Jak jsme psali v minulém díle, v České republice byl trest smrti zrušen velmi záhy po pádu komunismu. O jeho zrušení se zásadní měrou zasadil Václav Havel. Před rokem 89 se ovšem na našem území popravovalo především oběšením. Jaké jiné podoby ale může absolutní trest mít?

61f2807e31d7esb.jpg
Foto: Shutterstock

HISTORICKÉ TRESTY DNES JIŽ VESMĚS NEPOUŽÍVANÉ

Historie lidstva je skutečně nesmírně bohatá na způsoby trestání a poprav. Dochovalo se mnoho pramenů mapujících tresty smrti v nejrůznějších historických obdobích. Existuje několik méně známých, dnes již prakticky nepoužívaných trestů. Toto jsou některé z nich.

Ukřižování
Tento způsob trestu smrti je nám znám především z období antiky. Dnes neexistuje záznam o žádném státu, kde by se používal. Jak trest probíhal, si pravděpodobně každý dokáže dobře představit při pohledu na umělecké vyobrazení Ježíše Krista. Odsouzený byl před přibitím na kříž zbičován. Smrt nastala zpravidla v důsledku celkového vyčerpání nebo srdečního selhání.

Vyhladovění
Patří sem všechny způsoby zabití odsouzeného, kdy je mu zamezen příjem potravy. V období středověku se využívaly například hladomorny či umístění do klece. Populární byly také obličejové masky zabraňující přijímání jídla či zašívání úst. Dále se hojně praktikovalo zazdění, vysazení na pustém ostrově nebo dokonce pohřbení zaživa, využívané například za války ve Vietnamu. Z historického hlediska je rovněž správné zařadit sem veškeré praktiky koncentračních táborů, neboť zde mnoho „odsouzených“ umíralo na následky týrání hladem.  

61f28090ac11dsmr.jpg
Foto: Poslední modlitba křesťanských mučedníků
Jean-Léon Gérôme, Public domain, via Wikimedia Commons

Čtěte také: V minulém životě jsem zemřela hlady v Bastile, svěřila se čtenářka Nina

Trest smrti pomocí zvěře
Jedná se o jeden z nejstarších trestů vůbec. Používaly se nejrůznější druhy zvířat, jako divoké šelmy speciálně k tomuto účelu vycvičené, jedovatí hadi, škorpióni a jedovatý hmyz. V oblibě bylo též usmýkání koňmi či rozdupání slonem.

Smrt zardoušením neboli garota
Garota se již dnes také nepoužívá, ale jedná se o trest využívaný v minulosti na území Španělska a Portugalska. Odsouzenci byl nasazen železný obojek, který byl katem utahován pomocí šroubu až do úplného udušení.

Upálení
Tento způsob trestu smrti má pravděpodobně většina společnosti spojený s „honem na čarodějnice“. Prameny mapující tento bezesporu velmi krutý způsob trestání najdeme ale již u nejstarších společenství. Tento trest se používal nejen pro obyčejné zločince, ale i pro kacíře. Nejznámějším upáleným na našem území je Mistr Jan Hus, jenž si tento trest vysloužil za svou otevřenou kritiku církve.

61f2809e1eb58so.jpg
Foto: Sokratova smrt
Jacques-Louis David, Public domain, via Wikimedia Commons

Otrava jako způsob popravy
Kdo studoval alespoň okrajově filozofii, určitě slyšel o jejím otci Sokratovi, moudrém vzdělanci, jenž v nuzném oblečení korzoval městem a šířil své učení mezi lid. Přestože valná většina jeho názorů je dnes obecně platná, byl za své myšlenky odsouzen k trestu smrti vypitím odvaru z bolehlavu. Podrobnosti z tohoto procesu zaznamenal jeho nejslavnější žák Platón ve svém spise Obrana Sokratova. Obecně se má za to, že poprava pomocí otravy je „humánnějším“ způsobem trestu smrti, avšak odsouzení nezřídka umírali v křečích.

MÉNĚ ZNÁMÉ TRESTY SMRTI STÁLE UŽÍVANÉ

I v dnešní pokrokové době existuje mnoho států a národů, kde je trest smrti stále legálním nástrojem tamní justice. Mezi takové státy patří například Irán, USA a Čína, která je podle dat organizace Amnesty International stále největším popravčím na světě.

Ubití a ukamenování
Ukamenování se v dnešní době používá v Íránu. Dotyčný je svázán a vhozen do jámy. Dav ho následně kamenuje, ale je zákonem výslovně zakázáno používat větší kameny, aby smrt nenastala až příliš rychle. Odsouzený pak zemře nejčastěji na poranění lebky, potažmo mozku či následkem udušení. V Saudské Arábii nebo Singapuru můžete být pro změnu odsouzeni k trestu bití bičem, což se dá nepřímo považovat za trest smrti. Pokud totiž odsouzený dostane například 500 ran, pravděpodobně na následky zranění zemře.

Stětí hlavy
Setnutí mečem je dodnes běžné např. v Saúdské Arábii. Odsouzenec je sražen na kolena, popravčí zvedne meč a udeří jím do krku. Často jedna rána nestačí. V mozku pravděpodobně zůstává okysličená krev, takže je možné, že mozek setrvává v činnosti a registruje bolest ještě několik sekund. I dnes se používá velmi stará technika pouhého podřezání.  V minulosti se především na území Francie praktikovaly popravy gilotinou. Pod ostřím vynálezu Y. I. Guillotina zemřela například Marie Antoinetta.

61f280b0831cfpun.jpg
Foto: Shutterstock

Elektrické křeslo
Málokdo asi ví, že tento popravčí nástroj má na svědomí zubař Alfred P. Southwick. Poprava elektrickým proudem je zákonem stále povolena v USA. Odsouzenému je před provedením trestu smrti dovoleno napsat poslední dopis. Stále se také dochovává zvyk s „posledním jídlem“, které si vězeň může vybrat podle své libosti. Odsouzený je následně odveden do přípravné místnosti, kde mu jsou oholeny všechny vlasy. Jedna nohavice mu je zkrácena a noha rovněž oholena, aby v místech dotyku elektrod nic nebránilo elektrickému proudu. Vězni je poté nasazena plena. Nezřídka se při tomto způsobu popravy totiž stává, že se vězněný pokálí, pomočí či dokonce ejakuluje. K vykonání absolutního trestu jsou používány elektrody připevněné přímo na kůži a střídavý elektrický proud. Před aplikací elektrod je nezbytné kůži navlhčit solným roztokem kvůli minimalizaci odporu proudu. Smrt v tomto případě nastává v důsledku zástavy srdce a kolapsu respiračního ústrojí.

Čtěte také: 

Zdroje: Petr Jílek: Tresty smrti, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Amnesty International, Platón- Obrana Sokratova, Vladimír Liška: Kati a popravy v českých dějinách, Wikipedie- elektrické křeslo

Reklama