Podívejme se na Klárov v Praze.
Na rohu s Valdštejnskou ulicí je pamětní deska Adolfa Kosárka, nadaného malíře, který zde žil a předčasně, v pouhých 29 letech, zemřel. Jeho díla jsou v Anežském klášteře.
Podívejme se na empírový dům čp. 147.
Skládá se vlastně z domů tří, mezi Starými zámeckými schody, Klárovem a ulicí Na opyši. Mimochodem, opyš je starý keltský název. Znamená postranní cestu k hradu.
Po svatbě jsem v něm několik let žila, a tak jsem se o jeho historii zajímala.
Když vystoupíme 1 a ½ patra, ocitneme se na dvoře se vzrostlým stromem. Můžeme se rozhodnout, zda pokračovat v hlavním domě, nebo vstoupit do dvou postranních, nebo jít nahoru, na krásně položenou a romantickou zahradu.
Na domě je pamětní deska Eduarda Vojana, slavného herce Národního divadla., který zde žil a v roce 1920 zemřel. K jeho rakvi se vypravila celá kulturní Praha.
Oba spisovatelé – Růžena (1868–1920) a F.X. Šalda (1860–1943).
Růžena v té době už vážně nemocná, se zde setkává s F.X. Šaldou, břitkým kritikem, a píše svá vrcholná díla. Umírá v necelých 52 letech.
Její manžel zde zůstává do roku 1933, kdy se vrací do rodného Mníšku.
Své poslední roky zde dožil i V.V. Štech, historik umění, velký milovník a znalec Prahy.|
Žila zde i rodina Heleny Zmatlíkové, kterou jistě znají generace dětí z krásných ilustrací pohádek i leporel.
V místech, kde je dnes vchod do stanice metra, stávala budova, kde vznikaly nádherné kreslené a loutkové filmy, které znáte pod značkou Bratři v triku.
Jestlipak časem bude mít obdobnou historii i některý panelák?
Nový komentář
Komentáře
Jitko, zajímavě popsaná místa u kterých jsem se v Praze nikdy nezastavila. Moje škoda, tak aspoň díky za článek.
dáša:
ano, ale okolí máme hezké, jsem v 11.patře a na Prahu alespoň vidím...kousek vedle bydlí dcera - jsem spokojená. Do města chodím na procházky a vychutnávám si - jako cizinec.
Pěkné,děkuji.
A co se tyce tve otazky, jestli bude mit nejakej panelak takovouhle historii, ti muzu rict, ze nebude
Ale ted mne neco napadlo. Ty bydlis v panelaku, ze?
tak a teď vám řeknu pár věcí, které jsem nechtěla psát oficiálně
1/jedna paní, co pamatovala Svobodovi, mi říkala, že Růžena měla s Šaldou poměr a ve vedlejším pokoji její manžel psal romány
2/ bydlel tam policajt, tehdy SNB, který mi ze šňůry, na té krásné zahradě, ukradl spodní prádlo
3/ jen zajímavá souvislost, jeho otec byl krejčí a jmenoval se Šatoplet
4/ V.V. Štech tam bydlel s ošetřovatelkou a byl už velice nemocný a starý, chodil pravidelně na malou k tomu stromu, uprostřed dvora
5/ v roce 1945, při osvobozování Prahy, byl zasažen 1. tank na Klárově, velitel se pořád sháněl po zrcátku, měl před svatbou a měl starost, jestli není zohavený. Netušil, že je smrtelně zraněný a správcové umřel v náručí, naproti domu má pomníček, ještě s několika jinými.
takže to berte jako doplněk, jako neoficielní verse.
Vloudila se tam malá chybička, mělo být Růžena a F,X. Svobodovi, vloudil se tam Šalda, který má stejné inicialy. Potom ta věta nedává smysl. Šalda je správně až v další větě.