Když se táta čtenářky Heather pustí do vaření, stojí to za to. A když ještě k tomu kdesi vyčte recept na „jablkové knedlíky“, nezbývá, než to sepsat. Kdo nepřečte, neuvěří.
„Co kecáš! Vždyť si měl včera karbanátky!“
„To mám furt - karbanátky, rizoto, karbanátky, rizoto!“
…tak takhle scéna ze Slunce, seno… týkající se kuchařské kreativity dotyčné, jde naštěstí mimo mě. Vaření mě baví a neustále se snažím vymýšlet a nacházet nové recepty. I můj drahý choť se řadí mezi muže schopné, které sporák neodradí. Už né tolik můj táta…
Je to jedlík, rád si pochutná, ale namaže si tak maximálně chleba… Vlastně ani to ne – vezme si krajíc, krabičku ramy a maže za pochodu :) Dvakrát ohříval párky – jednou z toho byly „párky naruby“ aneb vaříme tak dlouho, dokud neprasknou a neotočí se. A podruhé to bylo „igelitové překvapení“, kdy zapomněl striptýzky vyslíct a máma, pro kterou byly určeny, se strašně divila, proč se tak blbě krájí…
Avšak i přes svoji…ehm…nezručnost v kuchyni rád sbírá recepty a nosí je mámě s tím, že je musí někdy zkusit, že to určitě bude hrozně dobré. Ta mu vždycky vynadá, že když je tak chytrej, ať si vaří sám, ale stejně mu občas vyhoví.
A když ne, zapomene táta na to, že je v kuchyni totálně levej, bere vařeku do ruky a tváří se jako Jamie Oliver. Tedy nepřehánějme…stalo se to asi dvakrát :) Ovšem jednou na to nelze zapomenout ani v nejmenším!
Kdysi kdesi vyčetl recept na jablkové knedlíky – matně si pamatuju, že to byla nastrouhaná jabka spaplaná s čímsi, prostě „mňamka“ nasladko :)
Poté, co prsty unikly taktak struhadlu a kdy (po 20 letech) zjistil, kde máme mouku a cukr, začal z vody lovit jakési hnědé koule… Obřadně jsme dostali naservírováno – když už se tak obětoval, nedalo se odmítnout – a započala konzumace. Divný bylo už to, že po zakrojení nešel z knedle vytáhnout nůž a když se povedlo, z vidličky bylo třeba stáhnout ho silou. Ale nezalekneme se přece první překážky a opatrně vkládáme sousto do úst. Chyba. Málem osudová. Po té, co se pusa za knedlíkem zavřela, nastal boj o její znovuotevření. Vteřinový lepidlo hadr! Snaha o otevření dutiny ústní působí na našich tvářích velmi zajímavé kreace a kdyby bylo možné se smát, smějeme se. Začínám přemýšlet, zda má tatík ve svém pracovním vercajku i majzlík, v lepší případě kango…
Nakonec pod vlivem pudu sebezáchovy jsme si sice málem vyhodili čelisti z pantů, ale…přežili jsme!
Ani těsto na ryby takhle nelepilo! I když tedy chutnalo podobně :)
Od té doby má táta knedle často na talíři…díkybohu však jen obrazně!
Heather
pozn. text nebyl redakčně upraven
____________
Možná se měl tatínek raději držet po vzoru zmiňovaného filmu rizota a karbanátků. I když..., kdoví, jak by toto jídlo v jehom podání dopadlo. Ale snaha byla:). Heather, díky za další veselý příspěvek.
Saša
Tématem dnešního dne 31. května je: Jídlo, na které nezapomenu
Pokud jste čerstvé nevěstinky, anebo bydlíte se svým přítelem jen krátce, možná si na své první uvařené jídlo ještě vzpomenete, ale my to téma malinko zpestříme i pro ty, co už mají první jídlo nějaký ten pátek za sebou, žijí ve společné domácnosti dlouho, ale také pro ty, které jsou třeba sami.
Napište nám - např.
- Jaké jídlo máte nejraději
- Jaké jídlo vaříte nejraději
- Jaký máte největší zážitek z vaření
- Co se vám kdy povedlo či nepovedlo
- Zda vaříte lépe vy nebo váš partner
- Jaké bylo vaše nejoblíbenější jídlo u maminky
- A nebo také jaké nejzajímavější jídlo jste ochutnaly v zahraničí
Napište prostě co chcete, nechci po vás konkrétní odpovědi, ale příběh, který se týká vaření a na který ráda vzpomenete. A můžete klidně přihodit i nějaký „netradiční“ recept, který se třeba u vás dědí po generace (můžete a nemusíte).
Pište na radakční e-mail: redakce@zena-in.cz
A protože věřím, že kuchařinek je nás velká spousta a veselých příběhů ještě víc, výherkyně budou tentokrát vylosovány dvě.
Jedna od nás dostane kuchařskou knihu: Labužníkovy historky (skvělá, také jsem ji četla a pobavila mě), a druhá obdrží dva elegantní šálky s podšálkem od firmy Tescoma.
Hezký den s Ženou – in (a s vařečkou))
Nový komentář
Komentáře
třeba to bylo těsto na škubánky

ty jsem taky zkusila jen jednou. a zároveň to bylo i naposled. ale na druhou stranu - každá plomba, která hůř držela, šla ven