Moji rodiče jsou (na svou dobu) průměrně velcí, oba mají nádherné zuby, zvláště matka by ještě v sedmdesáti mohla hrát v reklamě na bělicí zubní pastu. Oba jsou spíše podsadití a vzpomínám si, že v mém věku byla matka již důstojná paní středního věku, která cupitala drobnými krůčky olodičkovaných nohou a popoběhnout za tramvají pro ni bylo společensky nepřijatelné.
Trochu mimozemšťan
A teď já. Na maminku shlížím z vrchu, protože jsem o dobrých 10 centimetrů větší než ona. S tátou si koukáme přímo do očí. Zuby jsem jim celý život záviděla. Mám je křivé a flekaté z tetracyklinu, kterým mě ve čtyřech letech cpala doktorka kvůli zápalu plic. V létě lezu po stromech na třešně, běhám obden za tramvají, lodičky jsem v životě neměla, a když mě kdysi naši nutili, abych si koupila hezký kostýmek, prchala jsem před nimi jako před rojem včel. Dodnes jsem pro ně nepochopitelné stvoření s jinými vlastnostmi a prapodivným chováním. Netaktní, moc temperamentní, konfliktní… prostě nic moc.
Mám jiné vlasy, tvar očí, nos i pusu. Jako dítě jsem prožila několikadenní krátké období, kdy jsem byla skálopevně přesvědčena, že mě adoptovali a bojí se mi to říct.
Teta z jiné planety
A pak jsem uviděla fotku své pratety z matčiny strany, když jí bylo šestnáct. Byla jsem to já!!! Aspoň co se týče obličeje, vlasů, nosu, očí. Postavou byla sice malá (ony na konci 19. století ani jiné ženy nebyly), ale jinak ta podoba! Já jsem ji sice znala, ale až jako skoro devadesátiletou stařenku, takže podoba mi jaksi vypadla. Trápí mě ale jedna věc. Teta na stará kolena vážila metrák!!!
Simona Škodáková
Posílejte mi dnes příběhy a fotky o své příbuzenské podobnosti. Máte bratra, který vám z oka vypadl? Dědečka? Bojíte se, že jednou vaše děti budou po vašich rodičích? To všechno mě zajímá! Vaše strachy, radosti i humorné historky, ideálně doložené fotkou, anebo naopak vaše fotky a fotky vašich příbuzných doložené krátkým komentářem, čekám pod heslem „Pribuzenska podoba“ na e-mailu: redakce@zena-in.cz. Nejlepší příspěvek oceníme malým dárkem!
- Můj příspěvek k dnešnímu tématu najdete zde: Jsem po tátovi? Skončím v padesáti na prkně?
- Nevíte, co nám poslat, tipy najdete tady: Komu se podobáme?
F) Svérázný trenér rychlobruslařů Glen Howkins při předváděčce.
Nový komentář
Komentáře
Simona Škodáková — #2 tak to jó!
Hlavně že to bylo dobře stráveno samotnou "mimozemšťankou"
... dokážu si představit i situaci, kdy je to životní zklamání 
RenataP — #1 Zjištění, že jsem jejich byla strašná úleva, protože jsem v těch dnech nejistoty měla hrozný zmatek v hlavě, cítila se vykořeněná. Zklamáním jsem pro ně spíš já. Maminka chtěla drobnou éterickou baletku, táta "matfyzačku". Ani jedno nevyšlo. To jsou ty přehnané rodičovské ambice. Pozor na ně.
a bylo to zjištění, že jsi "jejich" zklamání nebo úleva?