Ne na mnoha místech se, tak jako na pražském Jižním městě, ocitá historická stavba v těsné blízkosti panelových domů. V prvním momentě možná kolemjdoucího napadne, že nesoulad, který tu vzniká, je až příliš do očí bijící.

Po chvíli mu ale dojde, že historická budova ze 13. století, Chodovská tvrz, zde své místo jistě má. Jedinou chybou místní nesourodosti byl nápad vystavění šedých panelových domů v její těsné blízkosti…

 

Za kulturou tedy obyvatelé Chodova nemusí chodit daleko.

V Chodovské tvrzi, která je kulturním centrem celého okolí, se pořádají koncerty, výstavy a také velmi častá představení pro děti.

Jednou z hlavních oblastí jsou komorní koncerty, které probíhají v průměru 1-2krát týdně v krásném a akusticky dobře řešeném sále, který pojme 90 návštěvníků. Účinkují zde často umělci z řad absolutní špičky a naši i zahraniční interpreti mezinárodního významu.

Další významnou částí Chodovské tvrze je galerie, kde ve 4 sálech v 1. poschodí a v „malé galerii" v přízemí probíhají výtvarné výstavy. Vyznačují se vynikající úrovní, danou už výběrem vystavovatelů, a jsou vysoce oceňovány kritikou, odborníky i širokou návštěvnickou veřejností. Galerie se právem řadí mezi přední pražské výstavní síně.

V Chodovské tvrzi se nezapomíná ani na děti, pro které je každou neděli v 15 hodin připravena divadelní pohádka (od října do dubna).

 

Když tu ještě paneláky nebyly…

 

Chodov vznikl pravděpodobně v polovině 13. století jako vodní tvrz - pevnostní stavba na oválném půdorysu, tvořeném obvodovou hradbou zpevněnou dvěma věžemi. K vnitřní straně hradby, zachované dnes po obvodu přízemí, přiléhaly obytné budovy. Celý objekt o průměru asi 32 m byl chráněn vodním příkopem o šířce 10 m a přirozenými vodními plochami. Do tvrze se vstupovalo po padacím mostě dodnes zachovanou branou západní věže.

 

Prvním doloženým majitelem se stává zderazský konvent křižovníků, strážců Božího hrobu. Po husitských válkách byla tvrz v majetku rodu Žďárských z Chrastu, po r. 1526 Osovských z Adlaru (Jiří Osovský byl místosudí království českého), později se vystřídala celá řada majitelů z řad nižší šlechty a po třicetileté válce i panstva - Michnové z Vacínova, Caretto de Millesimo (Karel Leopold, cís. král. komoří).

 

Roku 1676 získal tvrz klášter Benediktinů od sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, kteří pobořenou tvrz přestavěli do podoby barokního zámečku. Posledními majiteli se stala hrabata z Goltze, r. 1795 Clam-Martinicové a od r. 1801 Korbové z Weidenheimu, za kterých byl zámeček upraven klasicistně (zboření severní věže a vytvoření kruhového arkádového nádvoří). Tato podoba byla respektována i při rekonstrukci v letech 1984-88.

 

Uživatelem se stal Kulturní dům Jižní Město - Praha 4.

Za dobu činnosti vzbudila Chodovská tvrz nevšední zájem nejen jako historická památka, ale i kvůli výstavám a kulturním akcím v ní pořádaných.

 

 

 

 

 

 

Jak se sem dostanete?

Metro trasa "C" stanice "Opatov" - přestup na bus č. 213 směr "Želivského", vystoupit na zastávce "Chodovská tvrz" - ujít cca 200 m od zastávky ve směru jízdy autobusu po chodníku mezi protihlukovým valem a paneláky.

 

Program Chodovské tvrze naleznete ZDE

 

 

Zdroj: www.chodovskatvrz.cz

                       
Reklama