Když se Helena s Masarykem seznámila, nebyla to už žádná mladice, ale zralá padesátiletá žena, umělkyně a intelektuálka. Narodila se sice v Chropyni, ale dětství prožila u prarodičů na zámku v Třebovicích. Její matka, německy píšící básnířka a spisovatelka Maria Stonawski - Scholzová, publikující pod jménem Maria Stona, tu vedla významný umělecký salon. Byla provdaná za doktora práv Alberta Scholze, syna ředitele důlních a hutních závodů, ale po sedmi letech strávených v Chropyni manžela opustila a i s dcerou se vrátila k rodičům.
Zámek, který už dnes neexistuje, zakoupil spolu s přilehlým velkostatkem v 60. letech 19. století Mariin otec Josef Stonawski a Maria ho po jeho smrti zdědila. Helena tedy vyrůstala v podnětném prostředí matčina salonu, který se stal jedním z kulturních center Slezska.
Byla nejen jazykově nadaná – domluvila se anglicky, italsky, francouzsky a německy – ale už od dětství se u ní projevoval výtvarný talent. Nejdříve studovala kresbu ve Vídni a Drážďanech, poté sochařství v Berlíně a Bruselu. Ve studiích též pokračovala v Paříži a Florencii. Na třebovickém zámku si zřídila svůj ateliér. V roce 1914 se přestěhovala do Vídně, kde získala skvělou zakázku – portrétování habsburské rodiny.
V roce 1917 se provdala za podplukovníka rakousko-uherské armády Jana Železného, s nímž prožila harmonické bezdětné manželství. Po válce se usadili nejdříve ve Florencii a pak v Římě, který se stal jejich druhým domovem. Neztrácela však kontakt se svým rodným krajem. Do prvorepublikového Československa se pravidelně vracela o prázdninách a vystavovala tu svá díla.
V září 1932 přijela na doporučení československého vyslance v Římě Vojtěcha Mastného do Topoľčianek. Strávila tu devět dní a během sedmi sezení vytvořila Masarykovu 85 centimetrů vysokou bronzovou sochu, která zobrazuje horní část jeho těla. Tehdy se s prezidentem sblížila a až do jara 1934 spolu
Zatímco Oldra si psala deníček a schovávala prezidentovy dopisy, i když ji prezident důrazně žádal, aby je vždy spálila, Helena nic takového nedělala. A protože tehdejší bulvár nebyl to, co dnes, zmínky o Heleně Scholzové se objevují spíše v náznacích prezidentova okolí, zejména jeho tajemníka Antonína Schenka.
V roce 1934 se povážlivě začal zhoršovat Masarykův zdravotní stav. Masaryk ztrácel zrak, potíže mu dělal i pouhý podpis na státní dokumenty. Proto i korespondence s Helenou Scholzovou ustává. Je tu i druhý důvod. Kdyby se dopisy dostaly do ruku italských fašistů, mohly by být politicky zneužity. A tak tento poslední „vážný vztah“ prvního prezidenta pomalu vyšumí… Alice Masaryková může budovat „tatíčkův“ kult, aniž by jí to TGM kazil, jak to občas dělal, když byl ještě živý.
A Helena Scholzová? V době války žije v Americe, z níž se v roce 1945 opět vrací do Itálie. Tady umírá v roce 1974 v krásném věku devadesát dva let…
Na našem webu jste si mohli přečíst:
- Oldra Sedlmayerová, obdivovatelka TGM a jeho tajná láska
- Alice Masaryková nebyla jen dcerou prezidenta
- Olga Revilliodová ztratila své dva syny během půl roku
Nový komentář
Komentáře
To bylo zajímavé čtení.
Pro mě novinka
Zajímavý článek....
co je na věku 92 let krásného
Pro mě novina, zřejmě mám mezery, které velmi ráda těmito články doplním.
Díky za článek
Děkuji
jako obvykle - super článek a zase víme více o naší historii