Minulý týden jste v našem magazínu nenašli pravidelné odpovědi Hanky Žertové k Polepšovně mazlíčků. Ne že by nám je paní doktorka neposlala, ale odcestovala na plánovanou dovolenou a my jsme vás nechtěli ochudit o odpovědi na vaše dotazy, proto jsme se rozhodli posečkat, až se paní doktorka z dovolené vrátí! Mezitím jste mohli sledovat dva příběhy: příběh pejska Ernieho a příběh fenečky Pinkie.
Ernie
V čem byl tento případ zajímavý a kde mohou pánečci udělat největší chyby?
Ernie byl mladý a velice aktivní pes, který žil v malém bytě a musel tam být sám deset a více hodin. To je naprosto nepřirozené. Žádný pes by neměl být zavřený v bytě více než pět hodin. Majitelé ho za nečistotnost trestali. To je naprosto nesmyslné - pes prostě svoji potřebu udělat musí, a když mu nedopřejí výběh, není vina na straně psa. Ernieho rvačky byly spíše zábavou z nedostatku jiné činnosti. Když měl dost práce, na rvačky ani nepomyslel.
Je taková situace ojedinělá, nebo se s podobnými problémy, jako má Ernie, setkáváte častěji?
Znám mnoho psů, kteří musejí být doma dlouhé hodiny zavření a jejich majitelé je pak trestají za nečistotnost. Je to kruté. Lidé by si měli dobře rozmyslet, kolik času jsou ochotni psovi věnovat, ještě před tím, než si jej pořídí.
Pinkie
V čem byl tento případ zajímavý a kde může panička udělat největší chyby?
Majitelka si fenku pořídila, aby se měla s kým pomazlit. Ale vůbec si neuvědomila, že vlastnit psa znamená spoustu práce, času a odpovědnosti.
Pinkie musela čekat sama doma 11 a více hodin, byla krmena krmivem, které ohrožovalo její zdraví, procházky spočívaly ve vypuštění fenky na pár minut do sídliště. Majitelka se k ní chovala spíše jako k plyšové hračce. Kdyby Pinkie občas něco nerozkousala, nesbírala venku odpadky a sem tam na paničku nezavrčela, majitelku by ani nenapadlo, že dělá něco špatně.
Je taková situace ojedinělá, nebo se s podobnými problémy, jako má Pinkie, setkáváte častěji?
Bohužel takové případy jsou dnes velice časté a spousta lidí takový stav považuje za normální.
- Na povel „NE!" musí pes ztuhnout
- Výchova psa není žádná psina
- Výchova psa? Pamlsky, pamlsky, pamlsky
- Netrestejte psy, když s nimi nechodíte ven
- SOS: Dělá do postele
- SOS: Vládce harému eunuch
- SOS: Chybí mu sebevědomí
- Kočka není pes
Čtenářské dotazy
Čtenářka Jitka.1967: Mám bloodhoundku narozenou 15. 4. 2009. Dovezla jsem si ji před třemi měsíci z chovatelské stanice. A máme takový problém, všeho se bojí. Lidí, zvuků, psů ne, protože máme starou bassetku. Pak je ustrašená, neposlechne a táhne na vodítku. Když jsme na procházce mimo obydlí, tak je poslušná, nechávám ji bez vodítka. Prosím o radu a předem děkuji!
Takto většinou reagují psi, kteří v raném štěněcím období vyrůstali v prostředí chudém na podněty - na dvoře, na zahradě, v kotci. Chce to hodně trpělivosti a velmi pomalý postup. Jezděte s fenkou často ven, na místa, kde se nebojí, a tam (stejně jako doma na zahradě) cvičte chůzi u nohy s plným upoutáním pozornosti fenky na pamlsek nebo hračku. Až to bude dělat ráda, proveďte stejný postup na ulici, ale jen pár metrů - prostě dejte fence důležitý úkol jít tři metry klidně u nohy, a hned se vraťte domů a vydatně chvalte. Jen velice pomaličku prodlužujte trasu - fenka by se neměla příliš bát a měla byste udržet její soustředění.
Stejnou vzdálenost trénujte tak dlouho, až je fenka na trase docela klidná, pak teprve trasu prodlužujte.
Čtenářka Jana: Máme dvouletou fenku křížence, která v době, kdy jsme v práci, ničí byt a ještě se tam počůrá. Žádné tresty nepomáhají - co máme dělat?
Podle toho, jak dlouhou samotu vaše fenka musí snášet. Krátkou samotu jsou psi ochotni tolerovat, pokud se to naučí postupně. Delší samotu je lepší rozdělit a odskočit za psem přes poledne z práce nebo sehnat někoho, kdo psa vyvenčí. Je dobré nechat psovi doma hračky, které smí okusovat, aby neničil cenné věci.
Čtenář Alienka: Co máme dělat se psem, který útočí na všechny ostatní psy? Vůbec s ním nemůžeme chodit ven, stále by se jen pral. Je to německý ovčák, takže udržet ho není legrace. Zkoušeli jsme ostnatý i elektrický obojek, ale nepomáhá to.
Tresty spojené s bolestí nepomáhají, protože pes si spojí bolest se psem, kterého právě potkává, a jeho agrese se tak ještě zvyšuje. Je třeba nacvičit v klidu doma a tam, kde nejsou žádní jiní psi, zákazový povel, přivolání, chůzi u nohy, popřípadě povel „sedni". Pokud vás pes správně respektuje a máte dobrý vzájemný vztah, bude naučené povely poslouchat i ve vyhrocených situacích. Rozhodně bych ale postupovala pomalu a opatrně, nejlépe pod vedením zkušeného cvičitele nebo terapeuta.
Čtenářka KarlaK: Náš pejsek, kříženec ibizského podenca, vlčáka a dobrmana, je moc hodný, ale má jednu slabost - lov. Jakmile vidí králíka, myš, veverku, srnku, neudrží se. Dokáže za nimi skákat po skalách jako kamzík. Dobře rozlišuje, co je zvíře domácí a co ne, ale venku ho prostě prakticky nemůžeme pustit volně. Je hned v trapu. Vyzkoušeli jsme kde co, ale i myslivci nám říkali, že když má tak silný lovecký pud, není možné ho zlomit. Je to skutečně pravda? Poradíte? Pejskovi je teď už sedm let.
V sedmi letech už nápravu nevidím příliš nadějně. Ale stojí to za pokus - vše stojí na dobře naučeném přivolání a respektování zákazového povelu. Nechoďte nyní vůbec na místa, kde je zvěř, a začněte s nácvikem přivolání na dlouhé prověšené šňůře a s pamlsky, tak jako se začíná s mladým psíkem. Zároveň učte psa, aby na povel NE okamžitě nechal všeho, co právě dělá. Po okřiknutí vždy přivolejte a odměňte. Až bude pes cvičit spolehlivě v klidném prostředí, můžete se vydat trénovat na pole.
Dokud ale nebude přivolání na šňůře stoprocentní, nepouštějte jej. Jediný útěk za zvěří by celý váš postup docela zhatil.
Více o Polepšovně mazlíčků
Každý díl seriálu zachycuje tři týdny života, během nichž zvěrolékařka Hana Žertová, přední odbornice na problémové chování psů a koček, naučí chovatele porozumět řeči zvířat a pomůže mu disharmonický vztah s jeho mazlíčkem napravit. V Polepšovně mazlíčků se v první řadě polepšují páníčkové. „Největší radost mám, když řeším případy týraných či opuštěných zvířat s deformovaným chováním, kterých se ujali dobří lidé, a společně se nám daří po krůčcích učit je „normálně“ žít, hrát si, vychutnávat si dosud nepoznané pohodlí a vlídné zacházení a oplácet je příchylností a snahou se zavděčit,“ říká doktorka Žertová.
- Utekl vám některý díl? Přehrajte si ho na internetových stránkách seriálu: www.mazlicci.nova.cz
Pokoušeli jste se někdy převychovat špatné psí návyky?
Nový komentář
Komentáře
Nevím, nemám zkušenost! Každého máme od štěněte!!!!!!
Desetiletého psa učím vcházet do bytu až po mně. Už si to začíná pamatovat, zjistil, že když mi tam vlítne, musí se vrátit, sednout si a počkat až vejdu. Někdy je to docela i legrační, jak se z předsíně dívá na manžela, jestli to jako myslím s tím návratem za dveře vážně.
Psa nemám a nemám s nimi ani dobré zkušenosti. Jen štěňata jsou moc milá.
Jo, pokoušela jsem se mockrát převychovat. Jizva na zápěstí zvíci sedmi stehů je toho dodnes dokladem, a současně i toho, že nejen v sedmi, ale ani v šesti letech psa nevychováte.
Nicméně to byl výjimečný případ, a všichni ostatní psíci, co jsme jich kdy měli, a že jich nebylo málo, byli celkem bez problémů.
Měla jsem s hafanem jediný problém - vyl, když jsem odešla a nechala ho samotného, neb byl zvyklý jezdit se mnou do práce. Tak jsem usedla na schody před byt s knížkou a prodlužovala dobu, kdy byl potichu a já ho šla domů pochválit. A dodnes doma zaštěká pouze v jediném případě (krom her
): když jsme doma a někdo se otře o dveře bytu. Jinak ani ostatní psi v domě, ani hovor na chodbě, nic, je zticha, ať je sám doma nebo s námi.
Vodítko má pouze u veterináře a na chodbě domu - máme ve vchodu 2 útočné psy, jejichž pány bych s chutí přerazila.
S poslušností nemá problém a ostatní psy ignoruje, neb tenisák, klacky a šišky jsou mnohem zajímavější