavní prevencí je poznat příznaky astmatu včas. Začít své průdušky chránit, šetřit, včas začít s léčbou. Chceme, aby byl zánět dýchacích cest co nejvíce eliminován, byl téměř vyhaslý, umíme toho dosáhnout velmi bezpečně a účinně moderní terapií. A to je asi ta nejlepší prevence, aby se astma dále nerozjelo, aby pacient neskončil v astmatickém záchvatu, který pak vyžaduje intenzivní péči a může pacienta ohrozit na životě.

Jak probíhá léčba?

Současná léčba astmatu je založena na dlouhodobé, preventivní farmakoterapii, určitě k léčbě patří i úprava životního prostředí, vyvarování se alergenům. Ale důležité je léčit především zánět a nikoli až jeho následky. Dříve se léčily hlavně stahy průdušek, a to léky na uvolnění. Od té doby, co víme, že podstatou nemoci je zánět, jsme přešli na terapii protizánětlivou, dlouhodobou, preventivní. Nyní by tedy měl mít pacient minimum potíží a pokud možno nulové riziko těch těžkých stavů, astmatických záchvatů. Neměl by vlastně potřebovat žádnou úlevovou léčbu nebo pouze minimálně. Dnešní léčba je účinná a bezpečná, zajišťuje pacientovi naprosto normální život bez omezení.

Jak by měl vypadat životní styl astmatika, měl by ho nějak přizpůsobit nemoci?

Člověk s astmatem, který dodržuje předepsanou léčbu a má svou nemoc pod kontrolou, by měl vést život zcela normální, včetně například rekreačního nebo i výkonnostního sportu. Měl by být schopen normálně pracovat, neměl by mít žádná významná omezení. S výjimkou těch případů, kdy například astmatik, který je alergický na pyly některých rostlin, by měl třeba omezit fyzickou aktivitu na rozkvetlé louce. Člověk, který je alergický na zvířecí alergeny, by asi neměl mít doma nositele těchto zvířecích alergenů. Naprosto striktním požadavkem pro všechny je, aby astmatik nebyl vystaven kouření, aby sám nekouřil, protože je prokázáno, že cigaretový kouř nejen dráždí průdušky, ale dokonce blokuje některé účinky protizánětlivé léčby. To jsou věci, které pacienty učíme od samého začátku ve chvíli, kdy se začneme bavit o diagnóze.

Reklama