Na úvod si řekneme, k čemu vlastně používáme vztahy. Je to důležité z toho důvodu, abychom si uměli lépe představit, proč se ve vztahu vlastně hádáme.
Zdroj fotografií: Pexels.com
Zjistěte, k čemu používáte vztah, a pochopíte, proč se hádáte
Obecně by se dalo říci, že každý z nás vstupuje do vztahu proto, aby si jeho prostřednictvím naplňoval svoje emocionální a jiné potřeby. To znamená, že pokud se ve vztahu hádáte, prožíváte vnitřní nespokojenost. Některá z vašich potřeb není naplněna a vaše mysl vám to dává najevo tím, že jste frustrovaní. Něčeho máte buď málo, anebo naopak přebývá něčeho (například v partnerově chování), co vás zraňuje, a vy se proto cítíte dehonestovaní. Máte pocit, že vám druhý dává najevo, že pro něj nemáte takovou hodnotu, jakou byste chtěli mít. To vás pak samozřejmě odvrací od ideálu sama sebe a toho, jak byste sami sebe chtěli vnímat a jak byste chtěli, aby vás vnímalo vaše okolí, a to vás přirozeně rozrušuje.
Hádky používáme k tomu, abychom partnera upozornili na to, že jsme v psychické nerovnováze, že nám něco chybí, nebo něčeho negativního je naopak tolik, že už se tomu nedokážeme bránit a potřebovali bychom součinnost či podporu.
Obecně jsme už zmínili, že do vztahu vstupujeme z velké části kvůli uspokojování citových potřeb. Těmito potřebami může být cokoliv, co se týká bezpečnosti, lidské hodnoty, toho, že se chceme cítit potřební, docenění, chceme žít v sounáležitosti s někým, tedy mít pocit, že k někomu patříme, že jsme pro někoho důležití atd.
Dalším častým důvodem, proč se hádáme, je to, že si chceme udržet, co už jsme získali, anebo získat něco nového. Nezáleží přitom na tom, zda se jedná o hmotné věci, tedy zda prostřednictvím partnera chceme něco fyzického získat, nebo o citové záležitosti, jako jsou moc nad vztahem apod. Každý si přirozeně musí dosadit sám za sebe, co jsou potřeby, o kterých se s partnerem nejčastěji hádá, tedy ty, které jsou pro něj nejdůležitější nebo nejméně uspokojované.
Hádky o „blbostech“ ukazují, že si nerozumíte
Aby to s hádkami ve vztahu nebylo tak jednoduché, mnozí (hlavně pokud jde o citové potřeby) podceňují, proč se se svým partnerem vlastně hádají. Lidé hádky často komentují tak, že vlastně o nic nejde, případně jde o spory „o blbostech“. Tady je ale třeba skutečně zbystřit: čím víc se totiž hádáte o něčem, o čem si myslíte, že to není důležité a nezáleží na tom, tím jistější si můžete být, že jde o touhu a potřebu naplnit si nějakou citovou potřebu.
Abychom mohli prožívat city a vnímat důkazy toho, že nás má protějšek rád, potřebujeme své emoce k něčemu připojit. Dejme si příklad: když muž přinese ženě květinu, nejde samozřejmě jen o květinu jako takovou, ale o to, že jejím prostřednictvím dává ženě něco najevo – svůj cit projevuje skrze dar, květinu. Podobě to samozřejmě funguje i s jakýmikoliv jinými city.
Problém je v tom, že většina lidí si v okamžiku, kdy se hádají (například v situaci, kdy ženě vadí, že si manžel neustále nechává boty uprostřed předsíně), neuvědomuje, že se ve skutečnosti nehádají jen o tom, co je zjevným předmětem hádky (tedy třeba o již zmíněných botách). Hádají se o dalších věcech (kupříkladu o tom, že by žena chtěla cítit manželovu úctu a to, že si všímá, že ona pro něj a pro rodinu něco dělá, a vadí jí, že on si neuvědomuje, jakou energii musí vydávat, aby bylo doma čisto a uklizeno).
Lidé, kteří se hádají, si mnohdy vůbec nerozumí. Když žena po muži opakovaně žádá, aby si po sobě uklízel boty, muž si myslí, že jde skutečně jen o ně, a nechápe hloubku toho, co po něm jeho manželka chce. Myslí si, že je to úplná „kravina“. Často si boty uklidit zapomíná, a tím ženu dál a dál zraňuje.
Co se opravdu skrývá za hádkou
Pokud chcete hádky řešit, je důležité zaměřit se na to, co je skutečně na pozadí vašich problémů. Zůstaňme u našeho příkladu s neuklizenými botami v předsíni. Už jsme si naznačili, že nejde jen o boty, ale hlavně o to, co tím, když si boty uklidí, muž ženě vlastně dá. Je tedy důležité snažit se partnerovi vysvětlit, co prožíváte. V našem příkladu by tedy žena měla muži vysvětlit, že se s ním opakovaně hádá ne kvůli botám, ale kvůli tomu, že chce, aby jí tím, že si boty bude uklízet, prokázal úctu. Ona chce, aby jí nasytil potřebu hodnoty a uznal, že o domácnost pečuje dobře.
Klíčové je, aby při takové konverzaci s mužem žena mluvila jen o sobě, ne o manželovi a o tom, co dělá nebo nedělá. Důležité je, aby popisovala své pocity a vnitřní nedostatky. Nedostatky přitom není myšleno nic hanlivého, ale to, co si žena myslí, že jí schází ke spokojenosti a k tomu, aby byla psychicky celistvá. Ona si totiž v nějaké míře svoje potřeby neumí nasytit sama. A to je v pořádku, je to přirozené. Nejde o to, aby byla dokonalá a zcela samostatná, ale o to, aby na manžela neútočila, nic mu nevyčítala a nemluvila pořád jen o botách. Jde o to, aby mu vysvětlila, že hádky mezi nimi vznikají proto, že citově strádá, a jak se v takové situaci cítí.
Pro lepší představu o tom, o čem je řeč, vám doporučuji přečíst si články pod odkazem Hádky, nefunkční komunikace a krize ve vztahu.
Nejste si ani po přečtení článku jistí, jak se k hádkám ve vašem vztahu postavit? Nevěšte hlavu a obraťte se na mě, rád vám pomohu. Vyberte si z konzultací, které nabízím, tu, jež vám bude nejlépe vyhovovat.
Autor článku: Karel Chába, partnerský poradce www.partnerske-vztahy.eu
Nový komentář