Minulý týden jsem se dostala do nutného soukolí neskutečného stresu, prostě se něco nedalo obejít, člověk měl jen možnost projít skrz a na rychlost, jakou tím projde, neměl téměř žádný vliv. Poslední den tohoto na pohled možná banálního příběhu, kdy už jsem si vážně nevěděla rady a vnitřně jsem se klepala jako ratlík, jsem si vzpomněla na odkaz, který jsem nedávno otevřela.

Jednalo se o harmonizační hudbu.

Foto: Shutterstock

Jak jsem na tolik let mohla na tohle zapomenout?

Relaxační muziku jsem poslouchala mnoho let, u některé jsem usínala, některá mě dokázala pustit do tajemných paralelních světů mé mysli či celého vesmíru.

Pod překrásným obrázkem barevné květiny, laděný do zeleno-fialovo zlatých barev, byl nadpis - určité frekvence mají blahodárný vliv na naše tělo a mysl. Solfeggio Harmonics. Květina na obrázku vypadala pohádkově, na to já se vždycky chytím, a svým způsobem naléhavě.

Odkaz jsem otevřela a několik nabízených silně vibračních skladeb jsem si pustila, je pravda, že z mého pohledu byly na mě některé příliš silné, při poslechu jsem měla pocit, že se úplně rozplývám a ztrácím v nekonečnu, což můj mozek trochu vyděsilo. Jako kdyby vás nějaká velká síla vytáhla z bot a nesla vás do… to právě nevíte kam. Pak jsem si našla v nabídce skladbu pro doplnění serotoninu, proti depresi a jemně harmonizující. Tam jsem se dokázala bezpečně uvolnit. Při poslechu této hudby čas plyne jinak, realita se ohýbá, rozpouští, až nakonec téměř zmizí… Mozek se přitom odpoutá od všech myšlenek vztahujícím se k pozemským strastem, k nemocím, k politice, potížím s lidským faktorem, nemocnou planetou a zvířatům, která žijí v hrozných podmínkách.

Foto: Shutterstock

Bylo to kouzlo, které mou mysl těsně před zkratem vytáhlo nad vodu. Když jsem si relaxační muziku pouštěla, nabídla mi síť další a další odkazy na podobné věci, jak tomu již bývá. Prohlížela jsem je a říkala si, vždyť tohle jsem přece poslouchala před dvaceti lety, tohle i před deseti. Při té cestě do ozdravovny duše jsem najednou zjistila, že poslouchám už tři hodiny. Některé skladby mě rozbrečely, některé mi naplnily srdce štěstím. Poslech muziky, která nás dokáže zvednout a vynést nad povrch zemský, je fantastické lano od našich andělů strážných, alespoň na chvilku vezměme svůj mozek, mysl a duši na výlet do krásna. 

Co myslíte, že budu dělat teď, až dopíšu toto psaní?

Ano, ano, tušíte správně, vezmu své éterické tělo na výlet… Na chvíli si zaplavat ve vlnách andělské hudby, aby se člověk v té naší realitě úplně nezbláznil. 

Reklama