ho.jpg
Foto: Shutterstock

Za největšího skrblíka 19. století byl považován dánský král Kristián IX., prapradědeček současné královny Margarety II. Ono to mělo svou logiku. Byl až čtvrtým synem šlesvicko-holštýnského vévody, a ačkoli byl po matce spřízněn s dánským králem a tím i dalšími evropskými panovnickými domy, nebyla naděje na následnictví žádného z nich.

Vůbec nepočítal, že jednou dosedne na dánský trůn. Dostal se na něj naprosto nečekaně po smrti krále Friedricha VII., který zemřel bez potomků. Vlastně to bylo ještě trochu složitější. Nárok na dánský trůn získala díky své matce, Friedrichově sestře, jeho žena, která se obratem vzdala nároků v Kristiánův prospěch.

61c1e1f77aa0aobrazek.jpg
Foto: Princ Kristián se ženou Luisou Hesensko-Kaselskou
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Princ Kristián žil do té doby stranou a velmi skromně spolu se svou ženou Luisou Hesensko-Kaselskou a jejich šesti dětmi. Jen tak mimochodem původně se prý neúspěšně ucházel o ruku královny Viktorie! Spořivost měl tento pár za ta léta natolik pod kůží, že na svém životě nemínil nic moc měnit, ani když se stali párem královským. Jejich děti prý ani neměli samostatné dětské pokoje… Prostě sparťanská výchova pokračovala i na královském dvoře.
Jenže velmocenské zájmy a zejména krása královských dcer tuto „chudou“ královskou rodinu katapultovala do první ligy královského sňatkového trhu. Nejstarší Alexandra, mimořádně krásná a empatická žena, se stala manželkou budoucího anglického krále Edwarda VII. a snachou královny Viktorie (ta ji sama synovi vybrala). Prostřední dcera Dagmar zase dosedla na ruský trůn jako carevna Marie Fjodorovna. A aby toho nebylo málo, druhorozenému princi Georgovi Wilhelmovi (prvorozený Frederik samozřejmě zdědil po otci dánský trůn) se dostalo nabídky na řecký trůn, na nějž usedl jako Jiří I.

A tak se zámek Fredensborg stával místem rodinných setkání panovnických dynastií, která probíhala v tradičním sparťanském duchu. Ať si následníci zvykají na horší časy! Hosté bydleli v malých, skromně zařízených komůrkách, na nichž byly přišpendlené jmenovky typu Jeho Výsost ruský car, JV princ waleský… Když byly všechny pokoje obsazeny, došlo i na pokoje služebnictva, které se muselo stěhovat do stanů v parku.

fr.jpg
Foto: Zámek Fredensborg, kde se scházela širší rodina krále Kristiána IX.
Shutterstock

Spořivost se stala jakýmsi rodinným sportem. Když přijeli „mladí“, šlo se na výlet a to doslovně! Ne kočárem, ale pěšky! Následující historka sice vypadá jako skvělý fór, ale ona se se skutečně udála a bývala často dávána k dobru na rodinných sešlostech.
Král Kristián si jednoho dne vyrazil s oběma zeti a synem do přírody. Na cestě potkali osamělého muže, který se jich ptal na cestu. Král ochotně poradil a dal se s pocestným do řeči. Ten se po chvilce zeptal, s kým má vlastně tu čest. Král se dal do vysvětlování. Nuže – toto je můj syn, řecký král, a tito dva pánové jsou mí zeťové, princ waleský a ruský car. No a já jsem váš panovník. To už bylo na pocestného příliš! Naštval se, že si z něj utahují, a tak jim řekl: „Tak v tom případě jsem já Ježíš Nazaretský,“ a s nadávkami se odporoučel.

61c1e3215d312obrazek.jpg
Foto: František Josef I. a jeho žena Sissi
Vlevo: Johann Ranzi, Public domain, via Wikimedia Commons
Vpravo: Amanda Bergstedt (1841-1918), Public domain, via Wikimedia Commons

I o Františku Josefovi I. je známo, že byl velký šetřílek. Navenek se prezentoval jako voják bez jakékoli vady. Uniforma mu slušela. Pod ní to už příliš slavné nebylo. Jeho komorník či milenky by mohly vyprávět! Měl sice prádla dost a mohl ho mít i desetkrát tolik, jenomže on nosil zapraná trika a prádlo látané, spravované, přešívané či zkracované, jenom aby se nedej bože něco neunošeného předčasně nevyhodilo! Zatímco Sissi dopřával, na co si ukázala a velkoryse platil její dluhy, sám si nedopřál vůbec nic. Jeho komorník Kettler se vyjádřil, že by si jeho pán „klidně vystačil s pěti zlaťáky na den“. Tradovalo se, že v celém svém životě neměl v ruce skutečné peníze.

Když ho prý jednou jeho nejmladší bratr Ludvík Viktor požádal, aby mu dal k narozeninám místo dárku trochu peněz, císař, který neměl o jejich hodnotě ánung, požádal jednoho z dvořanů, aby to vyřídil. Přikázal, aby bratrovi vyplatil pět zlatých. Když ten uctivě podotkl, že to asi bude přece jen málo, František Josef se zamyslel a pak částku zvýšil na padesát tisíc. Po dalším upozornění, že to je zas příliš, došla císaři trpělivost. Nařídil, aby bratrovi vyplatili padesát zlatých, a diskusi rázně ukončil! O tom, jak reagoval na svůj dárek Ludvík Viktor, už historie neuvádí.

61c1e4fade01eobrazek.jpg
Foto: Princ Charles a princezna Diana
Zleva: Allan warren, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Zprava: John Mathew Smith & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Také o princi Charlesovi se říká, že má k penězům podobný vztah. Když se zas jednou bulvár v dobách jeho mládí opřel do jeho údajně extravagantního života, dostal jeden z poradců Buckinghamského paláce skvělý nápad. Ukázat ho jako obyčejného muže s obyčejnými starostmi. A tak ho poslali nakupovat do supermarketu Sainsbury´s, samozřejmě za přítomnosti reportérů a kamer. Nákupní vozík se plnil, vše probíhalo hladce až do doby, než přijel  princ k pokladně. Pokladní se na něj usmívala, on na ni taky. Lehce znervózněl, netušil, co se od něj očekává. Pak mu to konečně došlo – musí zaplatit! Sáhl do kapsy, ale nic tam nebylo. Nejdůležitější rekvizita pro fotoreportéry chyběla! Někdo z jeho doprovodu se snažil zachránit situaci a strčil princi peníze do ruky, ale už bylo pozdě! Scéna se musela točit znovu.

To princezna Diana si vydupala kapesné. To byla mezi členy královské rodiny naprostá novinka. Takové banality jako je placení přece vyřizuje někdo z doprovodu. Jenže Diana trvala na svém. A tak dostala kreditku královské banky Coutts, s níž vyrážela na nákupy. Brzy se jí přestaly líbit davy čumilů, které se objevily všude tam, kam přišla. A tak dostala možnost nakupovat hodinu před otvírací dobou a nákup kreditkou zaplatit. Prý si to náležitě užívala! Královským autem se nechala pouze dovézt, po hodině nákupů spokojená a ověšená taškami zapózovala pro bulvár a nechala se odvézt taxíkem.

Královna Alžběta II. naopak nenosí peníze ani kreditku. Něco platit je pro ni absurdní představa. Podobně to má i dánská královna Margareta II. Jinak se na to ale dívají králové Švédska, Španělska či Belgie i další. Ti naopak mívají v kapsách drobné a nepohrdnou ani kreditními kartami. Zastávají názor, že král, který nosí s sebou peníze, ukazuje, že je občanem své země jako každý druhý…

Zdroje info: Alexander von Schönburg: Vše, co chcete vědět o králích, Karl Vocelka: Vše o Habsburcích 

Na našem webu jste si mohli také přečíst: