Kdo z nás někdy trpěl klasickými bradavicemi a podstoupil například takzvané „vypalování“ či měl tu čest seznámit se s exkochleační lžičkou, jistě mi dá za pravdu, že toto vcelku banální onemocnění vám dokáže život pěkně okořenit. Obzvláště v případě, že se mu vaše tělo natolik zalíbí, že jej nechce opustit ani přes několikero rozličných typů přesvědčovacích metod.

Nicméně běžné bradavice, jak je zná většina z nás, jsou doslova malou legráckou přírody proti bradavicím genitálním (Condylomata accuminata). Jak je již patrné z názvu, tyto útvary nalezneme především na genitáliích. U žen kolem poševního vchodu, ale i v pochvě a na děložním hrdle, u mužů na penisu nebo šourku. Mohou se však vyskytovat kolem ústí konečníku a v prostoru mezi genitáliemi a řitním otvorem, a též na třísle. Útvary pak velmi znepříjemňují intimní život postižených a v konečných důsledcích se podepisují i na špatném psychickém stavu nemocných.

Jak vypadají a co je způsobuje?

Condylomata accuminata jsou výrůstky bělavé nebo přirozeně tělové barvy, mohou však mít i tmavší pigmentaci. Velikost útvarů se pohybuje od úplně malých, pouhým okem velmi těžko postřehnutelných bradaviček, až po velké květákovité útvary. Původcem tohoto nepříjemného onemocnění je infekce tzv. lidským papilomavirem HPV, což je nejčastější sexuálně přenosná infekce, která mimo jiné stojí i za poměrně dosti mediálně známou rakovinou děložního čípku.  V průběhu života se HPV nakazí až 80 % sexuálně aktivních jedinců, infekce většinou naštěstí proběhne bez jakýchkoli příznaků, bohužel u malé části infikovaných se projeví výsevem genitálních bradavic. Choroba je zákeřná v tom, že od nákazy uplyne několik týdnů či dokonce měsíců, než se objeví oni nevítaní návštěvníci.

V průběhu posledních let došlo k dramatickému nárůstu počtu nemocných, a to až o desítky procent! Například ve Velké Británii stoupl výskyt tohoto onemocnění od roku 1998 do roku 2001 o celých 70 %. Odhaduje se, že genitální bradavice lze nalézt zhruba u 30 milionů lidí na celém světě! Dle nejnovějších pozorování trpí prý každý stý sexuálně aktivní člověk touto nepříjemnou chorobou.

Jak k nim přejdu?

Infekce HPV je téměř vždy přenášena při sexuálním styku. To znamená, že se nelze infikovat kontaminovanými předměty, jakými jsou například spodní prádlo, ručníky a žínky, vana a toalety apod. V lékařské literatuře je ale popisován i nepříliš častý způsob přenosu nemoci z těhotné matky na dítě. Velmi vzácně dochází k „předání“ choroby druhé osobě pomocí infikovaných rukou z genitálií a okolí či ústí konečníku. Typ HPV (je známo mnoho desítek typů tohoto viru), který vyvolává genitální bradavice, není naštěstí schopen způsobit patologické změny na jiných místech těla.

Jaká je prevence?

Jedinou naprosto spolehlivou ochranou je sexuální abstinence, pokud bychom se řídili tímto doporučením, planetě Zemi by si sice velmi ulevilo, ale naše sluneční soustava by pak zela prázdnotou. Praktičtější informací se zdá být zjištění, že vysokou míru ochrany poskytuje kondom. Bohužel pro „Condylomatně uvědomělé“ osoby, které kondom používají, existuje ještě jedna smutná skutečnost. HPV totiž žije i v oblastech kůže, které nejsou při sexuálním styku chráněné (oblast hráze apod.), proto i přes použití prezervativu existuje možnost přenosu viru. Dokonce i sexuální styk s partnerem, který nemá projevy nemoci, nezaručuje, že není nositelem skryté HPV infekce, a tudíž také jejím šiřitelem. Z uvedeného tedy logicky vyplívá, že na počtu sexuálních partnerů závisí pravděpodobnost nákazy, čím více partnerů, tím větší riziko. Smutnou zprávou pro všechny osoby tíhnoucí k monogamii je fakt, že infikovat se lze i při jediném sexuálním styku v monogamním vztahu. Záleží totiž i na předchozím intimním životě partnera. Genitální bradavice tedy nemusí být nutně známkou promiskuitního způsobu života postiženého.


Způsob léčby

Jak bylo již podrobněji popsáno v předchozím odstavci, ke genitálním bradavicím můžete přijít „jako slepý k houslím“. Proto se vám znalosti o možnostech léčby mohou hodit. Vzácně mizí malé bradavičky bez jakékoliv léčby. Samoléčení nebývá však v těchto případech účinné, a ani se nedoporučuje. V současné době běžná terapie nejčastěji spočívá v chirurgickém odstranění, které bývá i přes lokální anestezii velmi bolestivé. Odstranění condylomat v oblasti řitního otvoru se pro obrovskou bolestivost dokonce provádí v celkové anestezii! Po chirurgickém ošetření se však genitální bradavice bohužel často objeví znovu.

Naprostou, na našem trhu unikátní novinkou je léčba pomocí lokální imunoterapie. Mast s obsahem látky zvané imiquimod (přípravek Aldara), neléčí jen viditelné projevy infekce, ale odstraňuje i viry, které osidlují podkoží. Obrovskou výhodou tohoto typu léčby je, že pacient není nucen podstoupit případnou celkovou narkózu, a tudíž odpadá i hospitalizace a poměrně dlouhodobé vyřazení ze sexuálního života. Mast se aplikuje 3x týdně v soukromí a teple domova po dobu zhruba 10 týdnů. Samozřejmě odpadá i značná bolestivost, jež chirurgické odstraňování provází. A asi nejdůležitějším pozitivem je skutečnost, že oproti značné recidivě nemoci u klasických postupů (80-85 %) je imunoterapie mnohonásobně účinnější. Pravděpodobně každého postiženého bude zajímat cena léčebné kúry pomocí imiquimodu, ta se pohybuje od 2-5 tisíc a zdravotní pojišťovny ji zatím nehradí, i když klasická léčba genitálních bradavic se vzhledem k jejich recidivě zdravotním pojišťovnám rozhodně nijak víc nevyplatí.

 

Zdroj: Tiskové setkáni „Novinky v léčbě genitálních bradavic“ za účasti MUDr. Radka Litvika z Kožní kliniky FN Ostrava