Vraťme se prostřednictvím vzpomínkového příspěvku na začátek minulého století, do doby, kdy dědeček pisatelky Hanuly narukoval na vojenskou službu, na které psal, mimo jiné - krásné básně.
Je to pár roků, co mi volala sestřenice.... „vyklízela jsem věci a našla jsem něco po tvém dědovi. „ Moje babička byla dvakrát vdaná a její první manžel byl ten můj dědeček,. „Jé co to je?“ „ Nebuď zvědavá a přijeď si pro to, už jsi tu dlouho nebyla.“
Jela jsem - v rukou jsme držela malou červenou knížku - Upomínka na moji vojenskou službu.
Otevírám ji - to psal můj tatínek. „Ále prosím Tě, podívej se na datum - Josefov 1909 - 1912.“ Geny - děda psal stejně jako můj tatínek a já když se snažím, mám to samé písmo.
Ale zpět k dědovi - oženil se s babičkou a za pár měsíců začala I. světová válka a děda narukoval. Tatínek se narodil koncem července 1914.
Za několik měsíců přišla zpráva, že jeho batajlon se utopil někde v bažinách u Vídně.
Babička se chvíli protloukala životem sama a pak se po druhé vdala a měla ještě tři děti.
Doma jsme o dědovi moc nemluvili - tatínek ho vlasně vůbec nepoznal a z maminčiny strany jsem dědu také nepoznala.
Beru do ruky často tu útlou knižečku, kde si děda psal básničky - byl to asi velký poeta a rošťák - některé básničky jsou z vojenského vězení.
Nemám po ruce foťák a z mobilu stahovat fotky neumím, tak aspoň pár veršů:
Vojínův žal
Proč smuten jsi příteli,
když slunce kolem plesá,
všichni jsou veselí,
v oku tvém je rosa.
Neptej se mi příteli,
neboť můj bol znova vzniká,
slunce pro mě jasné dnes jest
a já mám kasárnika.
Mému otci by bylo letos sto let - mám kam položit kytičku a zapálit svíčku, ale svému dědovi ne.
Plánuji se synovci, že se pokusíme pátrat po zmizelém batajlonu, třeba...........
Hanula
Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven
_____________________
Hani, Váš příspěvek mi vehnal slzy do očí... Je to nádherně napsané - včetně dědečkovy básně.
A mimochodem, máme to s těmi našimi dědečky podobné. Já už jsem pátrat začala, ale bohužel jsem se zasekla na mrtvém bodě :(
Děkuji, že jste napsala, mějte se krásně!
Saša
P.S. Doporučuji navštívit vojenský hřbitov na pražských Olšanech, kde můžete všem padlým vojákům z I.světové války vzdát úctu. Je to tam moc krásně udělané... Vojenský olšanský hřbitov
Téma dnešního dne: Památky po (pra)rodičích
- Máte doma nějakou památku po mamince, po babičce, po tatínkovi, po dědečkovi, po tetě, pratetě…, na kterou nedáte dopustit?
A nemusí jít o velké věci. Ale třeba i o prstýnek, náramek, knihu, památník…
Pište a klidně posílejte i fotografie (nejvýš dvě)
Budu se těšit
redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem: Kriminálním románem autorky Gillian Flynnové: Temné kouty a k tomu přidáme i antiperspirační krém Rexona.
Nový komentář
Komentáře
Hanulko, pěkná a dojemná vzpomínka...
Tak Ti budu držet palečky, aby se Ti podařilo zjistit něco víc...
kobližka — #9 To je. Taky proto mě to tak chytlo a dobře se hledá. Ale středočeský kraj, pražský archiv není celý a už čekám asi tři roky. A ne vše na internetu je. Bohužel.
Ve vrátnici nám dali plánek hrobů známých osobností, tak jsem si Olšan užily.
Nicméně díky za tip - určitě tam svíčku půjdu zapálit,
cicinka — #7 Ale spousta archivů už je online k dispozici.
cicinka — #4
mockrát děkuji - podívám se na to...
kobližka — #6 Pro mě je jedna složitá věc. Nemám možnost a čas objíždět archivy, které potřebuju, ve všední dny. A to mně štve. Myslím, že by některé mohly zavřít jeden den v týdnu a otevřít pro lidi z dálky třeba v sobotu.
cicinka — #3 To máš moc krásného koníčka.Chtěla jsem dát dohromady svůj rodokmen,ale je to na mě moc složité.
Tak tomu říkám vzpomínka! Nádherné....Já jsem před pár lety našla pár zamilovaných dopisů asi tak z roku 1930.Když jsem koupili dům,objevila jsem je na půdě,ale už je nebylo komu předat.Mládenec byl zoufalý a chtěl skončit se životem,protože jeho milá o opouští...Mám je taky schované,i když vůbec nevím,komu patří,ale tak nějak to vyznání lásky nedokážu vyhodit.
Tak tady to je.....
http://valecnehroby.army.cz/Evidence/hledani-osoby-v-zahranici
http://www.vhu.cz/zakladni-informace-o-vhu-praha/adresa-a-kontakty/
A ještě můžete zkusit tento druhý kontakt. Každopádně získáte osobní listy vašeho dědy. Je třeba napsat jméno a datum a místo narození, případně jména rodičů. I já tam našla dokumenty o našem předkovi.
Krásný příspěvek. Zajímám se o genealogii a tak mě vždy uchvátí historie obyčejných lidí. Budu chvíli hledat a pak Vám dám odkaz na válečné hroby.
Fakt zkuste pátrat. Nevím, kolik máte informací, možná by pomohla i některá média. My zas nějak přišli na zprávu, že bratr mého dědy, byl asi jedním z prvních mrtvých na začátku 2. SV (co se týče ČSR), než byla zrušena mobilizace 1938, bohužel zřejmě nešťastnou náhodou
Velmi zajímavý příspěvek. I já si uvědomuju, jak málo toho vím o svých blízkých. Děda, kterého jsem nepoznala, byl také v první světové válce - jako legionář. Psal si deník, obdivuhodně čitelným rukopisem (však byl učitelem) a jeho zážitky jsou nevšední.