64ef193975485blobid0.jpg
Foto: Hermína Reusská se svými sestrami. Fotografie byla pořízena v roce 1903 v Greizu, hlavním městě knížectví Reuss.
See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Po skončení první světové války bylo jen málo tak neoblíbených Němců, jako byl militantní německý císař Vilém II., nejstarší vnuk královny Viktorie, který se významně podílel na rozpoutání války. Ten však měl – na rozdíl od ruského cara Mikuláše II., jehož manželkou byla Vilémova sestřenice Alexandra - velké štěstí. Když byl zbaven trůnu a vypovězen z Německa, což nelibě nesl, požádal o azyl holandskou královnu Vilemínu. Ta reagovala zpočátku velmi rozpačitě, ale po 24 hodinách, které si vzala na rozmyšlenou, jeho žádosti vyhověla.

Matkou chlapce a autora dopisu byla německá šlechtična Hermína von Reuss, která přišla na svět v roce 1887 do přední pruské rodiny. Po smrti své matky Idy ze Schaumburg-Lippe žila u dvora Luisy Pruské, dcery císaře Viléma I., jehož vnukem byl právě ambiciózní Vilém II., poslední německý císař. Hermína císařskou rodinu velice obdivovala, i když Vilém ji asi stěží zaregistroval, byla totiž téměř o 28 let mladší než on.

64ef1b156fd60obrazek.jpg
Foto: Hermína Reusská
Bain News Service, publisher., Public domain, via Wikimedia Commons

Hermína se v necelých dvaceti letech v roce 1907 provdala za knížete Johana von Schönaich-Carolath, o čtrnáct let staršího, než byla ona. Měli spolu pět dětí. Nejmladší dcerka se narodila v roce 1918. V roce 1920 Hermínin manžel kníže Schönaich-Carolath ve věku pouhých 47 let zemřel. O rok později ovdověl ve svém holandském exilu i bývalý německý císař.

Ten dostal v lednu 1922 ke svým narozeninám dopis tohoto znění: „Drahý císaři, jsem sice malý chlapec, ale chci za Tebe bojovat, až budu velký. Je to hrozné, že jsi zůstal sám…“ Dojatý císař pozval Georga i s jeho matkou Hermínou do svého domu v Doornu. Ze všech korunovaných hlav poražených v první světové válce si Vilém žil nejlépe. Uvádí se, že si do exilu převezl velkou část svého ohromného movitého majetku, a kromě toho disponoval i nemalými finančními prostředky.

Setkání bylo osudové. Stárnoucí excísař se do Hermíny na první pohled zamiloval a ani jí nebyl Vilém lhostejný. Už po pár měsících se 63letý Vilém a 35letá Hermína i přes námitky Vilémových dětí vzali. A bylo to šťastné manželství! Měli dokonce společného předka -  krále Jiřího II., a tak vlastně byli příbuzní – bratranec a sestřenice z 5. kolene. Děti spolu neměli. Hermína se tak stala císařovnou. Co na tom, že jen titulární, bez říše. Dokonce se říkalo, že to prý byla ona, kdo pomáhal Georgovi stylizovat onen dopis pro císaře…

64ef19fade212obrazek.jpg
Foto: Hermína s Vilémem II. a dcerou Henriettou v Doornu, 1927
Bundesarchiv, Bild 102-11383 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Když v roce 1941 Vilém v Doornu zemřel na plicní embolii, vrátila se Hermína do Německa nejdříve na statky prvního manžela a později ke své sestře. Po válce žila pod přísným dohledem okupačních armád ve Frankfurtu nad Odrou, kde zemřela v roce 1947 na infarkt…
Jen malá perlička na závěr: Hermínina nejmladší dcerka Henrietta se provdala za Karla Františka Pruského, vnuka excísaře Viléma II., svého druhého "tatínka".

Zdroj info: Winkelhoferová, Martina: Evropské panovnické rody, 2016, Otazníky historie speciál 2016

Na našem webu jste si mohli také přečíst: