Studium medicíny i farmacie bylo v celém Rakousko-Uhersku ženám povoleno teprve v roce 1900. Jedinou možností bylo studovat v zahraničí. Bohuslava Kecková (1854-1911) měla ale štěstí! Její rodina jí to mohla umožnit. Její otec zdědil na venkově velký statek, který prodal a přestěhoval se do Karlína, kde brzy získal pověst prosperujícího podnikatele. Když v 16 letech tato nadaná dívka absolvovala vyšší dívčí školu, přesvědčila ho, aby jí zafinancoval čtyři roky soukromé výuky gymnaziálních předmětů, aby mohla získat maturitu. Po jejím získání vedla její cesta na studia do Curychu, kde mohly studovat i ženy.

62824b0c36ccbss.jpg
Foto: Bohuslava Josefa Kecková
Unknown author. Public domain, via Wikimedia Commons

Vlastně tam nešla studovat sama, ale s o dva roky starší Annou Bayerovou, s níž se znala z Amerického klubu dam. Obě dívky pak bydlely v Curychu ve společném podnájmu. Po třech semestrech se ale jejich cesty rozdělily. Co bylo důvodem? Anna nepocházela z tak dobrých poměrů jako Bohuslava a studium bylo pro ni mimořádně drahé. Musela ho tedy z finančních důvodů přerušit a pak přestoupila na finančně dostupnější univerzitu do Bernu.

Bohuslava ale peníze řešit nemusela, a tak se stala historicky první českou lékařkou. Doktorát získala v srpnu 1880 za disertační práci O řezu průdušnice při nádorech na krku.  Anna Bayerová byla v Bernu promována v listopadu 1881. O tom, že byla Bohuslava skvělou studentkou, svědčí i fakt, že jí byla už v době studií v Curychu nabídnuta možnost pracovat jako asistentka na ženském oddělení interní kliniky curyšské nemocnice. Po promoci pak pracovala na chirurgickém oddělení a i na oddělení vnitřních nemocí.

Jenže ona by ráda pracovala v Čechách anebo alespoň někde v Rakousko-Uhersku. Podala tedy žádost o uznání diplomu a čekala dlouhé měsíce. Teprve po dvou letech jí odpověděli. Žádost zamítli! Nepovolili jí ani soukromou lékařskou praxi, kterou si díky dědictví chtěla v Praze otevřít. A tak Bohuslava absolvovala ve Vídni gynekologický kurz a pracovala jako porodní asistentka v pražském Karlíně. Byla úspěšná a oblíbená! Brzy získala hojnou klientelu ze všech společenských vrstev. Bylo to však pro ni jen náhradní řešení.

Jan-Vilimek-Anna-Bayerova.jpg
Foto:  Anna Bayerová (1853 - 1924), lékařka
Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1892 dostala nabídku, aby šla pracovat do Bosny a Hercegoviny, kterou anektovalo Rakousko-Uhersko, jako státní lékařka. Rok před ní tam působila Anna Bayerová. Ta ale drsné balkánské poměry nevydržela a raději odjela do Prahy, kde se stala profesorkou zdravovědy. Pro Bohuslavu Keckovou to byla ale výzva! Rozhodla se, že místo v Mostaru přijme. Začátky nebyly ani pro ni jednoduché. Léčila především muslimské ženy a ty jí nedůvěřovaly!

Podle pravidel islámu se muži-lékaři nesměli pacientek dotýkat. Léčili je od stolu a podle popsaných obtíží jim předepisovali léky. To muslimkám vyhovovalo. Nebyly zvyklé na ženu-lékařku, bránily se tomu. Zlom nastal, když Bohuslava úspěšně vyléčila manželku místního muslimského vůdce. Poté už na ni nepohlíželi jako na exota, obzvláště když ženy nejen léčila, ale postupně jim vštěpovala základní hygienické návyky. Hygienické poměry tam totiž byly v době jejího příchodu přímo příšerné!

Lékařka se ale neomezovala jen na léčbu. Učila i čtení, psaní, ruční práce, přednášela zdravovědu na místní státní dívčí škole, zasedala také v mostarské zdravotní komisi. Nikdy se neprovdala a v Bosně nakonec zůstala 18 let. Protože ale onemocněla cukrovkou, pravidelně svou dovolenou trávila léčbou v Karlových Varech. Jezdila také často navštěvovat svou sestru, u níž v roce 1911 náhle zemřela…

kak.jpg
Foto: Hrob první české lékařky MUDr. Bohuslavy Keckové na hřbitově v Kostomlatech nad Labem
Jindřich Běťák, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Zdroj info: Průkopnice české medicíny: Tři statečné ženy proti společenským předsudkům, Ženy v bílých pláštích, Ženy ve vědě do roku 1945 - online

Na našem webu jste si mohli přečíst:

Reklama