Dříve či později se každá dvojice samostatného bydlení dočká a v eufórii nad nabytým soukromím provozují milostné hrátky intenzivně, radostně a objevují dosud nepoznané.
Toto obdivuhodné nasazení má povětšinou hmatatelný důsledek v podobě malého svištíka, který jim svým příchodem na svět poněkud zkalí ono intenzivní prožívání tělesných radovánek.
Jak už to bývá, nejmenší a nejmladší člen rodiny má největší a nejnáročnější požadavky a svých práv se domáhá nekompromisně a s vervou. A začne tím, že si maminku zablokuje pro sebe, vyžaduje spaní v jedné posteli a tatínek je odsunut z dohledu a především z dosahu.
Není proto divu, že se rodiče a bývalí milenci těší na okamžik, kdy jejich malý a milovaný uzurpátor uzná za vhodné uvelebit se ve své vlastní postýlce a nejlépe rovnou ve svém vlastním pokoji. Pokud bydlíte v panelovém domě s papírovými stěnami, je vám svištíkovo osamostatnění celkem na houby.
Soukromí, které jste jeho odsunem z manželské postele dosáhli, je křehké a brzy poznáte, že každý trochu hlasitější vzdech se donese až k lehkému spaní malého nepřítele, který se okamžitě začne hlásit o svá práva.
A tak se mohou manželské kratochvíle změnit v předčítání pohádky o Červené karkulce, hraní na „vařila myšička kašičku“, vyváření čajíčku, anebo držení čestné stráže u nočníku, na kterém klimbá váš uondaný kazisvět, který se rozhodl, že jen tak znovu neusne.
S postupujícím věkem se spánek dítěte stává hlubokým a tvrdším a vy ke své radosti zjistíte, že vzdychání, sténání, ba dokonce tlumené výkřiky vám projdou bez toho, aniž by se „to velké ucho“ ve vedlejším pokoji aktivovalo k nějaké činnosti. Pokud v tomto období propadnete radosti z pocitu znovunabyté svobody, čeká vás velmi brzy studená sprcha.
Tím ledovým chrstancem se stane okamžik, kdy vaše dítko poprvé dosáhne na kliku. Každý mrňous, který pokročí k tomuto obrovskému objevu se baví neustálým otevíráním a zavíráním dveří. Činí tak vesele a neskrývá nadšení ze své nové schopnosti. Rodiče ovšem blahem nehýkají. Přimontují bezpečnostní zámek k hlavním dveřím, na který dítko dosáhne až po dovršení plnoletosti, a tím si zajistí klid v duši a usínají beze strachu, že by se malý průzkumník nepozorovaně vytratil do víru velkoměsta.
Ovšem toto není jediné nebezpečí, které hrozí. Po krátkém období opětně nabytých nevázaných sexuálních radovánek vám brzy dojde, že doba, kdy se dítě dožadovalo uprostřed noci vaší pozornosti a hulákalo z postýlky tak dlouho, než jste k němu přišli, byla vlastně sladkou selankou. Úder ze strany vašeho drobátka přijde nečekaně a způsobí vám šok, ze kterého se budete dlouho vzpamatovávat.
Dítě je totiž ve věku, kdy již nekřičí a neřve jako na lesy, ale jde se hezky potichounku podívat, co zajímavého se v noci v bytě děje. S klikou už je kamarád, a tak nic nestojí v cestě jeho průzkumnické činnosti.
A tak se vaše vášnivé a žhavé objetí může v mžiku proměnit v ochladnutí, ba přímo zmrznutí ve chvíli, kdy otočíte hlavu a zjistíte, že pět centimetrů od vás jsou dvě velká kukadla, která se zájmem sledují to postelové zápolení. Pokud jste mrňouse vyrušili z nějakého pěkného snu, můžete si vyslechnout i naštvané konstatování: „Co se tady hemžíte!??“ Komická situace nastane ve chvíli, kdy má dítko hravou náladu a rozhodne se zapojit do těch veselých radovánek, schová se za futra, šibalsky vykukuje a radostně výská:“ Maminko, kuk!“ A opět schová svou roztomilou hlavinku, aby jí po chvilce opět vystrčilo a zapojilo do hry i tatínka: „Tatínku, kuk!“ Dozajista si dovedete představit prekérnost celé situace a zoufalství rodičů, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení za intenzivního kukání a spikleneckého pomrkávání směrem ke dveřím.
Příjemná není ani vědecká analýza, při které vám tříletý capart sděluje: „Maminko, mňoukáš jako kočka. Proč?“ „Tatínku, proč ležíš mamince na břiše? Proč?“ Jistě uznáte, že na takováto dětská „proč“ není zrovna příhodná doba, malého zvědavce uložíte do postýlky a tajně doufáte, že do rána vše zapomene, případně bude mít za to, že se mu celá tato příhoda zdála.
Nedělejte si marné iluze. Dítě zapomene leccos – uklidit si hračky, sníst mrkev, usnout po obědě a jiné kratochvíle, ovšem to, co by zapomenout mělo, dozajista uchová v paměti a vytasí se s tím na nejnevhodnějším místě. V autobuse, v čekárně u lékaře, na návštěvě u tchýně…. Na všech těchto místech je ten malý zrádce schopen položit s andělsky nevinnou tvářičkou: „Maminko, pamatuješ, jak ti tatínek dával pusinky na prsíčka? Proč to dělal?“
A vy sedíte před svým tříletým drobečkem, kterého byste v tu chvíli nejraději uškrtila a snažíte se ho zajíkavým hlasem přemluvit, že si o tom popovídáte až doma. A váš malý umíněnec trvá na odpovědi a pořád dokola opakuje: „ Proč? Proč ti tam dával pusinky? Proč? Proč ti ležel na břiše? Proč?“
A vy si nostalgicky vzpomenete na kradené chvilky, když rodiče odjeli na chatu, na březový hájek, kde jste se oddávali milostnému spojení a nebyl nikdo, kdo by se vás ptal: „Proč? Proč? Proč?“
A zamáčknete slzu nad ztrátou nenávratného, přivinete svůj plod lásky na své srdce a řeknete mu: „Protože se máme s tatínkem moc rádi, tak se takhle mazlíme, víš?“
A váš drobeček se na vás zjihle podívá, pokývá hlavičkou, že všemu rozumí a pak bezelstně pronese: „Tak to já ti taky budu dávat pusinky na prsíčka, jo?“
Nový komentář
Komentáře
A teď si představte 2 + 1, rodiče s jedním dítětem - všichni ve společné ložnici
Susina:Jak se dítě dostane do bříška. Když byl syn malý, sedával mi občas na břiše a já ho houpala. Potom jsem mu jednou řekla /byly mu asi 4/, že už to nejde, protože mám v bříšku miminko a tomu by to vadilo. Nutně následovala otázka, jak se tam dostalo. Jaksi jsme s manželem nepřipraveně ztuhli. Náš syn se zamyslel a pravil. "Už vím, tys ho slupla". A bylo to vyřešeno.
Merylko taky si me pobavila a mas naprostou pravdu.
U nas jeden cas malej se vzdycky budil, kdyz jsme byli v tom nejlepsim. A pred tydnem jsme takhle rano s manzelem lezeli v posteli, kterou mame nastesti jako palandu a slysime, jak si to nahoru supajdi mala a manzel na ni, jdi si hrat do pokojicku a poc, protoze me neni dobre. A dcera a at jde dolu maminka a manzel maminka nemuze musi me lecit. V tu ranu jsem nemohla i ja.
Jo, je to přesně tak.... moc jsem se při čtení článku pobavila, a musím potvrdit, že to opravdu v životě tak chodí. Nejdřív jsou to rodiče, pak zase naše děti....
Navíc mě nedávno pobavila otázka naší "náctileté" dcery: "A proč si na na noc zavíráte ty dveře?"
Nathalie: neboj, víš, kolik se při takovém plánování a vymýšlení strategie, jak to udělat, aby mrňous usnul, nebo se někam odsunul, užije legrace?? ani nejde o to, že musíme trošku plánovat, ale spíš to, že k náročné práci máme ještě broučka, vede k tomu, že než všechno doma udělám, hodím pinďu spinkat, tak jsem docela vyplivnutá a semtam mám sílu zalízt do postýlky sama a hlavně se vyspat.. to už prostě k věci patří a rozhodně bych neměnila..
Meryl - moc hezky napsané
Ještě poznámečka. Bobánek odjel na školu v přírodě a já do dvou dnů dostala menzes, takže z týdenního užívání si je prd.
Náš tehdy 5 letý syn práskl dveřmi a otráveně prohlásil Ježišimajrá. Teď objevuje svoje ztopoření a má z toho legraci. po ránu při oblékání na mě "mává" a říká hele mami to táta neumí. No co, vyvracet mu to zatím nebudu.
Já mám obrácený problém. S přítelem bydlíme "zatím" u mých rodičů....tak si to představte: Vášnivý večer, pár objetí, políbení a v tom nám zavrže postel a je po všem......vím, že rodiče musí vědět, že se spolu nemodlíme, ale......... takže se těšíme na dovolenou a na Vánoce ke kterým si dáme nový baráček.
Merylko, úúúúžasný
Šašek spí naštěstí HODNĚ tvrdě
Taky mi při milování funěl pes na nohy, dcera se tázala-co to tam děláte, kočka si lehla 10 cm od nás a lezly ji oči z důlků
Rodiče nedávno poslali kamaráda (23 let) do internetové kavárny, že chtějí chvilku pro sebe..a žádali tři hodiny free time
náš Ríša se poněkud odmalička vymykal, odmítl spávat s náma v posteli a trval na své posteli a spal tak tvrdě, že co se dělo na posteli o pár metrů dál, ho nikdy nevzbudilo. Teď ale povyrostl a začaly lekce sexuální výchovy. Nedávno vešel do koupelny zrovna v momentě, kdy jsem vylézala z vany, chvíli si mě divně prohlížel a povídá: "Mami, kde máš zvondu?" (rozuměj penis). "No nemám." "Opravdu ne? Podívej se pořádně!!" to už jsem dusila smích. "No fakt, Ríšo, holky zvondu nemají, jen kluci.." "Ale holky ve školce ho mají!! "No nemají, vždyť když čůrají, tak na záchodě sedí, a nestojí, jako vy kluci.." "Hm,hm, ale táta zvondu má, a velkýho!""" tak to už jsem nevydržela a děsně se rozchechtala, až manžel přišel do koupelny, co tam děláme... už máme za sebou lekce, jak miminko leze mamince z bříška ven, tak se těšíme, až se Ríša zeptá, jak se to miminko dostane mamince do bříška...
týno, super!!
Taky mám dobrou příhodu, když bylo malému něco kolem dvou let, tak jsme jednou v noci nezamkli dveře do ložnice a vesele si dopřávali
a on tam tichounce vešel, vylezl nezpozorován na postel, opřel se o manželova záda a řekl: TATÍNKU, JEŠTĚ HOUPAT
no a bylo po všem
Tuhle situaci moc dobře znám a to nemáme doma kliky,ale zašupovačky.A otevřeli se zrovna v nevhodnou chvíli
A pak následoval výbuch smíchu (dítěte samozřejmě),útěk do svého pokoje,potutelné řehtání se a pak "co to taťka na tobě dělal a proč to tak dělal?".Myslím,že v tu chvíli by mi bylo horko i na severním polu
Merylko, jako obvykle máš hlubokou pravdu. Hrošík proslul v rodině výrokem "přestaňte řádit", ve školce mě jednou na přivítanou líbal do výstřihu (protože táta to tak taky dělá, že?) a vloni jsme konstatovali, že je to divný, ale od té doby, co s námi chodí
na houby, tak i nějaký přinesem.
Merylko, i mí 3
dokáží být kazimrdi
Tak tak
první část života nám znepříjemňují rodiče
,druhou část naše děti
.
Meryl, a co takhle večer namočit dudlíka do rumu???