Foto: FTV Prima
Kaskadérství mají doslova v krvi. „Ano, máme to v rodině. Já jsem kaskadérka a vlastně jsme kaskadéři všichni. Byla jsem první kaskadérkou ve své rodině a zasvětila jsem tomu velkou část života,“ říká Hana. Její dcera Míša dodává, že její cesta k této profesi byla přirozená, i když ne úplně přímočará: „Já jsem se do toho vlastně narodila, takže by se dalo říct, že to byla jasná volba. Ale úplně jednoduché to nebylo. Jako dítě jsem se tomu věnovala, pak jsem ale potřebovala najít vlastní cestu, osamostatnit se a dělat si svoje věci. Od kaskadéřiny jsem na čas odešla, ale později jsem se k ní zase vrátila.“
Účast v Asia Express přišla pro Hanu nečekaně. „Popravdě jsem se sama nepřihlásila. Oslovila mě produkce, konkrétně Bára, která měla na starosti casting, a zeptala se, jestli bych měla zájem. Řekli mi, že si s sebou můžu vzít partnera, a mě okamžitě napadla Míša, protože je akční. Nemusela jsem o tom vůbec přemýšlet.“ Míša měla jasno stejně rychle: „Já jsem rozhodně neodporovala.“
Společná účast byla zkouškou nejen fyzických, ale i vztahových sil. Obě se však shodují, že jejich pouto spíše posílila. „Myslím, že náš vztah je velmi dobrý a soutěž ho nijak nenarušila,“ říká Hana. Míša její slova rozvádí: „Máme velmi intenzivní vztah. Samozřejmě být v mém věku měsíc nepřetržitě s mámou, bez jakéhokoliv jiného rozptýlení, je něco úplně jiného, než na co je člověk zvyklý. Ale myslím si, že nás to naopak ještě víc sblížilo.“ Ani zpětně by své rozhodnutí neměnily. „Vůbec ne. Šla bych znovu okamžitě. Bylo to skvělé,“ říká bez váhání Hana.
Jednou z nejnáročnějších částí bylo jídlo, respektive jeho nedostatek a často i velmi netradiční a mnohdy nechutná podoba. Míša k tomu říká: „Myslím, že my s mámou sníme opravdu všechno, takže jsme měly v těchto disciplínách výhodu. Navíc jsme měly často takový hlad, že jsme byly rády za cokoliv. Ostatním párům se někdy podařilo najíst, ale my jsme často neměly tu možnost. Takže jsme nakonec byly rády i za věci, které by nám normálně nechutnaly.“ Hana dodává: „Byla to vlastně otázka přežití. Samozřejmě vydržíme bez jídla, ale ten hlad byl opravdu velký.“
Extrémní byla i fyzická náročnost, přestože obě patří mezi profesionálky zvyklé na zátěž. „Ano, hlavně když rozhodovaly vteřiny. Musely jsme běhat, překonávat překážky, schody… Bylo to náročné,“ popisuje Míša. Hana přiznává, že ji překvapila především délka vypětí: „V kaskadéřině zažijeme někdy i nebezpečnější situace, ale trvají jen krátce, třeba minutu nebo dvě. Tady to bylo náročné dlouhodobě a bez přestávky. To se nedá srovnat.“
Zcela jiný byl i samotný kontakt s Asií. Zatímco jedna z nich už region částečně znala, druhá ho objevovala poprvé. „Ano, byla jsem už dříve v Kambodži a Thajsku, takže jsem trochu doufala, že pojedeme jinam,“ říká Míša. Hana naopak přiznala: „Já jsem v Asii nikdy předtím nebyla, takže jsem byla ráda, že jsem ji mohla poznat.“ Míša ale zdůrazňuje, že zkušenost ze soutěže byla nesrovnatelná s běžným cestováním: „Ale tohle bylo úplně jiné. Člověk může cestovat s batohem a poznávat místní kulturu, ale nikdy nezažije to, co jsme zažily my. Musely jsme spát u místních lidí, jíst s nimi, komunikovat bez znalosti jazyka. Bylo to velmi intenzivní.“
Dobrá fyzická kondice jim sice pomáhala, ale nebyla zárukou úspěchu. „Ano, pomohla. V úkolech, kde šlo o fyzickou zdatnost, jsme měly výhodu. Ale nakonec často rozhodovalo štěstí, třeba jestli se nám podaří stopnout auto, které nás odveze správným směrem,“ vysvětluje Míša. Během celé soutěže byly zcela odstřižené od svých blízkých, takže ani netušily, jestli se o ně někdo strachoval. „To nevíme, protože jsme s nimi neměly kontakt. Ale když jsme se vrátily, byli rádi, že jsme v pořádku,“ říká Hana. Obě se shodují, že sledování výsledné podoby pro ně bude velkým zážitkem. „Já sama jsem zvědavá, co všechno jsme tam vlastně zažily. Těším se na to,“ říká Míša. Hana ji doplňuje: „Já také. Nejen kvůli našim zážitkům, ale i proto, že mě zajímá, jak si vedly ostatní dvojice. My jsme se během soutěže příliš nepotkávali, takže nevíme, čím vším si prošli oni.“
Dobrodružná reality show Asia Express sleduje devět různorodých dvojic na cestě napříč jihovýchodní Asií. Soutěžící během ní procestují celkem 3 500 kilometrů přes Laos, Kambodžu a Thajsko, přičemž mají k dispozici pouhé jedno euro na osobu a den. Je přísně zakázáno používat vlastní peníze nebo přijímat finanční pomoc od ostatních. Přesto si musí sami zajistit jídlo, dopravu i nocleh. Po celou dobu navíc nesmí používat mobilní telefony ani jiné komunikační prostředky, což ještě umocňuje izolaci a náročnost celé zkušenosti. Soutěž je rozdělena do jednotlivých etap, během nichž musí dvojice co nejrychleji dorazit do cíle, plnit náročné úkoly a překonávat překážky. Poslední dvojice obvykle vypadává, případně získává nevýhodu do další části závodu.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
Udivuje mě to skóre 85% ku 15%. Čekala bych to tak fifty fifty. S kým jiným člověk zvládne těžkosti, nástrahy, nepohodlí a další nepříjemnosti než s mamkou? Kdo si ví vždy rady a podpoří vás a naučil vás si vždy poradit?