Hidradenitida – bolestivé kožní onemocnění, o kterém jste možná ještě neslyšeli

Když už lékaře vyhledají, navštíví v průměru pět různých lékařů tří specializací, než jim je onemocnění správně diagnostikováno. Cesta od prvních příznaků ke správné diagnóze tak trvá v průměru 8 let. Pokud však není hidradenitida včas rozpoznána zkušeným dermatologem a není zahájena odpovídající léčba, potíže se mohou vracet s narůstající intenzitou a pacient trpí jak po zdravotní, tak po psychické stránce.
 
„Projevy způsobené hidradenitidou jsou značně nepříjemné a bolestivé. Často významně snižují kvalitu života pacientů, neboť mají dopad na jejich běžné denní činnosti, pracovní schopnost a uplatnění, fyzické aktivity i psychický stav,“ uvádí doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „U tohoto onemocnění je velice důležité neotálet s návštěvou zkušeného dermatologa, který je schopen jej správně diagnostikovat a dokáže zvolit vhodnou formu léčby,“ dodává doc. Arenbergerová. V některých případech se totiž onemocnění může rychle zhoršovat, a pokud není správně léčeno, potíže se mohou vracet s narůstající intenzitou a vést až k těžkým formám a trvalému poškození nejen kůže, ale i hlubších struktur v postižených místech.

Co je hidradenitida

Hidradenitida, latinsky hidradenitis suppurativa, je charakteristická vznikem zánětlivých ložisek v tělesných partiích, kde dochází ke zvýšenému tření. Mezi zasažené oblasti proto patří především podpažní jamky, třísla, oblast pod prsy (u žen), vnitřní strana stehen a hýždě. V propuknutí nemoci hrají významnou roli specifické změny uvnitř vlasových váčků, do nichž ústí apokrinní potní žlázy. V počáteční fázi dochází k ucpání těchto vlasových váčků hyperkeratinovou zátkou. Při znemožnění průchodu obsahu apokrinní žlázy se váček plní a praská, což může vést ke vzniku abscesů a šíření zánětu. HS postihuje častěji ženy než muže, přičemž rozvinout se může v každém věku. Nejčastěji se objevuje po 20. roce života. Míra výskytu onemocnění klesá po 50. až 55. roce života. Onemocnění se může projevovat u každého člověka jinak. Lehká forma má podobu bulek, hrbolků nebo několika cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů a píštělí, z nichž může vytékat nepříjemně zapáchající hnisavá tekutina.

Nemoc, která izoluje

Jako nejvýznamnější faktor snižující kvalitu života hodnotí pacienti intenzivní bolest. Podle dermatologického indexu kvality života (DLQI) je hidradenitida nejnepříjemnější kožní onemocnění, které má největší dopad na kvalitu života nemocného. Bolest má za následek snížení pohyblivosti, ovlivňuje partnerský a sexuální život a celkově zhoršuje zdravotní stav pacienta. Není to však jen o bolesti fyzické. „Kůže představuje hranici mezi vlastním tělem a vnějším světem. Je to orgán kontaktu s okolím a jako takový plní mimo jiné i estetickou funkci. Z toho důvodu mají kožní nemoci na život pacienta významný psychosociální dopad,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Marta Boučková. „Typické jsou pocity méněcennosti, úzkost, frustrace, depresivní stavy a zvýšené sebepozorování, což má za následek narušení sociálních vztahů a tendenci k izolaci. Výjimečné nejsou ani sebevražedné úvahy,“ pokračuje Boučková a dodává, že každý pátý pacient s touto chorobou je vystaven depresivním symptomům. Dopad na společenský život je nejmarkantnější zejména u těžkých forem nemoci, kdy pacienty trápí zapáchající výtoky z ran. Často si proto nemohou najít či udržet práci a musejí vyhledat odbornou pomoc psychologa, který jim pomůže překonat psychický tlak a nepříjemné pocity studu a méněcennosti.

Proto je pro tyto pacienty důležité dozvědět se o onemocnění co nejvíce informací a mít možnost sdílet své obavy a zkušenosti s jinými pacienty, ať už prostřednictvím sociálních sítí nebo např. pacientské organizace. Pomoci jim v tom může také webová stránka o hidradenitidě www.hsonline.cz, která je určena nejen jim, ale také jejich rodinným příslušníkům a široké veřejnosti.

Přesná příčina HS není známá

I když onemocnění postihuje kůži, primárně jde o zánětlivou chronickou autoimunitní systémovou nemoc. Mezi rizikové faktory, které mohou nemoc spustit či zhoršovat, patří dědičnost, kouření, nadváha či obezita a u žen také hormonální změny. Zhruba třetina pacientů, u kterých bylo onemocnění diagnostikováno, má jeho výskyt v rodině. Protože se nemoc projevuje nejčastěji v reprodukčním věku, mohly by hrát určitou roli i pohlavní hormony. Přímá souvislost však nebyla prokázána. Hidradenitis suppurativa není infekční onemocnění a na spuštění nemoci nemá žádný vliv nedostatečná hygiena, jak se lidé často mylně domnívají.

Možnosti léčby

V současné době se HS nedá zcela vyléčit, pokud je ale pacient pravidelně sledován lékařem a vhodně léčen odborníkem, nemusí se průběh nemoci zhoršovat. Léčebný postup je vždy individuální a závislý na stádiu onemocnění. V počáteční fázi se zpravidla uplatňuje lokální terapie pomocí krémů a mastí, poté nastupuje léčba antibiotiky. U pokročilejších forem se nasazují retinoidy, antiandrogeny a krátkodobě také kortikoidy. „Pro pacienty se středně těžkou až těžkou formou hidradenitidy, kteří nedostatečně reagovali na konvenční antibiotickou systémovou léčbu, je dostupná také biologická léčba. Ta je v současné době léčbou, která přináší pacientům i lékařům naději v léčbě tohoto onemocnění. V pokročilých stádiích může připadat v úvahu i chirurgické odstranění postižených oblastí kůže, ačkoli tento zákrok nemá vliv na dynamiku průběhu onemocnění,“ vysvětluje doc. Arenbergerová.