Foto: Shutterstock
Co je grayromantismus
Grayromantismus je označení pro romantickou orientaci, která spadá pod širší spektrum aromantismu. Aromantičtí lidé necítí romantickou přitažlivost vůbec, zatímco grayromantici ji zažívají jen výjimečně nebo za velmi specifických okolností. Nejde přitom o sexuální orientaci, grayromantický člověk může být heterosexuální, homosexuální, bisexuální, asexuální nebo cokoliv jiného.
Pro grayromantické osoby může být romantická přitažlivost matoucí. Někdy se objeví v nečekaný okamžik, jindy vůbec. Nemají však zpravidla potřebu navazovat romantické vztahy v tradičním smyslu, nevidí v tom nutnost nebo smysl. A přesto mohou mít velmi blízké a naplňující vztahy, jen jsou založené na jiných než romantických základech, například hlubokém přátelství nebo vzájemné důvěře.
Jak poznat, že jste grayromantik
Každý člověk je jiný a grayromantismus může vypadat různě. Přesto existují určité znaky, které mohou napovědět:
- Nezajímá vás romantika v médiích. Romantické filmy, knihy či reality show o seznamování vás nechávají chladnými. Nechápete, proč je pro ostatní láska tak zásadní.
- Romantickou přitažlivost zažíváte jen výjimečně. Může se stát, že vás někdo romanticky přitahuje, ale stává se to málokdy a často jen za velmi specifických okolností.
- Nemáte touhu být ve vztahu. I když občas někoho zamilovaně obdivujete, neznamená to, že byste s ním chtěli být ve vztahu.
- Máte rádi blízkost, ale ne romantiku. Můžete milovat doteky, důvěrnost, hluboké rozhovory, ale bez potřeby romantického kontextu.
- Nepřipadáte si neúplní bez partnera. Nemáte pocit, že by vám něco chybělo jen proto, že nejste ve vztahu. Nepotřebujete druhého člověka k tomu, abyste se cítili naplnění.
- Přátelství je pro vás víc než „něco víc“. Nehledáte v každém vztahu potenciální lásku. Přátelství vám stačí, a často je považujete za důležitější než romantiku.
Greyromantismus není „fáze“ nebo důsledek špatné zkušenosti. Je to přirozený způsob prožívání romantických emocí, nebo jejich nedostatku.
Jak se grayromantismus liší od jiných orientací
Je důležité pochopit rozdíl mezi romantickou a sexuální orientací. Zatímco romantická orientace říká, k jakému pohlaví (nebo žádnému) cítíme romantickou přitažlivost, ta sexuální popisuje, k jakému pohlaví (nebo žádnému) nás přitahuje fyzicky.
Například:
- Někdo může být grayromantik a zároveň heterosexuální, tedy sexuálně přitahovaný k opačnému pohlaví, ale romanticky jen velmi zřídka.
- Jiný může být grayromantik a asexuální, necítí potřebu sexu ani romantiky.
Na spektru aromantismu se vedle greyromantiků nachází i další identity:
- Demiromantici – cítí romantickou přitažlivost až po hlubokém citovém spojení.
- Cupioromantici – chtějí romantický vztah, i když romantickou přitažlivost necítí.
- Lithromantici – romantickou přitažlivost cítí, ale nechtějí, aby byla opětována.
- Aroflux – jejich úroveň romantické přitažlivosti se v čase mění.
Může greyromantik milovat nebo být ve vztahu?
Ano, grayromantický člověk může milovat, ale ne nutně romanticky. Láska má různé podoby: přátelskou, rodinnou, platonickou... a všechny jsou stejně hodnotné jako ta romantická. Grayromantici mohou být ve vztazích, pokud o ně stojí. Někteří se rozhodnou pro vztahy na základě přátelství, sdíleného života, nebo jiných forem blízkosti. Nejde o to, že by greyromantici neuměli milovat, jen jejich vnímání lásky může být jiné než to, které je běžně prezentováno v médiích a společnosti. Důležité je nastavení vzájemných očekávání a dobrá komunikace. Pokud grayromantik vstupuje do vztahu, je férové dát partnerovi vědět, jaké má potřeby a co od vztahu očekává, nebo neočekává.
Jak podpořit grayromantickou osobu ve svém okolí?
Pokud vám někdo blízký svěří, že je grayromantik, buďte vděční za důvěru. Možná jste o této orientaci nikdy neslyšeli, ale to nevadí, všichni se učíme. Tady je několik jednoduchých, ale účinných rad:
- Přijměte, co vám říká. Nepopírejte jeho pocity, neříkejte, že „to přejde“. Každý člověk zná sám sebe nejlépe.
- Zajímejte se, ale s respektem. Pokud se chcete dozvědět víc, ptejte se citlivě – a jen na to, co je druhý ochoten sdílet.
- Nepředpokládejte, že je osamělý. Grayromantik nemusí mít partnera, ale to neznamená, že mu něco chybí.
- Nedělejte si legraci. Vtipy o tom, že je „divný“ mohou zraňovat, i když to myslíte dobře.
- Zaměřujte se na jiné než romantická témata. Ne všichni chtějí řešit vztahy nebo seznamování. Mluvte o koníčcích, cestování, knihách, čemkoliv, co daného člověka baví.
"Nálepka" grayromantika
Někomu může dát název pro své pocity úlevu, najednou ví, že není sám, že existují i další lidé s podobným prožíváním. Jiní naopak nemají potřebu se nějak definovat. Ať už to máte jakkoliv, je to naprosto v pořádku. Nosit nálepku grayromantik není povinnost, ale možnost. Možnost porozumět sám sobě, najít komunitu, a třeba i pomoci ostatním, kteří se cítí podobně.
Grayromantismus je zcela legitimní forma prožívání světa. Lidé, kteří jej zažívají, nejsou méně schopní milovat, nejsou „neopravitelní“ ani divní. Jen potřebují, aby společnost přestala předpokládat, že romantický vztah je cílem každého lidského života. Místo toho je čas začít vnímat různorodost lidských vztahů a najít krásu i v těch, které nejsou romantické.
Zdroje: Womans Health, Choosing therapy, Glam
Nový komentář
Komentáře
Romantický jedinec: "Ach, jaký krásný den, vůkol nádherná příroda, květy polního i lučního kvítí, lehký vánek věje, krůpěje rosy se chvějí ve slunečním svitu, vzduch voní láskou a touhou, a my jsme zde spolu, sdílíme tu krásu a naše srdce bijí ve společném rytmu. Naše ruce se dotýkají, a vlasy vlají, pohleď má lásko, oblak ve tvaru srdce - samo nebe vidí naši vroucí lásku a dává nám znamení!"
Grayromantik: myslí si "Cože, jaký srdce kde zase? Rosa, kytky, oblaka? Eeeh, jo, no, je to tady hezký a pěkně svítí sluníčko, no. Jéžišmarjá, co mám jako říct?" Nahlas řekne "Ano, lásko, máš naprostou pravdu, dnes je krásný den." A tiše doufá, že to bude stačit.
Romantismus, romantický, odvozeno od slova romantique=neskutečný. Široké umělecké hnutí především první poloviny 19. století, které vzniklo jako umělecký protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovala Velká francouzská revoluce. Své jméno dostalo od románu, tehdy moderního slovesného útvaru, v němž obraznost a citovost převládala nad rozumovostí. Razantně odmítl většinu zásad klasicismu a osvícenství. Romantičtí básníci - Mácha, Puškin - ti měli do citovosti hodně daleko. Žili představami.