Pocit výjimečnosti získal Pablo Picasso (1881-1973) už v útlém dětství. Narodil se totiž jako nejstarší a zároveň jediný mužský potomek malíře, profesora kreslení a kurátora muzea v Malaze. Jako takový byl opečovávaný milující matkou i mladšími sestrami, a tak se nelze divit, že z něj vyrostl nesmírně ješitný a sebestředný muž přesvědčený nejen o své genialitě, ale také o své neodolatelnosti pro ženy. Odmalička neuznával žádné autority, nikým se nedal spoutat. Jeho dlouhým a bouřlivým životem prošlo nepočítaně žen, z nichž mnohé ani neznáme jménem.

Těch „osudových“, které se objevovaly po malířově boku, také nebylo málo. Jednou z nich byla mladinká, o čtyřicet let mladší studentka malířství Françoise Gilotová. Narodila se v Paříži roku 1921 do rodiny bohatého podnikatele a malířky. Otec si přál, aby vystudovala práva, ale ona nakonec dala přednost studiu malířství, podobně jako její sestra. Předtím ale studovala anglickou literaturu v Cambridge a později i na Britském institutu v Paříži. Když se seznámila s Picassem, nebylo jí ještě 22 let a byla panna. Malíři jako zkušenému svůdci nakonec Françoise podlehla.
Přes odpor otce opustila výtvarná studia a díky podpoře babičky se osamostatnila. V té době měl Picasso paralelní vztah s Marií-Therese Walterovou a Dorou Maarovou, fotografkou jihoslovanského původu, která se proslavila především tím, že zdokumentovala vznik jeho slavného obrazu Guernica. Žárlivá a majetnická Dora nevěřila, že by ji mohla v Picassově srdci nahradit nějaká školačka. Ale stalo se.

Françoise je zprvu Picassem fascinována. Uvítá jeho nabídku a stěhuje se k němu na jih Francie do vesničky Vallauris, kde si zařizují keramickou dílnu. Kromě keramiky spolu experimentují s malbou na sklo. A samozřejmě malují a milují se. Françoise je zpočátku velmi tolerantní žena. Nebrání Picassovi ve styku s bývalou milenkou Marií-Therese Walterovou, dokonce ji sama zve i s její a Picassovou dcerou Maiou, dobře vychází i s Paulem, Picassovým synem z prvního manželství s Olgou Chochlovou. Ten je o devět měsíců starší než ona a otci v té době dělá řidiče. Vyrovnává se i s útoky první ženy Olgy či milenky Dory Maarové.

Françoise nemá ani tak problémy s Picassovou rodinou, hlavním problémem je Picasso sám. Jak stárne, stupňuje se jeho sobectví, sebestřednost, tyranie, neomalenost, krutost. Ve volném svazku se narodí dvě děti – syn Claude (1947) a dcera Paloma, dnes uznávaná módní návrhářka (1949). Po těžkých porodech začíná mít Françoise zdravotní problémy. Udržet krok se stále náročnějším mužem, starat se bez pomoci o dvě malé děti i celou domácnost ji nesmírně vyčerpává. A Picasso se netají dalšími milenkami. I v sedmdesáti si chce stále dokazovat, jaký je pašák! Veřejně si začíná vztah s Geneviève Laporte, která s ním přijde udělat rozhovor.

A tak si Françoise v roce 1953 dovolí nesnesitelného stárnoucího génia opustit. To si tedy dovolila hodně! Picasso zuří! Ostatně nikdy jí to neodpustí, pomstí se! Když se Françoise po rozchodu s Picassem seznámila a začala žít s výtvarníkem Lucem Simonem, za kterého se brzy provdala a porodila mu dcerku Aurelii, Picasso se díky svým konexím postaral a oběma zničil kariéru. Vlastně to Françoise předpokládala. Opustit Picassa byl i v očích francouzské veřejnosti velký zločin!

Picasso ale sám nezůstává, žen je kolem něj stále dost. Brzy po odchodu Françoise se seznámí v obchodě s keramikou ve Vallauris se sedmadvacetiletou Jacqueline Roqueovou, která zde pracuje u svého bratrance – majitele továrny na keramiku. A brzy si ji nastěhuje domů. I k ní se chová hrubě, ale ona vše snáší a dívá se na něj jako na svatý obrázek. Jako by tušila, že se jí to vyplatí.

Mezitím v roce 1955 zemřela Picassova manželka Olga, s níž už sice více než třicet let nežil, ale nerozvedl se s ní, protože by jí musel přenechat polovinu svého stále se rozrůstajícího majetku. Když se v roce 1960 snažila Françoise získat pro své děti Picassovo příjmení, vymyslel ďábelský plán. Bez uzardění a přes právníky jí vzkázal, že ho děti dostanou, pokud se rozvede a provdá se za něj. Françoise nakonec souhlasila.

V lednu 1961 Clauda a Palomu Picasso legitimizoval a dal jim své příjmení, v únoru požádala Françoise o rozvod a 2.března 1961 se Picasso tajně oženil s Jacqueline Roqueovou. Pomsta mu skvěle vyšla! Za dva týdny si Françoise v novinách přečetla, že může na svatbu s Picassem zapomenout.


V roce 1964 vychází kniha Život s Picassem, kterou napsala Françoise ve spolupráci s americkým výtvarným kritikem C. Lakem. Picassovi se nepodaří jejímu vydání zabránit. A tak potrestá Françoise přes děti – přestane se s nimi stýkat.

Po rozvodu s Lucem Simonem žije Françoise nějakou dobu sama. V roce 1969 byla představenu slavnému virologovi Jonasu Salkovi, objeviteli vakcíny proti obrně, s nímž ji pojil obdiv k architektuře. Provdala se za něj v roce 1970 a žili spolu pětadvacet let až do jeho smrti v roce 1995. Konečně se na ni usmálo štěstí!

Dnes žije Françoise Gilotová v New Yorku i v  Paříži a kromě práce pro Salkův institut se stále věnuje umění. V prosinci jí bude úctyhodných 98 let, na svůj věk rozhodně nevypadá…
 
Foto: Wikipedie, youtube

Na našem webu si můžete přečíst:

Reklama