Pijeme ho v džusech a čajích, jíme sušené, přidáváme do smoothie a prosazuje se také v kosmetice. Červené, podlouhlé plody kustovnice nazývané goji (godži) bývají označovány jako super potravina nebo také elixír mládí. Přestože někteří prodejci jejich léčivé a povzbuzující účinky nadsazují, je pravdou, že tyto bobule mají své nezastupitelné místo v čínské medicíně dlouhá staletí. Nejen pro zajištění dlouhověkosti a vitality (včetně té sexuální), ale také pro blahodárný vliv na játra a ledviny, nebo na zrak. To ale není zdaleka vše. Plody kustovnice také působí protizánětlivě, snižují krevní cukr a tlak, podporují krevní oběh, funkci cév a zlepšují imunitní systém.

Název kustovnice vzešel z ruského slova „kust“, což v překladu znamená keř nebo také křoví.

Goji je plné cenný látek


Plody kustovnice jsou bohaté na polysacharidy, karotenoidy, flavonoidy, aminokyseliny, minerální látky (hlavně železo, zinek, mangan, měď a chrom) vitaminy (hlavně C, B1, B2 a E) a další cenné látky. Co ale na rozdíl od jiných lilkovitých rostlin v nebezpečném množství neobsahují, to jsou škodlivé alkaloidy a glykosidy. Takže plody můžete konzumovat bez obav – čerstvé i sušené.

Kustovnice u nás zdomácněla

Přestože na potravinových doplňcích nebo sušených plodech goji stojí, že jde o plody kustovnice čínské (Lycium chinense), většinou tomu tak není. Často pochází spíše z její sestry – kustovnice cizí (Lycium barbarum). Ta, ač původem z Asie, už dávno zdomácněla i u nás. Můžeme ji najít nejen na zahradách nebo v živých plotech, ale od 19. století také ve volné přírodě. Daří se jí na slunečných svazích, náspech, rumištích, hrázích nebo podél zdí, a to i ve městech. Není totiž vůbec náročná na závlahu ani půdu. Nejvíce jí svědčí lehká, písčitojílovitá zemina.

Mezi kustovnicí čínskou a cizí jsou jen malé rozdíly. Například ten, že kustovnice čínská má řapíkaté, vejčité lístky, zatímco listy kustovnice cizí jsou kopinaté a téměř bez řapíků.

Pěstování je snadné


Přestože nejhojněji roste hlavně v teplejších oblastech, například na jihu Moravy, zvládne i drsnější podnebí. Třeba i se zimními teplotami kolem 25 stupňů Celsia pod bodem mrazu. Dobře snáší také řez, takže můžete bujně rostoucí keř i tvarovat. Pokud se ale chcete těšit nejen z jejích drobných nafialovělých kvítků, ale také z plodů, porozhlédněte se po ranější odrůdě. Některé totiž plodí až pozdě na podzim, takže úroda vlivem nepříznivého počasí už nestihne být tak velká.

Proč si goji raději vypěstovat, než koupit v obchodě? Mimo jiné i pro jistotu, že konzumujete ovoce bez pesticidů, jak tomu bohužel u řady dovážených plodů podle zjištění potravinářské inspekce bývá.

Čtěte také:

Reklama