Psychoanalýza a oidipovský komplex. Ego. Výklad snů. Vliv sexuality na lidský život. Za vším hledej Freuda! Psychoanalytika, který přesně před 70 lety dobrovolně ukončil svůj život.
Když nacisté v Německu pálili objevné spisy Sigmunda Freuda, okomentoval to jejich autor lakonicky: „Alespoň hoří mé knihy v dobré společnosti.“ Stejně jako v jiných případech ani v případě zakladatele psychoanalýzy ovšem Hitler nedokázal zabránit tomu, aby se Freudovy myšlenky šířily dál.
Slavný Rakušan a rodák z moravského Příboru přispěl k pochopení lidské psychiky, jako první zdůraznil význam snů a objevil zásadní vliv sexuality na lidský život.
Kvůli židovskému původu však musel nakonec před nacismem prchnout. Zemřel v exilu v Londýně 23. září 1939, kdy podstoupil eutanazii.
V rodném městě ale strávil jen tři roky, protože v roce 1859 se rodina přestěhovala do Vídně. Zde působil jako lékař a psycholog, profesor Vídeňské univerzity.
V září 1886 se oženil s Martou Bernaysovou, se kterou měl tři dcery a tři syny.
Za podvědomím, za sny, za psychoanalýzou
Slavnou psychoanalýzu vynalezl Freud někdy kolem roku 1895, tedy ve svých necelých 40 letech. Na cestě k ní se zabýval zejména neurózami.
Došel k názoru, že nejčastější příčinou psychické nerovnováhy člověka jsou jeho duševní rány z minulosti, a to aniž by si je musel daný člověk vůbec připouštět. Některé rány totiž lidská psychika vytěsní z vědomí mimo dosah lidské vůle, do oblasti zapomnění, snů a zasutých zážitků. Tuto nově objevenou dimenzi lidské psychiky nazval podvědomím.
Na základě těchto znalostí byl k metodě psychoanalýzy jen krok. Za nejlepší cestu do podvědomí považoval sny a metodu volných asociací. Jejich analýzou dokázal rozpoznat nevědomá traumata a léčil je „kontrolovaným sebeuvolněním“.
Publikace Výklad snů z roku 1900 se následně stala jednou z nejvýznamnějších psychologických knih 20. století. „Podařilo se mi prokázat, že sny mají smysl, který lze uhodnout... Sen je splněné přání,“ pronesl tehdy příborský rodák.
Nový komentář
Komentáře
Já se vznáším, já si létám... Často létám v snech - už roky, odmala. Poprvé ve třech letech, kdy mě honil cestou k domovu medvěd. Pamatuji si to dodnes!!! A mám tu techniku dokonale zvládnutou jen udělám pár temp a vznesu se - nikdo nemá šanci mě dohonit. Dělám to, i když neutíkám - jen tak. Taky jsem byla nejprve zaskočená tím, že jsem sexuálně neukojená, ale pak jsem slyšela lepší diagnózu, že je to vlastně velmi pozitivní - dokázat se nad vše povznést, mít nadhled. Tak jsem s výkladem spokojená.
Japina — #2 fakt?? to jsem nevedela
Japina souhlas ... správně v Příboře
Moc nerozumím té poslední větě - Sen je splněné přání. Nikdy jsem si nepřála, aby mi někdo ukradl auto.
Michaela Kudláčková — #7 Bébina — #8 no je fakt, že když jsem ty létací sny měla tak moc často, stále jsem před něčím unikala a moc jsem si přála něco vyřešit.
Někdy ty létací sny byly příjemné, někdy hnusné, neb jak popisuje Bébina, snažila jsem se v tom snu třeba uniknout nějakému nebezpečí a za boha jsem nemohla nabrat výšku...to mě vždy probudilo
.
Léthé — #6 No ja nevim, ale ja kdyz jsem neuspokojena, tak k uspokojeni dojde prave ve snu, proste se mi zdaji hambate sny koncici orgasmem. Ja sny o letani moc nemusim, protoze tim letanim se ve snu snazim uniknout nejakemu nebezpeci, ktere na me na zemi ciha. Treba se mi zda, ze me nekdo honi a tak se soustredim a vznesu se, ne moc vysoko treba jen ke stropu nebo v exterieru nad stromy, ale staci to na to, aby na me ti lide nazemi nedosahli
Léthé — #6 ..tak docela pravda to není. Moderní psychologie to vidí i jako snahu odpoutat se od něčeho, co reálně tíží. Dokonce prý je to známka toho, že člověk je prblém schopen řešit, pokud je schopen sám vzlétnout.
Japina — #2 Počkej, počkej...ono opravdu, když ve snech lítáš, znamená to neuspokojení v sexu? Tyjo
...a mě se po těch snech táááák moc stýská
. Jeden čas jsem totiž lítala noc co noc.
Mě je cekem fuk kde Sigmund Freud narodil
, ale s tím problémem psychické zátěže...a nemusí jít o neurózu...z čeho pak následně vznikají v našem fyzickém těle různé zdravotní problémy, má Frojdík pravdu
. I já si kdysi dávno vytvořila takou TABU-krabici s duševními ranami, které jsem v pudu sebezáchovy uložila "na půdu"...tedy podle Freuda, do svého PODVĚDOMÍ.
Tu krabici se mi již povedlo otevřít a věci uvnitř pořádně omlátit o hlavu těm, kdo mi moc ublížili. A je mi lépe
...vlastně až teď je mi naprosto báječně, jak před tím nikdy nebylo, navíc jsem všem odpustila a jsem o dvacet kilo lehčí
Takže kdo chcete hubnout, dobrá rada
.
Michaela Kudláčková — #3 Akorát, že jsem původne napsala že je analytik. Asi mi už z toho všeho tiká Nebo hrabe?...
...Supr název Maruško.
Jooo kdepak Freud a jeho slavný "traumata z dětství"....mám ho doma v několika svazcích. Těžko se tím prokousává, ale když člověk musí v rámci osnov.....teď nelituju. 
Kdysi jsem se báječně ztrapnila na přednášce psychologie, kdy se nás docentka bezelstně zeptala, zda-li někdo lítá ve snech. Já jsem poctivě zvedla ruku a ona na mě bafla: "Tak jste sexuálně neuspokojená!". Všech asi 300 párů očí na mě najednou hledělo jako na zoufalce.
Přimluvala bych se zato, že se narodil v Příboře a ne Příboru (máme ho přes kopce).