Je z vaší praxe mezi klientkami hodně rozšířené hladovění jako dietní způsob?
Určitě se s ním setkávám více, než bych si přála, a to ať už se bavíme o minimálním příjmu potravin nebo o podhodnoceném energetickém příjmu. Druhý z nich je rizikový z toho pohledu, že spousta lidí si ani neuvědomuje, že je v podstatě organismus nucen hladovět. Když náš nutriční tým pak na tuto skutečnost klientku upozorní a ta se začne stravovat, tak jak by měla, bývá překvapena, že jí dáváme více jídla, než byla zvyklá a s postupem času dojde k tolika vytouženému poklesu její hmotnosti.

thumbnail-DSC-0834-Katerina-Simkova-Zdrave-stravovani.jpgFoto: Se svolením Kateřiny Šimkové ze Zdravého stravování

Řeší hubnutí více ženy než muži?
Ženy obecně jsou k sobě kritičtější než muži a mají tedy sklony k dietám a hladovění vyšší. Navíc současná doba sociálních sítí a médií nás zásobuje retušovanými obrázky nereálných těl a lidé ve snaze dosáhnout tohoto ideálu sahají k riskantním a rychlým řešením. Ta jim nejen nepomohou, ale mohou i ublížit. Snažím se proto klienty navést na cestu zdravého a udržitelného stravování, kdy se nebavíme o zákazech a příkazech, ale o kvalitě použitých surovin, množství a úpravě jídla ve vztahu k energetické bilanci.

Zpátky k hladovění. Co je na něm rizikové?
Organismus, pro své optimální fungování, potřebuje všechny tři makronutrienty. Řeč je pochopitelně o bílkovinách, sacharidech a tucích doplněných vitamíny, vlákninou a minerálními látkami. Vyloučením nebo značným omezením některé z těchto látek, dojde k rozhození organismu. On se s tím krátkodobě vyrovná, jeho nastavení mu velí přežít, ale v budoucnu nás to dožene a může to mít opravdu vážné následky, ať už se bavíme o hladovění, nebo jednostranně zaměřených dietách. Z pohledu psychiky bych zařadila mezi nejvíce návykové a zároveň rizikové diety ty založené na hladovění. Tělo si zvykne na snížený příjem stravy a hrozí poruchy příjmu potravy. Hlad opravdu představuje pro lidské tělo jeden z největších extrémů, kterému ho můžeme vystavit. Při hladovění se vyplavuje kortizol – stresový hormon. Už název nám říká, že se naše tělo nebude cítit dobře a vyšší hladiny tohoto hormonu mohou naopak způsobit, že kila přibereme. Je důležité vědět, že při sníženém energetickém příjmu ztrácí tělo nejen tuk, ale také svalovou hmotu. Při návratu k běžným stravovacím návykům a nedostatečné tělesné aktivitě nabereme tukové zásoby zpět, ale svalová tkáň se neobnoví. To vede k nižšímu základnímu energetickému výdeji tzv. bazálnímu metabolismu – a dostaví se tzv. jojo efekt. Po hladovce máme pak více tuku a méně svalů, než když jsme s těmito experimenty začali, a to si, myslím, nepřeje nikdo z nás.

V této souvislosti asi hrozí i nárazové přejídání, že?
Ano, tzv. vlčí hlad neboli těžko ovladatelná touha nárazově jíst je pro hladovění typická. Účinná prevence spočívá v pravidelném a pestrém stravování, taky je dobré vyhnout se špatným a zažitým návykům. Jedním z nich je mýtus, že poslední jídlo dne má být servírováno do 17 hodin. Pokud naposledy budete jíst v pět a jste zvyklí chodit spát v jedenáct, jen těžko se okolo deváté ubráníte chutím či hladu. Večeři neodbývejte, po obědě je večeře druhým nejvydatnějším jídlem dne. S klidným svědomím si ji můžeme dopřát tři hodiny před spánkem. Můžeme si dovolit maso či rybu s tepelně upravenou zeleninou, rýžové nudle s tofu a arašídovou omáčkou, celozrnné těstoviny s mozzarellou a rajčaty, různé druhy jak zeleninových, tak luštěninových salátů apod. Jestliže vás v pozdějších hodinách přeci jen přepadne nutkavá chuť, tak vsaďte na zeleninu, kterou můžete kdykoliv. Zapíjet ji můžete skleničkou bílého kefíru, či dát si ji s půlkou vařeného vajíčka nebo plátkem vysokoprocentní šunky.

thumbnail-IMG-0040-Katka-Simkova-Zdrave-stravovani.jpgFoto: Se svolením Kateřiny Šimkové ze Zdravého stravování

Slyšela jsem, že přejídání ovládají i hormony?
Ano je to tak. Pokud nám stoupne hodnota hormonu zvaného ghrelin, tak se může dostavit vlčí hlad. Ghrelin je často označován jako hormon hladu, neboť právě on vysílá mozku signál hladu a je odpovědný především za pocit sytosti. Je vylučován v žaludku. Největší vliv na snižování hormonální hladiny ghrelinu pak mají bílkoviny, pozvolná a pravidelná konzumace jídla. Problémy představují například koncentrované formy fruktózy, jako je agávový sirup, vysokofruktózový kukuřičný sirup či další fruktózové sirupy hojně zastoupené například v cukrovinkách či sladkých nealkoholických nápojích. Nízkou hladinu krevního cukru eliminujeme, když se vyhneme nízkokalorickým dietám. Udržet ghrelin pod kontrolou pomůže i hojnost spánku. Při jeho nedostatku se může hladina ghrelinu zvednout o 15-28 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo.

Co říci k hladovění na závěr?
Uvědomme si, že období hladovění, které si hodláte naordinovat, jednou skončí. Jedná se o přechodné období plné stresu, které dlouhodobě nepřinese štíhlost a zdraví. Jediným racionálním a udržitelným způsobem stravování je pochopit nastavení fungování organismu, dopřát tělu pestrý a zdravý jídelníček, který respektuje individuální energetickou bilanci. Tím, že si osvojíme pravidelnost a pestrost stravování, se vyhneme stresu a pozvolna se naučíme udržitelný stravovací styl. Jedině tak můžeme očekávat, že dosáhneme úbytku hmotnosti a celkového zdraví. Pokud si nejste jisti, jak změnu provést, tak může být nápomocná krabičková dieta, která zásadám pravidelného a pestrého jídelníčku o optimální energetické hodnotě naučí.

Zdroj informací: Autorský rozhovor