Nebyla jsem si zcela jistá, zda tento film chci vidět.
"Premiéra filmu šla do kin právě včera, kdy se vzpomínalo na 17. listopad, a jsem tuze zvědav, jak na ni zabere zdejší nevyzpytatelné publikum. A moc mě zajímá, jak uspěje u nesoudné mládeže, které stačily jako falešná zpráva o 60. letech estrádní Pelíšky, či o pozdější normalizaci kýč Kolja nebo povrchně nevtipné Pupendo."
A když někdo říká, že tyto mé oblíbené filmy něco hravě předčí, nenechám si ujít shlédnutí důkazů.
Už při titulkách běží na plátně rudé plakáty se socialistickými motivy a portréty Lenina.
Ihned po nich jste zataženi do děje, totiž do ovzduší komunismu. Ten k vám pronikne každým pórem vašeho těla.
Revoluce v tehdejším NDR vypadá v tomto filmu, tedy alespoň atmosférou, velmi podobně jako ta naše, a tak jsem často měla husí kůži.
Chvílemi jsem cítila ty samé pocity, které jsem tak silně prožívala v roce 1989 na Václavském náměstí.
Co je tedy zápletkou filmu?
- udržování Alexovy matky v představě, že komunistická éra stále trvá a k žádné revoluci nedošlo.
Pro hlavní postavu fimu, tedy jejího syna Alexe, tím začíná velmi náročné období. Vytváření iluzí komunismu v právě propukajícím kapitalismu, je vysloveně dřina. A tak si při jeho snaze uvědomíme, co vše je vlastně jinak než dříve.
Matka například požaduje oblíbené kyselé okurky. Ale sežeňte je, když se obchody právě zaplnily zahraničním zbožím...
Když jsem promýšlela, jak vám přiblížit zde popsané chování syna k matce, napadla mě jediná, vše říkající věta. "Z lásky stvořil pro mámu nový svět". Zda to bylo zcela správné, to je zde otázka pro diváka.
Shánění okurek se starou vinětou však zdaleka nebylo jedinou překážkou. Matka se ráda dívá na televizi a po vyslovení tohoto přání musí Alex povolat na pomoc kamaráda. Zde nastupuje na scénu velmi vtipná postava, človíček plný energie, který mi trochu připomněl pana Čtvrtníčka. Je podobně smělý, a tak se dere na svět nová televizní stanice...
Na tomto filmu je jaksi nové či zajímavé, že nám autoři představují ženu s komunistickými ideami, která je ale z každého jiného pohledu úhlu téměř dokonalá. Tedy právě až na její stranický postoj. Pro mne tak bylo těžké přijmout její pozitivní roli.
Vedlejší linií tohoto snímku je také odchod jejího manžela.
Ten totiž zmizel "podle" na západ a dětem ani své manželce se neozval. Děti žijí v přesvědčení, že je vymazal ze svého života. Ale je to doopravdy tak?
Ohledně této rodinné situace mne zaujala scéna, kdy jeho děti sedí v koupelně na vaně. Bratr utěšuje rozrušenou sestru a vchází její manžel. Je ticho.
I kdyby mluvili a předlouze vysvětlovali, nemůže další osoba proniknout do jejich pocitů sourozenecké vzájemnosti, která se vyvíjela od dětství. Cítíme to známé rodinné pouto, které není ničím nahraditelné.
Nesouhlasím s panem Rejžkem.
Kvůli upoutání na tento film vymyslet a použít slovní spojení "povrchně nevtipné Pupendo" je dle mého názoru příliš. A to nejsem nestoudná a mládež už vůbec ne.
Nemám na posudky tohoto typu potřebnou odbornost, ale mou drzost se pokusím objasnit.
Film je jistě hodnotný z mnoha hledisek. Doslova nás přenese do rudě zbarveného období, abychom se mohli několikrát pousmát nad polozdařilými vtípky. Vidíme, jak doopravdy to bylo s Berlínskou zdí, a znovu oslavujeme její pád.
Po závěrečných titulcích si ale jen oddechneme, že je ta doba pryč, a poté rádi a rychle odcházíme.
Z technického hlediska jsem si ani já nemohla nevšimnout velmi zvláštní kamery, která pomalu zaostřovala. Nevím, jestli to snad není nějaká módní novinka, ale mě to velmi rušilo. A ne tak docela vtipné bylo, že se na plátně objevoval zavěšený mikrofon.
Přibližně po polovině filmu se děj jakoby zastaví a nám nezbývá, než sledovat znovu a znovu peripetie hlavního hrdiny. Až když vidíme spoustu reklam na Coca-Colu, reklamu na letící vzducholodi, kola filmu se pomalu dotočí ke zdárnému konci.
Na druhou stranu máme laťku hodně vysoko, a tak svůj čas nepromarníte, když si necháte tímto filmem připomenout, jak to vlastně tenkrát bylo.
Budete zase na chvíli rádi, že jste to - Good Bye, Lenin - řekli už dávno.
Good Bye, Lenin! (SRN 2003, 118 min)
scénář: Berndt Lichtenberg
střih: Peter R. Adam
hudba: Yann Tiersen
kamera: Martin Kukula
režie: Wolfgang Becker
hrají: Daniel Bruehl, Katrin Sass, Chulpan Khamatova
Ocenění - hlavní cena Festivalu evropských umění v Mladé Boleslavi
- představitelé německé kinematografie vybrali tento film jako svého
zástupce do boje o amerického Oskara
Odkaz na recenzi - http://dokina.tiscali.cz/article.asp?id=1393
Odkaz na rozhovor se scénaristou Berndtem Lichtenbergem - http://www.novinky.cz/01/58/80.html
Odkaz na stránky filmu - http://www.goodbyelenin.cz/
Zajímavosti o filmu, rozhovor s režisérem a herci - http://www.memopage.cz/view.php?clanek=336
Nový komentář
Komentáře
Andula: Vydej se určitě, stojí to za to. Vůbec jsem se nenudila.
Ťapina: díky, tenhle týden trochu hektím v práci a v jednání s úřadama, příští se vydám, nebo možná ještě o víkendu
Andula: Tak jsem to zvládla za dnešek. Doporučuju
Ťapina: já se chystám příští týden na něj do kina
Tak na tenhle film se určitě podívám.
medved: ja taky rada ctu Spacilce a verim ji, Premiere taky, ale nekdy me drasa jejich "humor"
ráda bych ho taky viděla a vůbec mi to nepřijde jako námět na lacinou komedii,ale tak trochu jako smutny zrovna jako pelisky
ja se na film chystam, ale rejzkovo nazor na nej me uprimne receno nezajima...jindrisky lehce...nejvic ja dam na Mirku Spacilovou...taky pochvali asi tak kazdy stopadesaty film, ale kdyz uz chvali, tak to stoji za to
jinak ctu premiere a s nazory tamnich recenzentu se povetsinou ztotoznuji
ishi: ale celkem chápu, co chceš říci, ale vážně nevím, nesleduju to tolik, jestli kritice všechno kritizují. A zase, kdo píše jen jeodvaté sliny, nikoli kritiku v pravém významu toho slova, to mě nezajímá.
A skuteční kritice opdle mě psát, hrát, toči podle mého nemusí.
Lucy, film to muze byt skvely, proc ne? Tak trochu si ale myslim, ze se tu srovnavaji hrusky s jablky. Z nemeckych filmu se mi libilo "Run, Lola, run" a pak mam doma "Princezna a valecnik", to jsem jeste nemela cas shlednout. Vis o tom filmu neco vic?
Ja videla na tento film ukazky a byly super
Jeste, ze vetsinu naroda (soude dle zebricku navstevnosti) tahle povrchni dila berou, jinak by prisel nejeden rejza na buben
.
Mili, ted nam jeste nekde vyjed kritiky na nize zminovana dila pana Rejzka
.
Křečkomyš: já nejsem dost stará na to, abych zažila šedesátky, takže nemůžu komentovat Pelíšky. Ale osmdesátky jsem zažila naplno a to, jak je prezentuje Pupendo, je přeslazené, podbízivé a absolutně povrchní. Člověk by si po zhlédnutí řekl, že to byla doba bohémských umělců, alternativní hudby a idylických večerů na řece, a ne doba šedivých tesilových úředníčků, diskotékové hudby Františka Janečka a drsné cenzury. Takže nejsi jediná výjimka, já jsem to tu psala už dřív, že se mi Pupendo nelíbí. Taky jsem asi na ukamenování.
Křečkomyš: Tak Pupendo mě taky nezaujalo.... A to o tom každej básnil...
Na Lenina bych šla. Ale jsem asi jediná výjimka, které se nelíbily ani Pelíšky, ani Pupendo. Naprosto souhlasím s tím, že se jedná o podbízení se divákům a snahu sdělit "jak to tehdy skutečně bylo". Upřímně řečeno, český film jde dost do hajzlu. A teď mě třeba zabijte.
Jupíí: Taky se na ten film chystám, úkázky v Kinoboxu mne zaujaly.
hm ten film jsem videla v nemcine.o)) jeste pred premierou zde.o)) Moc se mi líbil - bylo to téma úplně jinak zpracované než známe z Pelišku, Pupenda či Baječných let.
Jitka: moje dcera je v USA a zrovna minuly tyden se jit tam nekdo ptal, kde zije. A hroozne koukali, ze mame v Evrope elekrinu a televize
^Takze se ani nedivim, ze tomu nikdo neveril, co jsi rikala. Proste se uci neco jineho, nez je.
Já bych to docela zkoukla - zase je to trošku něco jinýho, než ty typický americký filmy
a u tohodle filmu to nutí člověka trošku zapřemejšlet nad tou dobou a tak