Harém je slůvko opředené vůní Orientu, příchutí tajemství Tisíce a jedné noci, vzbuzuje představu krásných žen, pestrých šatů, závojů a cinkajících náušnic, fontánek v zahradách, ale také vysokých zdí a strážců. Harém je zkrátka luxusní vězení pro ženy. Ta, která do něj byla vybrána, ho až na krátké a vzácné procházky pod dohledem stráže většinou už nikdy v životě neopustila.

Zakázané místo
Samo slůvko harém je přitom poměrně mladé - pochází z arabštiny a znamená to, co je zakázané, posvátné, nepřístupné a neporušitelné. Místo zvané al-haram se nachází v každé mešitě. Až v Otomanské říši bylo spojeno s palácem, v němž byly uzavřeny ženy sultánů - nazýval se haremlik. Jeho obyvatelkám se pak říkalo harím. Právě z turečtiny se slovo harém dostalo do evropských jazyků.

 

 

 

Nejstarší harémy
Harémy jako takové jsou ovšem mnohem staršího data. V Mezopotámii existovaly už před pěti tisíci let. Trosky starodávných harémů byly objeveny i v Persii, kde se těmto komplexům říkalo enderun. V Indii zase existovala takzvaná zanána. Harémy byly zkrátka známy nejen po celém Orientu - speciální dům pro ženy býval součástí i mnoha řeckých paláců. Byl to ovšem až islám, který přinesl plné uzavření harémů - až pod taktovkou následovníků Proroka se ženy staly luxusními vězeňkyněmi.

Bez sexu?
Udržet tolik žen, mnohdy pocházejících ze vznešených rodin, celý život „za zdí“, s sebou přinášelo množství problémů. Jedním z nejzávažnějších byla sexuální podvýživa. I ten sebevýkonnější sultán nedokázal uspokojit všechny své ženy. A většina sultánů nebyli žádní mladíčci. Šanci tak měla sultánova favoritka a možná tu a tam některá další žena, ale valná většina obyvatelek harému si sexu příliš neužila. Není proto divu, že tyto ženy hledaly uspokojení bez ohledu na sociální postavení a na riziko. Protože stráž v harému tvořili muži vykastrovaní - eunuši, nalézaly ženy štěstí v náručí otroků.

Povinné umění
Ne každé se ovšem poštěstilo najít si toho vhodného otroka. A tak bývaly ženy v harému mnohdy apatické, tloustly, nebo byly naopak podrážděné a hašteřivé a zábavu nacházely v pletichaření. Někteří sultáni se je proto pokoušeli zabavit jinak - nutili je věnovat se umění - ženy měly skládat básně, malovat, hrát na hudební nástroje, tančit. Přesto byla nejhorším nepřítelem obyvatelek harému nuda.

Na doživotí
V představách Evropanů je obvykle harém plný mladých a krásných žen. Ovšem žena, která přišla do harému, z něj nemohla být vypovězena - a tak harémy postupně stárly. Sultáni si vybírali nové a mladší společnice, ale jejich bývalé favoritky v harému zůstávaly. Když v roce 1909 Turci svrhli Abdula Hamída a odváželi ženy z jeho harému, tvrdili očití svědci, že to vypadalo spíše jako by vyklízeli starobinec.

Chtěla byste žít v harému? Dovedete si takový život představit? Dokázala byste se zabavit? Nebo by Vás takové luxusní vězení ani nejmenším nelákalo?

 

 

Reklama