Mila redakce zeny-in,
patrim k letitym ctenarkam vaseho magazinu, sleduju ho vlastne uz od "plenek", tedy od zalozeni, jen s takovou mensi prestavkou... Znovu me k nemu pritahlo "zjeveni" ;) Misy Kudlackove a jeji clanky, od te doby ho ctu zase pravidelne, vlastne kazdy den. Doted jsem se jeste nikdy nedokopala ke sve vlastni "trosce do mlyna", i kdyz nutkani uz jsem mela kolikrat ;)... Ale dnesni tema me hodne oslovilo, protoze jsem zrovna nedavno jednu spriznenou dusicku (znovu)objevila. Chtela bych ji timto tak trochu vzdat hold a podekovat za to, ze mi svou pozitivni energii pomaha preklenout zrovna ted takove neprilis lehke - emocionalne - obdobi...
Chtela bych jeste na uvod poznamenat, ze spriznenych dusi mam zaplatpanbu celou radu - pocinaje od mych dvou uzasnych ratolesti, mych rodicu (pozlatit!) a dvou skvelych sester, pres bezva kamaradky z ruznych zivotnich obdobi az po par lidi z meho noveho "domova", tady Nemecku, diky kterym se tu citim opravdu "doma"...
Tahle spriznena duse, o ktere chci psat, je ale zvlastni prave tim, ze jsme na dlouhou dobu ztratili kontakt, a teprve nedavno se znovu "nasli". Jedna se o meho byvaleho kolegu - nekdy z konce 90.let minuleho stoleti - teeeda, to zni jak z ucebnice dejepisu... :). Nastoupili jsme tehdy do stejneho zamestnani ve stejnou dobu. Jako "novacci" jsme si tak nejak automaticky zacali povidat a ja mela uz tehdy u nej takovy ten ojedinely pocit, jako bychom se znali uz leta a jako bychom si rozumeli i beze slov.
Pak jsem se ale odstehovala - nejdriv pracovne a pak za svym letitym pritelem a pozdejsim manzelem - do ciziny, kazdy z nas zalozil rodinu a nejak jsme si sesli z oci a bohuzel i z mysli...
Teprve loni na podzim jsem si na nej pri nejake prilezitosti z niceho nic najednou vzpomnela, pri povidani s kamaradkou. A svete div se - za nekolik dni me dotycny oslovil pres jeden nejmenovany internetovy komunikacni web!! Mela jsem velkou radost a soucasne pocit, jako bychom se naposledy videli vcera. Zacali jsme si psat - nejdriv jsme si samozrejme museli poreferovat, co jsme cela ta leta delali, pochlubit se detickami atd. :) a pak jsme navazali na takovou tu prijemnou kamaradskou komunikaci, kterou jsme vedli pred lety, a pro me je ted kazda zpravicka od nej takove pohlazeni po dusi... Vim, ze kdyz mi bude smutno, ze se pokusi me necim rozveselit, a kdyz budu mit z neceho radost, tak se bude radovat se mnou. A obracene to plati samozrejme taky :).
Takze - vivat vsem spriznenym dusickam!! A preju kazdemu, komu se "jeho" sprizenena duse treba na chvili vytratila ze zivota, aby ji taky zase nasel... Tak jako ja.
Gira
Text nebyl redakcí upraven.
A pak že přátelství mezi mužem a ženou neexistuje!
Téma na dnešek: Moje spřízněná duše
Může to být kdokoliv. Sestra, matka, spolužačka, kamarádka, kterou jste náhodně potkala v kavárně, nebo i váš přítel. Napište nám o své spřízněné duši. O tom, jaký spolu máte vztah, jak jste ji potkala, jak dlouho se znáte. Pošlete své spřízněné duši vzkaz prostřednictvím Ženy-in.
Své příspěvky na téma spřízněná duše posílejte na adresu
Vaše příspěvky budeme v průběhu dnešního dne zveřejňovat. Z došlých e-mailů také vybereme jeden, jehož pisatelku odměníme balíčkem s vlasovou kosmetikou
Nový komentář