Dobrý den všem v redakci i všem čtenářkám.
Tenhle příspěvek píšu jako varování, abyste to, co já, nikdy nedělaly. Já jsem se totiž rozhodla, že zhubnu, a taky jsem si přečetla, že se dá tělo zvyknout, aby nejdřív žilo jenom z vody, a pak už jenom ze vzduchu. Je na to takové cvičení s čakrama. Tak jsem prostě přestala jíst.
První den to bylo v pohodě, měla jsem hlad, ale to mi jenom dělalo dobře, jako že něco překonávám. Druhý den se organismus začal detoxifikovat - tak to má být - člověku začne malounko zapáchat dech, i když nic nejí, a taky má takový smradlavější pot a občas ho pobolívá hlava. Tak třetí den se to trochu srovnalo.
Samozřejmě že při tom nesmíte pít nic než vodu, ani žádné čaje nebo minerálky nebo tak. Občas se uvolní nějaký nevyplavený toxin a pak je člověku chvíli špatně, ale pak se to zase srovná. Potom už mi bylo dobře - cítila jsem se taková lehká a čistá, jenom jsem se snadněji unavila.
Ale hlavně jsem cítila všechny čakry, bylo to úžasné, ta energie! :-) Vydržela jsem to skoro měsíc, asi dvacet pět dní, to už jsem si musela při vstávání dávat pozor, motala se mi hlava, ale jinak jsem se pořád cítila skvěle. Jenže pak jsem zkusila přejít i na to, že nebudu pít, a asi jsem na to ještě nebyla připravená, takže organizmus nemohl vyplavovat toxiny a zanesl se jimi a mně se udělalo strašně špatně.
Tak zle mi ještě nikdy nebylo :( Ale teď už jsem našla člověka, který má s takovými věcmi zkušenosti, a ten slíbil, že mě naučí, jak si nezanést organismus toxiny.
Takže chci jenom říct, že takové věci by člověk nikdy neměl zkoušet sám, bez vedení odborníka.
Pěkný den všem
K.
Uf, děkujeme za zajímavý příspěvek :).
Tedy nejíst měsíc, to bych vážně nevydržela, čakry nečakry.
A co Vy, ženy-in? Držely jste někdy půst nebo hladovku? Jak Vám při tom bylo? A jak jíte, když jste nemocné? Vaříte si něco speciálního? Podělte se s námi o své zážitky a recepty na redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
paviocko: jednodenní půst jednou týdně není žádná vymyšlenost moderní doby, křesťané jej dodržují již dva tisíce let.
Ja su teda asi chlap, ale vydrzim "fyzicky" v pohode celej den nejist, spatne mi vubec neni, ba naopak, kdyz se mi to vyjimecne povede, mam celkem dobrou naladu a su plna energie...druha vec je, ze se to stane malokdy, pac v te posmourne existenci je jidlo casto jedina radost
, kdybych se v praci nemohla tesit aspon na obed, asi bych tam tech 8-10 hodin neprezila
no já byla zrovna včera statečná, že budu jen na hroznovým vínu, jeden den, někde jsem slyšela, že to vyčistí organizmus
už v poledne mi bylo zle, musela jsme sníst aspoňn housku, pak to šlo až do večera, kdy mě bolel žaludek
takže z toho je jasně vidět, že ani polopůsty nejsou pro každého
A znáte toho sedláka, jak chtěl odnaučit koně žrát? Šlo mu to docela dobře, tomu koni, ale když už to skoro uměl, tak chcípnul
Pětadvacet dnů bez jídla? A pak přestat i pít?
A pak jako co? Jako soutěž o to, kdo umře dříve nebo jako kdo vydrží naopak déle?
Tak s nikým takovým jsem se ještě nesetkala.
paviocko: Každej máme jiný metabolismus a jinak nastavená těla- některým půst vyhovuje jiným ne....těm co nevyhovuje a drží ho se nehuntuje jen žaludek....
Dájka: devítkou mezi oči
paviocko: proč žaludek?
no, znám šetrnější způsoby, jak se zabít
Vivian: to je možný, pro mě to naštěstí není! Fakt nejsem magor. Ale jestli si chce někdo huntovat žaludek, je mi to fakt jedno!!
paviocko: on ten půst, nebo hladovka, má něco do sebe, ale zase to není pro každého, nelze si jen tak říct "já to taky vyzkouším" a prostě začít hladovět...
To není obyčejná dieta, kterou může vyzkoušet každej, "aby viděl, co to udělá"...
slonbidlo: přesně tak, chodit do extrémů nemá logiku, tak co všichni blbnou? Fakt mi přijde, že naše společnost už je dobře "pošahaná"... ale ať si každej dělá co chce.
Midsummer: Správně, můj tlak je stále na bodu mrazu, takže jíst musím často, ale po malejch kouskách, ale hlavně pořád musím pít. Denně vypiju tak 4 litry i víc. všude chodím s flaškou pití, ráno do práce, v práci, z práce, při jídle,...
Moje babička zas říkala "co by za to děti v Africe daly", když jsem nechtěla něco dojíst. Načež jsem ji odzbrojila naprosto logickým "tak jim to zabalíme a pošleme"
Bridgetj(39):Tak to já to zas vydržím po obědě do rána. Ale nesnídat a neobědvat? Nač potom chodit do práce?
paviocko: 40 - ty mluvíš jak nějaká babička
"Hitlera na vás, parchanti"
Meander: Manx: Ťapina: taky na nízký tlak se celodenní půst nesmí
. Musí se jíst pravidelně.
Manx: Jo, chlapi na to asi tolik netrpí, u nás je to to stejný. Já teda když mám náročnou práci, tak taky tak často jíst nepotřebuju, ony stresové hormony vyplaví glukózu z rezervních zdrojů. Ale když jsem v klidu, tak nevydržím bez jídla víc jak tři hodiny.
Manx: Zrovna taky přemýšlím, jak bych přežila třeba jen jednodenní půst. Asi na lůžku.
Karolka: tomu já říkám "odezdikezdismus"