5739fd32be765-blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Zelené jehličnaté stromky patří k vánočnímu období staletí. Už v minulosti lidé používali větve stálezelených stromů k výzdobě svých domovů během zimního slunovratu. Těšili se díky nim totiž na nadcházející zelené jaro. Stálezelené větve jim připomínaly zelené rostliny, které znovu vyrostou, až bude sluneční bůh po zimě znovu silný a léto se vrátí.

Předtím již staří Římané používali jedle ke zdobení svých chrámů během festivalu Saturnálie. Šlo o svátky, kdy se k poctě Saturna, boha zemědělství, darovaly oběti. Tyto jehličnaté ozdoby však byly zcela odlišné od toho, čím nyní zdobíme své příbytky dnes.

V severní Evropě zase druidové zdobili své chrámy stálezelenými větvemi jako symbolem věčného života. Vikingové ve Skandinávii ctili stálezelené jmelí za jeho roli ve smrti Baldera, boha světla. Také zelenými rostlinami zastrašovali zlého ďábla a odháněli zlé duchy.

Používání stálezelených stromů, věnců a girland jako symbolu věčného života bylo zvykem také u starých Egypťanů, Číňanů a Hebrejců. Mezi pohany v Evropě pak bylo běžné uctívání stromů a přežilo jejich konverzi ke křesťanství.

Modernější vánoční stromky začaly v Německu

Nikdo si vlastně není úplně jistý, kdy byly jedle a jiné jehličnany poprvé použity jako vánoční stromky. Pravděpodobně to začalo asi před 1000 lety v severní Evropě. Vánoční stromky či větve bývaly zdobené jablky. Jelikož je 24. prosinec dnem Adama a Evy, představoval strom s jablky rajskou zahradu. Součástí Vánoc pak byly také různé hry vyprávějící biblické příběhy lidem, kteří neuměli číst.

Vánoční stromky tak, jak je známe dnes, se začaly objevovat kolem 14. až 15. století. Na území dnešního Německa měl strom více ozdob, občas přibyly hostie, třešně a později cukrářské ozdoby hvězd, zvonečků, andílků apod. Tehdy „rajský strom“, jak se mu říkalo, dostal novou přezdívku „Christbaum“ neboli Kristův strom.

Vánoční stromky v mnoha částech severní Evropy původně měly podobu třešně nebo hlohu v květináči, či jejich větvě ve váze. Lidé často doufali, že o Vánocích vykvetou. Ten, kdo si nemohl dovolit skutečnou rostlinu, vyrobil si pyramidu z dřeva a ozdobil ji tak, aby vypadala jako strom papírem, jablky a svíčkami. V 16. století se vánoční pyramida a rajský strom spojily a staly se vánočním stromem.

Říká se, že protestantský reformátor v 16. století Martin Luther poprvé přidal na strom zapálené svíčky. Podle běžné verze příběhu, když šel jednoho zimního večera domů, byl ohromen hvězdami třpytícími se mezi stromy. Aby znovu scenérii zachytil scénu pro svou rodinu, vztyčil doma strom a jeho větve ozdobil zapálenými svíčkami.

c995722b162a1-profimedia-0147351571.jpg
Foto: Profimedia

Vánoční stromek se dostává do Anglie a do Ameriky

Až v 19. století se stal vánoční strom hlubokou německou tradicí. Na počátku 19. století byl pak zaveden zvyk i do Anglie a zpopularizován v polovině 19. století princem Albertem, manželem královny Viktorie. Viktoriánský stromeček zdobily hračky a drobné dárky, svíčky, bonbóny či provázky s popcornem.

Následně Vánoční stromky němečtí osadníci odvezli do Severní Ameriky. Nejdříve je ale místní nebrali vážně a tento zvyk nebyl nijak přijímán dalšími komunitami. Populární se staly nejvíce až ve 20. let 19. století v německé komunitě v Pensylvánii a odtud jejich popularita přerostla i do dalších koutů USA. Počátkem 20. století Američané zdobili své stromky hlavně domácími ozdobami, zatímco mnoho německých Američanů nadále používalo jablka, ořechy a marcipánové sušenky. Navlékaný popcorn byl přidán k dekoracím stromů poté, co byl obarven jasnými barvami a proložen bobulemi a ořechy.

1d708b95a37db-profimedia-0245881708.jpg
Foto: Profimedia

První vánoční stromek v Čechách

V Čechách první vánoční strom na svém libeňském zámečku Šilboch ozdobil německý divadelní herec, režisér a ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Tradici znal ze své rodné Mohuče a chtěl vzpomínkou na dětství potěšit své místní přátele. Až do první světové války byla v českých domácnostech ozdobená většinou jen smrková nebo jedlová větev. Nový zvyk se u nás ale začal prosazovat pozvolna až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. 

Vánoční stromky s osvětlením a skleněnými ozdobami jak je známe dnes

Vánoční stromky byly v 19. století vrcholem vánoční módy. Byli také populární v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, Nizozemsku, ale i ve slovanských zemích. V Číně a Japonsku byly pak vánoční stromky zavedené západními misionáři v 19. a 20. století zdobeny složitými papírovými vzory.

Elektřina pak přinesla vánoční osvětlení, takže vánoční stromky mohly svítit celé dny. Díky tomu se na náměstích po celém světě začaly objevovat vánoční stromky a mít vánoční stromeček doma se stalo tradicí domácností v Evropě i Americe.

V 70. letech pak začaly být populární vánoční ozdoby z foukaného skla. Vyráběly se v mnohé v malých dílnách v Německu a Čechách, ale dovážely se odtud až do Spojeného království i Ameriky.

0fe25318e7129-blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Zdroje: Vavřinová, V., Malá encyklopedie Vánoc, Praha 2000, Britannica, Why Christmas, History